MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE
14.07.2022, Petra Bicková

Jan Strmeň nejen o tom, jaké je to být dvojkou

Už pět let obléká dres Českých Budějovic a je jistotou v motoráckém brankovišti. Spolehlivý gólman Jan Strmeň tvoří dvojici s Dominikem Hrachovinou. Co o něm prozradil a v čem je specifická příprava gólmanů?

Honzo, prodloužil jste smlouvu v Motoru. Zvažoval jste i jiné nabídky, nebo pro vás Budějovice byly jasnou volbou?
Já smlouvu podepisoval celkem brzy, nějaké nabídky samozřejmě byly. Kvůli rodině, kde to nebylo úplně zdravotně v pohodě, jsme něco plánovali. Ale tím, že nabídka Motoru přišla jako jedna z prvních, tak jsem nakonec s agentem nic neřešil. Budějovice byly pro mě prioritou, děkuji za důvěru, že tu můžu působit už pátý rok. Takže nakonec to bylo vyřešeno celkem rychle a jsem za to moc rád.

Jak byste zhodnotil uplynulou bronzovou sezonu?
S kluky jsme se shodli, že to byla suprová sezona. Tým začínal úplně od nuly, vznikla neskutečná parta, jsem rád, že jsme v kontaktu a máme v plánu se stýkat. Skvělá parta má také podíl na zisku medaile. Hodnotím ji určitě kladně a bylo by fajn, kdybychom na to navázali znovu.

Je to váš cíl navázat?
Uvidíme, sezona je před námi. Šance máme všichni stejné, ale bylo by to fajn. Samozřejmě víme, že to nebude nic jednoduchého. Loni byla soutěž vyrovnaná, letos to bude ještě o něco těžší, vidíme, jak některé kluby posilují. Určitě se na sezonu všichni těšíme a budeme se snažit o úspěch.

Teď mi odpusťte ten výraz, nechci, aby to znělo hanlivě. Ale vy jste v pozici takové „věčné dvojky“, jaký je to pocit?
Není to něco, co chce gólman slyšet. Ale první dva roky jsem tu působil s Petrem Kváčou, který pendloval do extraligy, konkrétně do Litvínova a Třince, takže sezonu jsem tu dochytával víceméně sám. Další rok jsme se s Milanem Kloučkem střídali, jednička stanovená ani nebyla, na druhou pozici mě pak odsunulo zranění. Třetí rok, který už byl extraligový, tak přišel jako jednička Marek Čiliak. Tam už to bylo stanovené, že Marek bude jednička a já dvojka. Já jsem ale na sobě pracoval, chtěl jsem ukázat, že mám na to být jedničkou. Myslím si, že ke konci sezony se mi to vrátilo a dochytával jsem to více já. Dostal jsem šanci od pana Prospala a loni se to opakovalo. Pan Modrý mě vůbec neznal, nějaké informace měl, ale nevěděl, jaké mám schopnosti, co dovedu. Jsem moc rád, že se mi to povedlo a ukázal jsem mu, že se mnou může počítat. Vím, že v kádru je Hrášek, který je výborný gólman, je také stanovený jako jednička. Já se ale snažím na sobě pracovat a vyvíjet na něho tlak, protože on dělá lepšího mě a tím dělám já lepšího z něj.

Všichni vás berou jako spolehlivého a dobrého brankáře. Sám Stanislav Hrubec vás chválí, i fanoušci vás mají moc rádi. To je dobrý pocit, ne?
To je pro mě malinké vnitřní vítězství. Jsem moc rád, že si mě pan Hrubec vybral a že jsem dostal šanci. Obměnilo se zde už několik výborných brankářů, kteří chytají v extralize, a já jediný tady pořád ještě zůstávám. Je to pro mě takové ocenění a dává mi to strašně moc energie. Jsem vděčný jak Standovi, tak fanouškům.

S Dominikem Hrachovinou už se znáte déle, tak jaké bylo shledání po letech v Motoru?
My se známe asi už 15 let. Hráli jsme proti sobě na turnajích, když on chytal v Brně, kde měli brněnský výběr, myslím, že se jmenovali „Black cats“ nebo tak nějak. Já jsem působil ještě v Havířově a vždy ve finále turnaje jsme se potkávali. Tam jsme o sobě už věděli. Pak přišel do mladšího dorostu v Havířově, kde já jsem chytal juniorku. To už jsme se poznali více, byli jsme v kontaktu a občas jsme si napsali. Třeba když vyhrál ve Finsku tituly, tak jsem mu napsal. Je fajn, když přijde do týmu hráč, kterého znáte, víte, co od něho čekat. A že to byl zrovna Hrášek, za to jsem byl hrozně moc rád. Je to super kluk, výborný do kabiny, je s ním sranda a víme, co od sebe čekat. Určitě to bylo příjemné shledání.

Jak probíhá letní příprava a v čem se liší pro brankáře?
Od doby Václava Prospala jedu letní přípravu stejně, a to individuálně. Trénuju s Tomášem Cibulkou už čtvrtý rok. Vyhovuje mi více individuální styl, už z toho důvodu, že my gólmani nepotřebujeme zvedat sto kilo na benč, potřebujeme být hlavně pružnější, přece jen ty pohyby máme trochu odlišné. Pracujeme s jinými váhami, hlavně do větších rozsahů, aby se nám vyhýbala zranění. Do toho jsme měli gólmanské tréninky se Standou Hrubcem. Každé pondělí jsme měli odrazovou sílu, v úterý byla obratnost, kde jsme dělali různé kotouly. Pořád je třeba tyhle cviky dělat, doba se změnila, jsme dost na počítačích a pro některé kluky to bylo něco nového. V pátek jsme pak měli badminton na reakce. Takže letní příprava pro mě byla hodně pestrá.

Jak se vám spolupracuje se Stanislavem Hrubcem?
Výborně, jak jsem říkal v předchozí odpovědi, jsem moc rád, že si mě vybral. Pracuji s ním od začátku, vím, co od něho můžu čekat, on ví, co může čekat ode mě. Baví mě tréninky jak na ledě, tak na suchu. Můžu si to jen pochvalovat. Zažil jsem hodně trenérů, jak v Chomutově i v Třinci, podobnost tam je, ale Standa je pro nás jako druhý táta, všechny problémy řešíme s ním a je nám velkou oporou.

V play off proti Pardubicím došlo ke zvláštní taktice ze strany trenérů, kdy vystřídali Hráška, snad jen na třináct sekund. Trenéři pak prozradili, že chtěli Dominika vyhecovat, což se povedlo. Jak jste se ale cítil vy?
Teď už to můžeme říct, že to nebylo moc příjemné pro oba. Hrášek byl naštvaný, chtěl chytat, začátek zápasu se nepovedl. Trenér se rozhodl střídat. Já jsem o tom ani nevěděl, bylo na mě ukázáno, ať jdu do brány. Po komerční přestávce jsem viděl Hráška, jak jede do brány a střídáme se znovu. Jsem rád, že se nám to povedlo, tohle byl hrozně důležitý a rozhodující zápas, ale nic lehkého to nebylo. Už jsem se dostal, jak se říká, do té gólmanské bubliny a najednou proti mně stojí Hrášek a já jdu zpátky. Příjemné to nebylo, ale akceptuji rozhodnutí trenérů, plně jsem jim věřil a jsem rád, že jsme postoupili.

Na začátku sezony jste měl velké zranění čelisti, už je to vše v pořádku?
Musím zaťukat, že se to dobře zahojilo, nějaké trvalky to ale asi mít bude, někdy při jídle při větším soustu mi tam přeskakuje. Teď už to ale moc nevnímám, už je to o zvyku. Jsem rád, že to nebylo nic vážného, bylo to jen prasklé a nemuselo se to řešit gumičkami či šroubky.

Mohl byste popsat, jak ke zranění došlo?
Bylo to na tréninku. Před zápasem s Vítkovicemi jsme se rozdělili na útočníky a beky. Já jsem šel na obránce a myslím, že už to byla poslední série, dojíždělo se cvičení a poslední střela. Zrovna byl špatný led, puk se tam postavil a Honza Piskáček mě trefil přímo na bradu. Strašně se mi omlouval. Nikdo nečekal, co z toho bude, jsme tam od toho, abychom puky schytávali, ale nikdo nečekal, že se mi něco stane. Když jsem se vrátil zdravý, tak trenéři říkali, hlavně opatrně, ne na hlavu a první střela Guli hned na bradu. Hned se omlouval, vlastně udělal takový crash test a od té doby už to drží. Ze začátku jsem měl strach dostat do hlavy, aby to vydrželo, ale díky Guliho crash testu už strach nemám.

Jaké máte plány na léto?
Minulý týden jsem strávil u rodičů. Měl jsem u sebe i svého pejska Čestmíra. Moc nám nepřálo počasí, ale s rodinou i pejskem jsme si to užili. Ale dovolená už žádná nebude, dokončuji svou letní přípravu a za chvíli půjdeme na led, takže ten kolotoč se zase rozběhne a já jsem rád, protože ne každý hokejista má rád letní přípravu a je rád, že už se to krátí a opět budeme pracovat na ledě.

Vy se také řadíte mezi ty, co nemají rádi letní přípravu?
Já ji určitě rád nemám a myslím, že málokdo.

Sociální sítě

Motor v utkání s Třebíčí padl 0:4. ??hcmotor.cz/zapas.asp?id=C…

V této sestavě nastoupíme již do třetího přátelského utkání v nové sezoně. Tentokrát na domácím ledě přivítáme HS Třebíč a pokud...

PREVIEW: Dnes od 17:30 hrajeme doma přípravný zápas s Třebíčí ??hcmotor.cz/clanek.asp?id=…

Před 30 lety zemřel Stanislav Pícha. V ČB 15 sezon, cca 100 zápasů, min. 27 gólů. Mistr ligy 1951. Jako jediný v historii klubu...