Když 27. ledna 1937 debutoval v ligovém duelu s Vítkovicemi Čeněk Pícha v ligové sestavě tehdejšího AC Stadion České Budějovice, bylo mu 15 let a 254 dnů a na dlouhá léta vytvořil rekord naší nejvyšší soutěže. Tehdy ale nikoho podobné rekordy nezajímaly, mladý křídelník hrál prostě proto, že to byl výjimečně talentovaný hokejista. Okamžitě se postavil po bok svého o dva roky staršího dvojčete - Františka Mizery - a společně dosáhli úspěchů, o kterých se jim při začátcích na zamrzlých českobudějovických řekách ani nesnilo.

Během válečných let to měli Jihočeši složité. Umělá ledová plocha byla stále jen v Praze, a tak měly pražské týmy velký náskok oproti budějovickým borcům, kteří byli odkázáni pouze na rozmary přírody. Přesto se ale Pícha a spol. dokázali po celou dobu války udržet v nejvyšší soutěži, kde hrálo jen 6 nejlepších celků! A hlavní zásluhu na tom měla bezesporu dvojice Pícha - Mizera. Starší centr většinu akcí připravoval, mladší křídelník neomylně zakončoval. Po válce se v roce 1946 podařilo v Českých Budějovicích otevřít druhý zimní stadion v českých zemích a hokej ve městě dostal obrovský impuls. Čeněk Pícha pak byl za své výkony poprvé nominován do reprezentačního výběru. 22. prosince 1945 se tak zvaný armádní výběr postavil výběru kanadské armády, který měl v brance prvotřídní hvězdu NHL Turka Brodu! 10. ledna 1947 se pak Pícha představil poprvé v A týmu reprezentace, která vyzvala britský profesionální celek Brighton Tigers. A hned v 11. minutě Pícha otevřel svůj gólový účet v nejcennějším dresu. Oficiální zápas pak zapsal poprvé 21. ledna 1948 proti reprezentaci USA před 15 000 diváky v Brně a opět ihned skóroval a pomohl k výhře 4:0.


Nominace na velký šampionát mu ale stále těsně unikala, až v roce 1949 už stavitelé národního týmu nemohli výkony budějovického střelce ignorovat a na MS do Švédska jel jako stálý člen sestavy. Na turnaji odehrál všech 7 zápasů, Finsku nastřílel hattrick a k tomu na turnaji přidal ještě 3 nahrávky. Byl u toho, když Československo poprvé v historii porazilo Kanadu a hlavně byl u toho, když tým získal zlaté světové medaile! Návrat mužstva, ve kterém vedle Píchy byli i další Jihočeši Mizera, Macelis a Vacovský, byl slavný a vlak s hráči stavěl na každé české zastávce.

Na světovém šampionátu měl hrát i o rok později, ale reprezentaci komunisté do Anglie nepustili a místo toho většinu hráčů zákeřně poslali do věznic a lágrů. Čeněk Pícha měl štěstí, že ve vězení neskončil, ale národní tým mu vedoucí pohlaváři také zakázali. A byla to bizarní situace, protože v sezoně 1950-51 České Budějovice ovládly ligu a Čeněk Pícha vstřelil kromě jednoho zápasu gól ve všech duelech, celkem jich bylo ve 14 zápasech 24, což znamenalo korunu krále střelců. Na reprezentaci to ale nestačilo, tam se vybíralo podle jiného klíče...

Jak léta běžela, stáhl se někdejší skvělý střelec do obrany a pokračoval ve spolehlivých výkonech. Kariéru na nejvyšší úrovni ukončil sezonou 1957-58 po neskutečných 22 letech v českobudějovickém A týmu a pokračoval ještě v nižší soutěži za béčko. Ale ještě 8. února 1961, kdy mu bylo 39 let a 267 dnů, vypomohl v ligovém zápase v Plzni! To bylo 24 let poté, co v lize debutoval! Čísla jeho kariéry jsou úchvatná. Za českobudějovický A tým sehrál za 23 sezon kolem 200 mistrovských utkání a v nich dal minimálně 123 branek. V nejvyšší soutěži z toho bylo cca 170 zápasů a 102 gólů. Kromě titulu z roku 1951 získal s týmem i bronzové medaile v letech 1937 a 1953. V reprezentaci pak stihl 20 oficiálních zápasů a 6 gólů, dalších 8 duelů bylo v neoficiálních duelech, kdy se trefil čtyřikrát. Mistr světa a Evropy z roku 1949 zemřel v roce 1984, kdy mu bylo necelých 63 let. Jeho obrovské úspěchy lze obdivovat dodnes.

Ligové hattricky Čeňka Píchy

20. 1.1946 s Banskou Bystricou (4:0)   3 góly
 5.11.1947 s Havlíčkovým Brodem (23:4) 4 góly
 5.12.1948 s ČLTK Praha (5:3)          3 góly
 7. 1.1951 s Tatrou Smíchov (7:1)      3 góly
12. 1.1951 s Prostějovem (5:1)         4 góly
21. 1.1951 v Pardubicích (5:0)         3 góly
 2. 2.1951 na ATK Praha (5:7)          3 góly
 4.11.1951 s Kladnem (10:3)            3 góly
 7.11.1951 s Plzní (8:4)               3 góly
20.12.1952 s Prostějovem (7:2)         3 góly
13. 1.1953 na Tatře Smíchov (8:1)      4 góly