Kdy jste byl poprvé na Motoru na hokeji a jaké na to máte vzpomínky?
To bych nejraději zapřel. Podzim roku 1972, datum si nepamatuji, ale utkání mám v živé paměti. Soupeřem byla Dukla Jihlava, Motor vyhrál tuším o gól a konec zápasu byl hodně divoký. Vzpomínám si, že Jarda Holík byl před koncem zápasu vyloučen a při odjezdu na trestnou lavici vztekle hodil hokejku mezi diváky. (Utkání se hrálo 12. prosince 1972, Motor vyhrál 2:1, pozn. redakce)

Jak těžký pro vás byl uplynulý covidový rok a mrzí vás, že jste nemohl sledovat hokej přímo v Budvar aréně?
Byl hodně těžký. Pracovně i lidsky. Ve dvou našich rodinách došlo i na chvíle nejsmutnější. A pracovně? Stavby i projektové dokumentace odevzdáváme na klíč, to znamená se všemi razítky a povoleními. Tím, že nepracovala státní správa, se nám hromadila nepředaná projektová dokumentace, hotové stavby a nebyla tedy ani fakturace. V jednu chvíli to bylo hraniční. Hokej jsem sledoval na internetu, ale chyběla mi atmosféra stadionu.

Na co se nejvíce těšíte v příští sezoně?
Možná trochu odbočím. Během léta se toulám na motorce a loni v srpnu jsem ve Slovinsku potkal manželský pár z Bad Ischlu. Motorkáři mají k sobě dost blízko, a tak došlo i na pár slov. Paní, když viděla na podložce SPZ nápis ACR Č. Budějovice, se rozpovídala, jak jezdí pravidelně o adventu do Budějovic a jak je to u nás úžasné. Tak tedy. Znovu zažít na hokeji předvánoční atmosféru, po zápase jít na náměstí, dát si svařák a užít si tu pohodu.

Děkujeme za rozhovor i podporu!