13.06.2023, Michal Špírek

S Ondřejem Kachyňou o přípravě, pozici v týmu, ale i o jeho nevšedním koníčku

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Pětadvacetiletý obránce budí svou postavou respekt. Nyní se dokonce váha Ondřeje Kachyni přehoupla přes metrák, jak prozrazuje v rozhovoru. V minulé sezóně si kromě několika prvoligových startů ve Zlíně a Jihlavě připsal hlavně první extraligové starty, celkem naskočil do utkání v nejvyšší soutěži dvaatřicetkrát. V té nadcházející by si jistě rád vydobyl ještě stálejší pozici v týmu.

Jsou před vámi ještě tři týdny letní přípravy "na suchu". Jak jí prožíváte?

No, musím říct, že si zažíváme docela peklo. Je to náročné, maká se.

Platí i ve vašem případě slova kondičního trenéra, jak hráči přibírají svalovou hmotu?

Jo, v celkovém součtu jsem nějakou váhu nabral. Nějaký tuk šel dolů, spousta ve svalech zase nahoru, takže vše je tak, jak by to asi mělo být.

Říkáte, že jste nabral váhu. Na webu u vás svítí údaj z minulé sezóny - 96 kilo. To tedy už neplatí?

Hm, to už nesedí (smích). Na začátku už bude jednička. A vyhovuje mi to tak.

V uplynulé sezóně jste si připsal premiérové extraligové starty. Jaké bylo setkání s nejvyšší soutěží?

První dojmy mám určitě dobré. Je to zase o něco výše, než jsem dosud zažíval a budu rád, když to bude jenom a jenom lepší. Věřím v nějaké lepší týmové umístění, rád bych si ochutnal play-off. Což také bude cílem pro příští sezónu, dostat se do play-off a dojít co nejdále.

Jak jste vnímal své postavení v týmu?

Ze začátku sezóny jsme o místo v sestavě bojovali. Nakonec jsem nastoupil do hodně utkání. Byl jsem i na dvou hostováních. Ve Zlíně a Jihlavě, takže se dá říct, že z tohoto pohledu to pro mě v Motoru nebyla úplně plnohodnotná sezóna. Doufám, že tomu tak bude v příští sezóně.

Jak jste ona posílání na hostování bral?

Jak se to vezme. Určitě bych byl raději jen tady a měl tu vytížení, ale plán se mnou byl v průběhu sezóny jiný. Tak jsem to musel respektovat a dělat, co se nařídilo.

V závěru ročníku jste ale měl v Motoru vysoký ice time, dá se tak říct, že místo jste si nakonec do šestice beků vybojoval.

Na konci sezóny, kdy se bojovalo o hodně, abychom nešli až do baráže, a kdy jsme potřebovali urvat každý bod, tak jsem dostal nějakou důvěru, našel jsem v sobě sebevědomí a hrálo se mi lépe.

Tři zkušení obránci odešli, čtyři do týmu přišli. Jak čtete svoje postavení v týmu pro příští rok?

Tohle je otázka na trenéra, jak on to vidí. Budeme se o to muset všichni porvat, místo nemá jisté nikdo. Každý si chceme svůj flek vybojovat.

Můžete přiblížit, co je v přípravě ještě před vámi?

Končit na suchu budeme posledního června, poslední týden jsou na programu jak testy v posilovně, tak testy Wingate a VO2MAX v Praze.

Když se vzdálíme od hokeje. Vaším koníčkem je myslivost. Jak jste k tomu přišel?

Bylo to díky rodině mé přítelkyně. Věnuje se tomu celá rodina a mě to chytlo taky. Není to tedy tak, že bych k tomu měl blízko odmalička, začalo to vlastně i s naším psem. Máme totiž psa pro myslivost, udělal jsem s ním všechny potřebné zkoušky k tomu, aby byl upotřebitelný.

Co vás na myslivosti chytlo?

Je super, když se člověk může vydat do přírody a na chvíli vypnout. Je to zase něco jiného. Samozřejmě to ale s sebou přináší i spousty povinností, starostí, péče o zvěř a podobně. Když mám nějaký volný čas, tak se snažím ho využít tak, abych se myslivosti mohl věnovat. Přes den jezdíme zakrmovat, stavět posedy, je to různorodé. Večer je zase nějaký čas na lov.

Máte nějaký trofejní úlovek?

Zatím toho moc není. Ale myslím si, že mám dost dobrého daňka. Toho mám i vystaveného doma.

Už projevil některý ze spoluhráčů zájem o to, že by s vámi šel na lov?

Bavíme se o tom, kluci se hodně ptají, někteří už se hlásili, že by se mnou šli. Problém v tom žádný není, se mnou může jít kdokoliv.

Myslivcem jste v Motoru sám, pak jsou tam ale i rybáři.

To je pravda, rybáře v týmu máme, co vím, tak největším je z šatny teď Štenclík. Můžeme spolu měnit ryby za zvěřinu (smích).