Všechny mládežnické soutěže mají za sebou svou první polovinu, jak bys ji zhodnotil po sportovní stránce?

Jsem spokojený s výsledky i s hrou akademických týmů. Junioři postoupili do vrchní skupiny a umístili se v TOP 6. Dorostu postup unikl o jeden bod, nasbírali 40 bodů a česká skupina byla velice silná. Bohužel se nám nepovedlo proklouznout mezi TOP 5 týmů, ale herní projev i výsledky se dobrým tréninkem a pracovitostí kluků lepšili.

U15 po horším začátku předváděli velice pěkné výkony a zaslouženě postoupili mezi TOP týmy celé republiky. I tam se postupem času výsledky a hlavně herní obraz hry lepšil.

Trochu více jsem čekal od týmu U14, kluci byli jak na houpačce, a to jak v zápase, tak hlavně v tréninku. Kluky by to mělo bavit, a hlavně by měli chtít se každý den zlepšovat, což u některých postrádám, ale ještě mají čas si to uvědomit, protože jinak je čeká náročný přechod do akademických ročníků zde nebo kdekoli jinde.

Naopak příjemně jsem překvapený z ročníku 2012 tedy kategorie U13, po loňském nepostupu ze skupiny, letos kluci svou skupinu vyhráli, ale hlavně jejich hra a pracovitost byla příkladná.

Nižší kategorie nechci konkretizovat, ale vidím pokrok v tréninkovém procesu.

A co cíle do druhé poloviny sezony?

Samozřejmě díky postupu juniorky dostanou šanci kluci, kteří tolik nehráli, ale pracovat budeme naopak ještě důkladněji a tréninkový proces bude náročnější. Samozřejmě se trénovalo naplno a dost, výsledky zápasů v první části byly velmi důležité a jsme rádi, že nemáme takové starosti, jaké jsme měli vloni.

Cíl v dalších kategoriích je nadále stejný – posouvat kluky dopředu, zlepšovat je každý den, abychom jsme se mohli podívat do zrcadla s pocitem, že jsme pracovali tak, jak jsme si řekli.

Juniorka udělala oproti uplynulému ročníku DHL Extraligy juniorů velký progres, čím si to vysvětluješ?

Progres bych to nenazýval, už loni kluci dobře trénovali. I první část jako nováčci velice solidně odehráli, nasbírali 42 bodů a utekl jim postup o chloupek. To, co stalo potom, víme, byl to boj a nervy, ale dobře to dopadlo. Letos kluci vytvořili dobrou partu a opravdu musím říct, že velice dobře trénovali a k tréninku i zápasům měli skvělý přístup.

Nejdůležitější věc je pro mě a trenéry ale to, že tři hráči (pozn. Kříž – rozhodl se jít jinou cestou, Hoch a Humeník) dostali profesionální smlouvu s našim „A“ týmem, a to je to, proč to děláme a o co se snažíme. Je to nějaká vizitka, a hlavně kluci vidí, že je možnost se dostat do „A“ týmu. Z toho mám největší radost. Povedlo se také to, že Kusak podepsal profesionální smlouvu s polskou Osvětimí a gólman Jansa dostane šanci v extraligovém Kladně, kde podepsal rovněž profesionální smlouvu.

Jako manažer mládeže působíš v Motoru již druhou kompletní sezonu. Co se podařilo změnit?

Nemůžu a ani nechci hodnotit předešlé roky, do kterých jsem neměl co říct a ani ovlivnit to, kde se hrálo. Je pravda, že situace byla obtížná, juniorka hrála nižší soutěž a dorost, který měl v první sezoně hrát extraligu, byl postavený pouze na mladém ročníku, což jsem věděl, že bude ukrutně obtížné, aby se udržel v soutěži. Povedlo se ale tým doplnit a sezona dopadla nakonec dobře.

Co jsem změnil je to, že přišlo mnoho nových tváří na trenérských postech. Chtěl jsem okysličit prostředí cizími trenéry, kteří nemají vazby na zdejší prostředí. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí a jsem spokojen s prací většiny trenérů, i když narovinu říkám, že chci, abychom pracovali ještě tvrději a důkladněji. Dále se zlepšily tréninkové podmínky pro akademii. Podařilo se zlepšit zázemí, máme jednoho kondičního trenéra přímo pro akademii, dalšího pak pro žáky. Zlepšily se také podmínky pro regeneraci, a to zejména díky sauně, kterou nám pořídil zřizovatel Budvar arény město České Budějovice, dále jsme pořídili ledové vany s ledovačem. Kluci navíc mají možnost využít několikrát do týdne služeb masérů a fyzioterapeutky. Dbáme také na výživu, jelikož se nám zdálo, že zejména dorostenci nemají potřebnou sílu, proto společně s juniory dostávají protein, shaker atd. Kluci mají podmínky velice dobré, a za to jsem rád, že je v možnostech klubu toto vše zde mít!

Při příchodu si hovořil o dlouholetém projektu, který se projeví za zhruba tři až pět let. Tobě však končí po sezoně smlouva. Budeš pokračovat i nadále?

Ano, jsem domluven s prezidentem panem Hanzalem, že budu pokračovat i další období. Je to pořád tak, že změny u mládeže nejsou hned tak vidět, musíte ty hráče vychovávat, připravovat, přesvědčovat, a to nějaký čas trvá. Jsme ve druhém roce a měly by být pomalu vidět změny. Zhodnotit to musí však někdo jiný.

Jaký je plán pro tvé další působení v Motoru?

Plán je pořád stejný – dostat co nejvíce hráčů primárně do „A“ mužstva Motoru.

Co spolupráce s „A“ týmem, na jaké úrovni momentálně probíhá? Co bys případně zlepšil?

Vždycky se dá vše zlepšit, ale myslím, že s Jirkou Novotným i Láďou Čihákem spolupráce funguje. Jsme v neustálém kontaktu a o hráčích se bavíme.

Co jako manažer mládeže máš vlastně na starosti? Jaké problémy řešíš nejčastěji?

Nejvíce mám na starost trenéry, jejich práci, doplňovaní týmů a nastavovaní tréninkových cílů. Většinou se ale bavíme společně, máme podobné názory, a když se stane, že máme na něco jiný názor, tak si myslím, že dojdeme ke společné shodě ku prospěchu věci.

Čas od času se jedeš podívat do Švédska, kde hraje tvůj syn a určitě si již něco odkoukal. Jak tam probíhá příprava mládežnických týmů a co by se dalo přenést k nám pod Černou věž?

Musím říct, že můj už prezentovaný názor se nemění, říkám to pořád. Máme v soutěžích moc týmů, nemáme dostatek hráčů na tolik týmů, a to tak prostě je. Tréninkový proces se snažíme dělat podobně, ale propojení se školou nám zatím schází. Hlavně musím říct, že kvalita hráčů v našich akademických týmech není tak velká jako ve Skandinávii. Tam jde dvacet vlčáků každý den bojovat o své místo, pak samozřejmě díky tomu vypadá trénink jinak. Ti kluci vylítnou potom daleko rychleji než u nás.

Fotbalová Akademie Dynama ČB absolvovala stáž v anglickém Leicesteru, plánuješ něco podobného zařídit pro naše trenéry?

Je to samozřejmě něco, co bych rád udělal, ale nedostal jsem se k tomu a není to jednoduchá věc. Naplánovat něco pro deset trenérů by asi nebyl problém, ale zařídit vše okolo už není tak jednoduché. Příští rok bych ale něco takového chtěl připravit.