24.05.2021, Petra Bicková

MUŽI S CÉČKEM: Měl jsem štěstí, že jsem v hokeji zažil hodně krásného, říká Jiří Lála

V letech 1986-1989 nosil kapitánské céčko Jiří Lála, jehož jméno je synonymem pro českobudějovický klub. Lála se stal jedním z nejlepších střelců českobudějovické historie. Jak vzpomíná na svůj legendární gól proti Kanadě a čím se živí dnes?

Jiří Lála je stříbrným medailistou zimních olympijských her v roce 1984 a o rok později se stal mistrem světa. Ve své kariéře nastřílel 89 gólů v reprezentaci, 297 v československé lize, 230 v německé lize a čtyři ve švýcarské lize. V roce 2010 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Bohaté statistiky by mohly značit, že se Lála narodil s bruslemi na nohou. Budoucí legenda však delší dobu neměla jasné, jaký sport si vybere. Vedle hokeje hrál Lála totiž ještě fotbal, kde ještě v dorostu hrál za československou fotbalovou reprezentaci. „S rodiči jsme se rozhodli, že půjdu do Budějovic, kam jsem šel za fotbalem, jelikož tam byla nejvyšší juniorská fotbalová liga,“ vysvětluje českobudějovická legenda. Následně Lála dostal nabídku od Zdeňka Kauckého, aby hrál v Motoru za juniory. „Během roka jsem se musel rozhodnout, zda fotbal či hokej, protože obě dvě juniorské ligy najednou nešlo zvládat. Nakonec jsem se rozhodl pro hokej, jelikož jsem chtěl hrát vždycky tu nejvyšší soutěž a hokej byl v první lize a fotbal v druhé a to rozhodlo,“ vzpomíná na osudové rozhodnutí Lála.

Už v sedmnácti letech začal Jiří Lála hrát v první lize, šanci mu dal tehdejší trenér Slavomír Bartoň. Lála začínal vedle jiných zvučných jmen, jakými byli Jaroslav Pouzar či Miroslav Dvořák. Ve svém premiérovém ročníku skutečně zářil. Dokázal nastřílet jedenáct branek.

V létě roku 1980 narukoval na vojnu do Jihlavy a hned ve své první sezoně nastřílel celkem 40 branek a stal se tak nejlepším střelcem ligy. Kromě hráčských úspěchů se Lála v Jihlavě také poprvé oženil a založil rodinu, proto pro něho návrat na jih Čech nebyl prioritou. „Měl jsem tam rodinu, hrálo se mi tam dobře, takže bych tam klidně zůstal. Dříve ty přestupy nebyly jako dnes. Byly tam tlaky, mně to bylo vlastně jedno. Nakonec ale přišel pan Pitner, co vedl Jihlavu a řekl mi, že se musím vrátit do Motoru,“ vzpomíná na svůj návrat Lála.

V roce 1986 oblékl Lála kapitánský dres, který nosil celkem tři sezony. „Role kapitána není tak jednoduchá. Normálně jen hrajete, skončí hokej a jdete domů. Ale kolikrát pak po zápase přišlo vedení, něco se řešilo a já jsem tam musel za mužstvo být a s řešením pomáhat. Hájíte zájmy mužstva a je toho hodně navíc než jen hrát hokej,“ popisuje kapitánství Lála.

V sezoně 1987/88 v čele s kapitánem Jiřím Lálou vyhrál Motor suverénně základní část. Pak ale v play-off hned vypadl s Kladnem, jehož výkon v základní části nešel porovnat s výkonem Českých Budějovic. Za neúspěchem proti slabšímu týmu stála viróza, která postihla velkou část týmu. „Nechci se vymlouvat, ale měli jsme výborné mužstvo. Ale většina z hráčů byla oslabena. Chtěli jsme, šli jsme na led, někteří hráči tedy ani nemohli, ale strašně jsme se snažili, bohužel to nestačilo,“ vzpomíná na smolnou sezónu Lála.

Největšího úspěchu Lála dosáhl v Praze v roce 1985. Před vlastním publikem vyválčilo Československo své šesté vítězství na mistrovství světa. Lála k triumfu přispěl osmi brankami, tou nejdůležitější pak ve finálové bitvě s Kanadou, kdy dal při power-play soupeře střelou z poloviny hřiště na konečných 5:3. „Je to strašně dávno, ale byl to skvělý moment. Rozhodující gól, navíc před vlastním publikem. Tenkrát to bylo v Brankách bodech a několikrát to obletělo televizní obrazovky a dodnes na ten gól lidé z mého okolí vzpomínají.“ Označil by Jiří Lála nezapomenutelnou branku jako svůj nekrásnější hokejový moment? „Já měl štěstí, že jsem v hokeji zažil hodně krásného, pozitivního a příjemného. Ale když vezmu gól jako takový, tak to byl ten nejkrásnější a nejdůležitější gól,“ říká hokejová legenda.

Lála okusil i angažmá v zahraničí. Většinu času zahraničního působení strávil v Německu. Ve Frankfurtu se dokonce setkal s o dvanáct let mladším Robertem Reichlem. Oba hokejoví velikáni spolu dodnes kamarádí. „Teď nedávno jsme spolu byli po dlouhé době, kvůli pandemii jsme se viděli asi po roce, ale jinak se vídáme.“

Vyzkoušel si ještě švýcarskou ligu, kde se stal dokonce mistrem. Následně strávil sezónu v netradiční zemi pro hokej ve Skotsku. „Dostal jsem nabídku od Milana Figaly, který tehdy dělal manažera v Ayru. Pozvali nás tam nejdříve jenom na víkend a bylo to tam tak krásné, že jsme se rovnou domluvili a podepsali smlouvu,“ vysvětluje své angažmá ve Skotsku. Stereotypní představy vedou spíše k tomu, že na ostrově bude převládat fotbal a úroveň hokeje nebude vysoká. „V tom roce tam začínala privátní superliga. Hrálo se v Manchesteru nebo Newcastlu, kde byly obrovské krásné haly pro více než deset tisíc diváků a ty diváci opravdu chodili. Nastupovala tam spousta Kanaďanů a Američanů a úroveň byla opravdu vysoká,“ hodnotí Lála své působení ve Skotsku.

Svou kariéru zakončil v německém Řeznu ve věku třiačtyřiceti let. Po ukončení hokejového života se dal na dráhu podnikatele. „Jeden z majitelů reklamní firmy André byl sponzorem týmu v Německu. Byli jsme kamarádi, a když se dozvěděl, že jsem skončil s hokejem, tak mi nabídl práci v jeho firmě.“ Lála tak rozjel českou pobočku firmy André, která se zabývá reklamou v supermarketech. „Děláme reklamy na nákupních vozících, reklamní spoty v supermarketech a také reklamní rozdělovače na pásy u kas,“ vysvětluje Lála, co je hlavní činností firmy.

I přesto, že žije v Německu, do Čech jezdí a pokud to jde, zavítá na zápas do Budvar arény. „Většinou jsem v Budějovicích na začátku týdne, takže jsem vždycky na hokej zašel. Tam se potkám s Vláďou Caldrem, s Rudou Suchánkem. My tam všichni tři nahoře visíme (pozn. redakce – vyvěšené dresy),“ směje se Lála. A jak hodnotí výkony Motoru? „Co jsem loni viděl, tak to mužstvo nemělo sílu. Venca Prospal odvedl výbornou práci, vymáčkl z toho týmu, co se dalo, ale víc to nešlo,“ říká hokejová legenda. „Doufejme, že teď budou hrát dobře, a že se na ně budeme moci jít podívat,“ zakončil rozhovor Jiří Lála.

Zdeněk Kaucký - kapitán ze sezóny 1958/59

Jan Šrámek - kapitán ze sezóny 1965/66

Josef Pártl - kapitán z let 1970-1973

Karel Pražák - kapitán ze sezóny 1973/1974

Václav Mařík - kapitán ze sezóny 1973/1974

Jaroslav Kočer - kapitán sezóny 1981/1982