28.01.2021, Michal Špírek

OFFLINE S VÁCLAVEM PROSPALEM (2. část): Jsem tvrdý trenér. V první řadě jsem tvrdý na sebe, ve druhé řadě na hráče

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Jaké další otázky směřovali fanoušci na hlavního trenéra Motoru Václava Prospala? Tentokrát se zaměříme na dotazy týkající se taktiky, způsobu trénování, českobudějovický kouč se zasnil i nad dotazem, jakého hráče z celé extraligy by si do Motoru vybral. Poslední ze série článků, kde přibližujeme některé z Prospalových odpovědí v offline rozhovoru, přineseme již v pátek, kdy budou kompletní odpovědi fanouškům rovněž zveřejněny v příslušné sekci na našem webu.

Václav Prospal čelil mimo jiné dotazu, proč se uchyluje k častým změnám v útočných formacích. "Se sestavou míchám tehdy, když se nám nedaří při hře pět na pět. Snažím se držet vazby hráčů. Ale pokud nejsme za půl zápasu schopni vyprodukovat tlak, nedaří se nám optimálně při rovnovážném počtu hráčů, tak nejsem trpělivý v tom, abych se díval, jak se trápíme. Přes dvacet let jsem odkojený zámořím. A jsem přesvědčen o tom, že hokejista by měl být schopný nastupovat s různými hráči, nejsem zastáncem toho, jak to tu bylo v 80., 90. letech, kdy se tři hráči dali do lajny před sezónou a pak spolu hráli celý rok. Nemám problém hráče promíchat po deseti minutách. Ale dělat to určitě nechci, pakliže budeme dávat góly, povedeme, tak bych k tomu přece neměl důvod," vysvětloval trenér svůj postoj.

Fanoušky zajímal i herní systém Motoru, případně proč se tým v některých zápasech neuchýlí k maximálně obranné hře, jako ji aplikovala například česká dvacítka v zápase proti Rusku na nedávném mistrovství světa. "Hrajeme styl 2-1-2. Za mě je to nejjednodušší systém, který se dá hrát. Žiju totiž v představě, že nejlepší obrana je útok. A ten systém dva a půl roku fungoval. Když jsem měl možnost sledovat zápasy pod trenéry, kteří vedli Motor přede mnou, tak se tu stálo a couvalo. Já přišel s tím, že chci, abychom hráli v pohybu, abychom se tlačili do zakončení a hráli útočný hokej. Který se bude divákovi líbit, že se budeme tlačit do zakončení a budeme dávat spoustu gólů, budeme bruslit bruslit bruslit, srážet se, necháme na ledě vše. To, že hraješ 2-1-2, neznamená, že otevíráš hřiště, že nebudeš hrát defenzivně, že se hráči nebudou vracet, že budeme propadat. K propadům dochází v návaznosti na čtení hry. Za tím, že nedokážeme udržet výsledek a inkasujeme, jsou chyby v obraně, ale kolikrát i v útočném pásmu," krčí rameny Prospal. A nevěří tomu, že by tým dovedlo k vítězstvím, kdyby si jeho svěřenci měli stoupnout na obrannou modrou čáru a čekat na soupeře. "Nejsem zastáncem couvání. Někdo to může vidět úplně jinak, jiným trenérům neberu, že hrají někdy systém 1-4, 0-5. Systém 2-1-2 považuji za velmi aktivní, bruslivý, mám na něj hráče, které si vybírám tak, aby do tohoto systému zapadli. Ale na tomto levelu se krásně projevuje herní myšlení hráčů, kdy kluci musí pracovat v pěti hráčích a reagovat na to, co se na ledě děje a kde je kotouč. A když na to kluci neumí zareagovat, tak pak můžeme hrát jakýkoliv systém, protože stejně propadneme. Zkoušeli jsme i jiné systémy, ale měli jsme s tím obrovské problémy. Na náš tým a bruslivost, kterou my máme, je systém 2-1-2 ten, ve kterém bychom měli vydržet. Že se nám to nedaří, je druhá věc a chápu, proč se na to vy fanoušci ptáte. Já jsem zastáncem systému 2-1-2. Nevěřím, že couvání a být pasivní by nás přivedlo k lepším výsledkům."

Lídr českobudějovického realizačního týmu se vyjádřil tak, že dle něj většina kádru narazila na svůj výkonnostní strop. Prospal vyzdvihl významný faktor, že byl ochuzen o možnost poznat hráče a jejich charakter v těžkých situacích. "V předchozí baráži se nám zdravotně rozsypala sestava, poté, co jsme měli slušné série proti Havířovu a Vsetínu. Následně jsme přivedli určité hráče a trefili se do všech posil, charakterově i herně, ale play-off, těžké zápasy, kde by se lámal chleba, bylo zrušeno. Řekli jsme si, že hráčům, kteří si vybojovali postup, dáme šanci a doplníme je pár hokejisty, kteří byli v mých očích mezi nejlepšími v Chance lize a dvěma hráči z extraligy. Když kádr nyní hodnotím, spousta hráčů je za očekáváním a výsledky jsou bohužel takové, jaké jsou," rekapituluje majitel 1108 zápasů v NHL.

Sám se neschovává, nezastírá, že si je vědom svých chyb, na otázku, zda i trenéři nemohou narazit na svůj strop, odpověděl Prospal následovně: "Výsledky mluví za vše. Jestli mě někdo považoval za nejlepšího trenéra Chance ligy, tak teď podle výsledků musím být absolutně nejhorším trenérem extraligy." A zda není na svěřence moc přísný? "Někomu se můj styl trénování může líbit, někomu ne. Jsem tvrdý trenér. V první řadě na sebe, v druhé na hráče. Už jsem slyšel hlasy, že tím, že jsem na hráče tvrdý, tak jsem je poslal psychicky do háje. Ale nejsou to přece děti, je to profesionální sport. Nechtějte po mně, abych jen cukroval, když vím, že máme na to být lepší! Myslím si, že tým má daleko na víc. Možná mám daleko na víc i já jako trenér, chyba jde určitě za mnou stejně jako za hráči. Jsem pod tím podepsaný a nikdy neřeknu, že je to jen o hráčích."

Václav Prospal odpovídal i na otázku, jakého hráče z celé extraligy by si vybral do svého týmu. "Hned mě napadlo jméno Milana Gulaše. Odchovanec, vyrostl tu, vím, že ho to táhne domů. Chtěl bych ho trénovat a mít ho v sestavě, jde o jednoho z mála hráčů v extralize, které lze nazývat jako rozdílový," zasnil se kouč.

ČTĚTE TAKÉ: OFFLINE S VÁCLAVEM PROSPALEM (1. část): S kluky chci být na střídačce až do konce, stojí mi za to

PŘIPRAVUJEME: V pátek 29. ledna přineseme další z odpovědí Václava Prospala fanouškům a rovněž budou doplněny odpovědi k jednotlivým dotazům v offline rozhovoru do příslušné sekce webu.