11.12.2024, Václav Plachta

Jan Štencel: Věřím, že až naskočím zpátky, tak se do toho opět dostanu

V dosavadním průběhu sezony nastoupil do jednadvaceti zápasů a zapsal šest kanadských bodů. Poté ale v utkání s brněnskou Kometou přišlo zranění v podobě zlomeného prstu, které nakonec přineslo dlouho pauzu. Teď už obránce Jan Štencel pomalu vyhlíží návrat na ledovou plochu.

Honzo, od vašeho zranění uplynulo už pár týdnů. Jak probíhá rekonvalescence a hojí se všechno tak, jak má?
Doufám, že jde všechno víceméně dobře. Dodržuji to, co mám a nějakým způsobem mám ruku ještě pořádnou zafixovanou. Věřím, že se kost hojí dobře, že srůstá v pořádku, a že ten návrat bude takový, jaký se předpokládá.

Kam přesně vás letící kotouč zasáhl?
Trefilo mi to první článek ukazováčku na pravé ruce.

Věděl jste hned, že máte tuto kost zlomenou?
Podle bolesti jsem si říkal, že je něco špatně. V kabině jsem to poté trošku rozhýbal a říkal jsem si, že prst drží. Po příchodu doktora, který mi ruku zmáčkl a já uviděl, jak se mi pohnula kost, jsem si říkal, že něco není v pořádku. V ten okamžik se mi pak udělalo nevolno a já věděl, že to je špatně.

Letos už jste schytal několik tvrdých ran, například v domácím utkání s Kladnem. Pamatujete si na tento okamžik?
Teď si popravdě vůbec nevzpomenu. Těch ran, které zabolely, bylo letos celkem dost, takže si nevzpomenu.

Máte vytyčené nějaké datum, do kterého byste mohl opět nastoupit do tréninkového zápřahu, případně utkání?
Řeklo se, že rekonvalescence bude trvat okolo čtyř až šesti týdnů. Ta kost nějak pracuje a pomalu srůstá. Když všechno půjde jak má, tak bych okolo Vánoc, nebo po Novém roce mohl dostat i od doktorů zelenou. Rád bych nastoupil co nejdříve. Jde ale o zlomeninu. Ta chce prostě čas, který je potřeba a nedá se tomu příliš pomoct. Momentálně je tedy udělané všechno potřebné a už je to pouze na samotném tělu, jak rychle se s tím vypořádá.

Jak se vám sledují zápasy z tribuny, když víte, že klukům nemůžete pomoct?
Na jednu stranu jsem trošku klidnější, než na ledě, ale na druhou stranu mě svrbí ruce a chtěl bych hned naskočit. Když člověk kouká na to, co má rád, tak je to takové ubíjející. Jsou ale rozhodně i horší věci v životě. Věřím, že tímto zraněním kariéra nekončí. Bohužel co se stalo, stalo se. Mám teď aspoň více času na to trénovat na věcech, které mě například limitovaly. Věřím, že až naskočím zpátky, tak se do toho opět dostanu.

Před zraněním jste byl nejvytíženějším obráncem týmu. Co říkáte na to, že jste dostával takovýto prostor od trenérů?
Samozřejmě mě těší, že jsem dostal takovou důvěru. Určitě to bylo i tím, že jsem hrál přesilovku. Těch trestů bylo hodně, a i proto se ice time tolik zvedal. Postupně se více chodilo i na důležité situace na koncích zápasů a tak dále. Takže v tomhle jsem byl určitě spokojený. O to víc mě i mrzí, že mě to zranění takhle „seklo“, protože jsem z toho takhle na delší čas vypadl. Budu se snažit co nejrychleji vrátit a vybojovat své místo v sestavě zpátky. Kluci hrají teď dobře, vyhrává se, a o to to bude pro mě náročnější.

Na přesilovky místo vás nastupuje aktuálně mladíček Tomáš Cibulka. Co říkáte na jeho výkony?
Hráli jsme spolu v obranné dvojici asi pět zápasů a podle mě zapadl dobře. Teď začal být navíc produktivní. Myslím si, že se od něj i ta útočná dovednost očekává a on ji rozhodně má. Určitě je tedy pro tým přínosem.

Máte za sebou polovinu soutěže, s diametrálně rozdílnými čtvrtinami. Jak hodnotíte jejich průběhy?
Ta první čtvrtina nebyla ideální. Většina týmů mívá během sezony krizi a nás to doufám potkalo v první čtvrtině, kdy je ta doba podle mě mnohem příjemnější, než třeba před play off, nebo naopak přímo v něm. Věřím, že to už je za námi a naopak si myslím, že to, co se nám dělo, mohlo ten tým jedině stmelit a zesílit ho. Myslím si, že to i teď výkony dokazují. Tým je silnější, vyspělejší, zápasy se nám daří zvládat a vítězit v nich.

Navíc se pravidelně získávají i body na venkovní půdě. Co na to říkáte?
Pro nás je to jenom dobře. Už jsme potřebovali nějaké ty body získat z venkovních zápasů a konečně to přišlo. Kluci to navíc prolomili i delší sérií, než nějakým jedním vítězství, které by třeba vzniklo náhodou. Dokazujeme tím, že nám ty venkovní zápasy sedí čím dál více.

Zranění je určitě náročné, v některých aspektech ale přináší i dobré věci, souhlasíte?
Jak říkám, všechno zlé je pro něco dobré a tím, že teď nejezdím na venkovní výjezdy, tak samozřejmě toho času, který mám na trávení s rodinou, je o hodně více. V tomhle si to užívám, protože máme s manželkou malého syna, který roste před očima. Jsou to pro mě skvělé okamžiky a rád s ním trávím čas. Navíc teď před Vánoci je všechno takové kouzelné. Užíváme si trhy a vánoční pohodu, které k Vánocům patří.

V jednom z rozhovorů jste zmínil, že i rád s manželkou pečete. Došlo už tedy na vánoční cukroví?
Určitě. Už máme s manželkou napečeno a už jsme i nabalili všechno, co kdo požadoval. Když jsme ale finišovali, tak zrovna přišlo to zranění a já si říkal, jak to všechno manželka zvládne. Naštěstí mám ale spoustu dobrých kamarádů a skvělé rodiče, kteří přijeli na pomoc a všechno jsme stihli.