Jan Ordoš odehrál sérii s Třincem se zlomenou kůstkou v kotníku
Milan Gulaš zmínil vaše zranění po vyřazení. Můžete přiblížit, o co šlo?
V den odjezdu do Třince k prvnímu zápasu série jsem dostal při tréninku při nácviku přesilovky golfákem do nohy. Hned jsem věděl, když jsem sundal brusli, že to není úplně dobré. Jelikož jsme brzy po tréninku odjížděli, nedělal se rentgen, nic, jen jsme to s paní fyzioterapeutkou obvázali, aby mi noha po cestě nenatekla. Jenomže jak jsem večer vystoupil z busu, tak už jsem moc nemohl chodit. A když jsem nohu druhý den nacpal do brusle, bylo mi jasné, že je to špatné. Protože jsem ale nehrál celé předkolo, nepřemýšlel jsem nad tím, že bych nenastoupil. Vzal jsem si prášky na bolest a snažil se to odehrát, jak nejlépe jsem mohl.
Jak vás zranění limitovalo?
První dva zápasy to bylo hodně bolestivé. Po návratu do Budějovic se udělalo cétéčko a zjistilo se, že mám v noze prasklou kůstku pod kotníkem. V docela blbém místě, na které jde veškerá váha při každé změně směru a hlavně při prvních třech krocích. Musel jsem tomu tak trochu uzpůsobit svojí hru, snažil se hrát trochu chytřeji, víc na jistotu, ale samozřejmě to nebylo ideální, cítil jsem, že mi chybí rychlost, ale to k tomu prostě patří. Před třetím zápasem jsem tedy po zjištění prasklinky vůbec nic nedělal, dal si nohu nahoru a pak šel vlastně z nuly, po dvou dnech ležení, do zápasu. Musím přiznat, že před třetím zápasem jsem byl dost nervózní, protože po dvou dnech nic nedělání jsem měl obavu, abych byl vůbec týmu prospěšný.
Takže ani když jste na snímcích viděl prasklinu v kosti, tak nebylo na stole, že byste do zápasů nešel?
Řešili jsme to s doktorem. Ten mi říkal, že normálně bych na to dva týdny vůbec neměl šlápnout. Ale také, že v brusli je noha fixovaná, tak by se snad nemělo nic stát. Tím, že šlo o play-off, jsme se nakonec rozhodli, že do toho půjdeme. V úterý mě teď čeká rentgen, tak snad se ukáže, že se to nezhoršilo. Teď je to oteklé, mám v noze trochu zánět, jak se noha vůbec nehojila a dostávala stále záhul. Uvidíme.
V play-off hraje roli i utajení zranění před soupeřem. Jak to bylo náročné?
Nevýhoda byla, že máme šatnu vedle sebe, takže jsem se snažil moc nekulhat. Pod prášky jsem chodil i celkem normálně, jen druhý den po zápase, když to vyprchalo, tak už to bylo horší. V průběhu čtvrtfinále jsem nechodil kromě zápasů vůbec na led. Režim, že jsem chodil jen do utkání, jsem zažil vůbec poprvé v kariéře (úsměv). Tohle play-off pro mě bylo docela smolné, tak doufám, že příští rok se mi to vrátí v lepším.
Předpokládám, že s týmem uspořádáte rozlučku se sezónou. Půjdete, nebo už budete jen odpočívat?
Ano, máme už akci naplánovanou (úsměv). Zúčastním se určitě, jen to asi nebudu moc přehánět, v poslední době jsem těch prášků na bolest měl v sobě docela dost...