24.06.2024, Michal Špírek

Chci ukázat, že si zasloužím další smlouvu, říká před dalším rokem v zámoří Pavel Novák

Dvaadvacetiletý Pavel Novák sehrál v uplynulé sezóně, poté, co kvůli rakovině vynechal celý ročník 2022/2023, celkem 57 zápasů. Třináct jich bylo v dresu Iowa Wild v AHL (2+1), čtyřiačtyřicetkrát nastoupil v ECHL za Iowu Heartlanders (14+13). Nyní si před sebe dává jihočeský odchovanec cíl vybojovat si stabilní místo ve farmářském týmu v AHL.

Hlásí se pravidelná kontrola z webu hcmotor.cz. Jaký za sebou máte rok?

Myslím, že sezóna byla dobrá. Trochu mě mrzí, že jsem byl poslán do East Coast a nedostal více šancí nahoře, ale to už člověk zpětně neovlivní. Prostě se teď musím připravit ještě lépe, hrát příští sezónu lépe a nedat nikomu žádný důvod mě posílat dolů. Zároveň ale chápu jejich argument, že chtěli, abych hrál hodně minut a hodně zápasů. A v East Coast jsem takový prostor dostával, hrál jsem ve všech rolích, ve kterých si mě v organizaci představují, takže nějaký význam to mělo. A jsem rád, kolik jsem toho odehrál bez nějakých větších zranění. Jenom jsem si před sezónou představoval, že budu na farmě v AHL hrát více. Doufám, že příští rok se posunu, strávím ho celý na farmě a naberu tam co nejvíce zkušeností.

I tak jste zažil premiérová měření sil v AHL. Jak se rozhodovalo o tom, ve kterém týmu budete působit, zda v ECHL, nebo právě v AHL?

Celou přípravu jsem odehrál na farmě, kdy se mi docela dařilo, ve dvou přípravných zápasech jsem udělal tři body, takže jsem věřil, že bych mohl zůstat nahoře. Ale moc mi to nepomohlo, stále jsem trénoval ve čtvrté, páté lajně. A pak pár dní před startem soutěže mě poslali dolů. V East Coast jsem odehrál první dva zápasy, povedly se mi, dal jsem nějaké góly a protože v týmu Iowa Wild přišla zranění, byl jsem povolán zpět. Získal jsem nějakou roli a odehrál toho v AHL poměrně dost s poměrně hodně času na ledě. Pak se kluci po zranění vrátili a padlo to na mě a mířil jsem zase do ECHL, kde už jsem strávil víceméně celý zbytek sezóny.

Ohledně AHL, jak vám soutěž sedla? Sám jste před rokem avizoval, že ji hodnotíte jako velmi kvalitní.

A furt si myslím, že AHL je třeba mezi top třemi soutěžemi na světě. Obrovská kvalita, spousta hráčů se zkušenostmi z NHL. Všechny zápasy, které jsem hrál, mě strašně bavily. Mezi juniorkou a AHL je to samozřejmě obrovský skok. Ale přišlo mi, že jsem se do toho tempa poměrně rychle dostal, slyšel jsem i nějakou chválu. Takže AHL super a snad další sezónu těch zápasů tam bude mnohem více.

Z původně tříletého kontraktu s Minnesotou nyní vstoupíte právě do toho třetího roku. Co to pro vás znamená?

Chci ukázat, že si zasloužím další smlouvu a chci si o ni svými výkony říct. A jinak platí to, co každý rok, prostě si to užít. Uvidíme, jak to bude na začátku roku vypadat. Hokej hraješ pro to, abys vyhrával, takže snad se nám sezóna povede a dostaneme se do play-off, protože to se letos nepovedlo.

Co vaše zdraví, můžeme klepat na dřevo, že je vše v pořádku?

Ano. Co se týče prodělané rakoviny, tak stále absolvuji hodně vyšetření, ať už v průběhu sezóny nebo teď po ní, ale musím zaklepat, vše v pohodě a doufám, že to tak bude pokračovat. V sezóně jsem měl otřes mozku, takže jsem asi měsíc stál. To byl jediný zádrhel, jinak sezóna běžela dobře.

K té rakovině - bylo to pro zámořské novináře téma, pokračujete v nějaké osvětové činnosti?

Ptali se mě na to hodně, Minnesota připravila i videa o tom, čím jsem si prošel. Na farmě se hrál i zápas s přízviskem Cancer Night, takže tam těch dotazů přišlo dost. Snažím se to vždy přiblížit lidem popisem toho, jak jsem se cítil, povzbudit je, vím, že s tím bojuje spousta lidí a když slyší, že se to dá zvládnout, může jim to určitě pomoct.

Jak se žije v Iowě?

Tak musím přiznat, že Iowa úplně není státem cestovního ruchu. Nic moc se tam neděje, charakterizoval bych to asi jako všudypřítomná kukuřice a větrné mlýny (úsměv), nic moc zajímavého. Ale stěžovat si rozhodně nemůžu.

Jak probíhá vaše příprava na příští sezónu?

Už měsíc a půl trénuji, v Budějovicích už pět šest let spolupracuji s kondičním trenérem Tomášem Cibulkou, se kterým jsme si moc sedli. Mým tréninkovým parťákem je jeho syn, který hraje v Kanadě, u něj platí to samé, také spolu trénujeme už pár let. Vše běží parádně, do toho chodím na led k Pouzarovi, užívám si léto a snažím se připravit co nejlépe.

Je ve hře, že byste se ukázal v přípravě s Motorem na ledě?

S Jirkou Novotným jsme se v průběhu roku párkrát bavili a i mi nabízel, že v létě můžu s týmem trénovat. Ještě jsme se tedy úplně nedomluvili, ale doufám, že s klukama na nějaké ledy budu moct jít, potrénovat si s nimi a s týmem chvíli pobýt.

Ještě se chci zeptat na několik jmen vašich současných nebo bývalých spoluhráčů. Tím prvním je Japonec Yuki Miura, se kterým jste se setkal v ECHL. Hrával v mládí za Kladno, ještě s ním můžete prohodit něco v češtině?

Něco málo řekne (úsměv), párkrát se to stalo a bylo to docela vtipné. Je to první japonský hokejista, se kterým jsem si v kariéře zahrál, na konci sezóny jsme spolu poměrně často nastupovali v lajně.

V AHL jste se zase setkal s Davidem Špačkem. Co říkáte na jeho cestu až k titulu mistra světa?

Špágr je neuvěřitelný. Moc jsme si sedli a trávili jsme spolu přes rok hodně času a vzájemně jsme si pomáhali, vše spolu konzultovali. Jsem za něj strašně rád. Nějakou dobu předem jsem věděl o tom, že pojede na kemp před mistrovstvím světa a doufal jsem, že tu nominaci udělá. Ale netušil jsem, že se z něj na šampionátu stane jeden z našich nejdůležitějších beků, a už vůbec jsem netušil, že se stane mistrem světa. Obrovský borec.

A pak tu mám dotaz na Šimona Kubíčka. Váš dá se říct vrstevník nyní přichází ze zámoří zpět do Motoru. Jak to máte v tomto ohledu postavené vy?

I s ním jsme toho v mládeži docela dost odehráli. Pro Budějovice podle mě jedině dobře, že se Šimon vrátil a doufám, že ukáže už letos, co v něm je a že to bude dobrá posila. A co se týče mě, jsem nastavený tak, že mám před sebou poslední rok smlouvy, kdy chci v Americe vydržet, chci udělat maximum pro to, abych se udržel na farmě a třeba zabojoval i o NHL. To je moje priorita, za kterou si chci jít. Samozřejmě, pokud by se to tímto směrem nevyvíjelo, myslím, že Budějovice budou moje první volba, ale to nechci předbíhat. Nyní je pro mě číslem jedna Amerika.

ČTĚTE TAKÉ: Pavel Novák: Vážím si každého momentu, kdy mohu zase sportovat