Josef Straka klub nadále sleduje. Před plnou Budvar arénou se nebude hrát žádnému soupeři lehce, hlásí
Nouza, Straka, gól! Spolupráce těchto dvou hráčů vládla v sezóně 2014/2015 první lize. Fanoušci jejich kousky hltali, Josef Straka jako kapitán mužstva dovedl tým až k překvapivé účasti v baráži. A stal se jedním z největších oblíbenců fanoušků novodobého Motoru. Jak se mu daří nyní? Ve svých 42 letech stále pokračuje v aktivní kariéře, po odchodu z Motoru v roce 2016 působí v nižších zahraničních soutěžích. Z Alpské ligy zamířil do třetí a čtvrté nejvyšší německé soutěže. Nyní se začíná chystat na další sezónu v německém čtvrtoligovém Waldkraiburgu. „Hraní v Německu si náramně užívám, je tam trochu jiný přístup než v Čechách. Lidé jsou přátelštější, vedení má k hráčům blíže, vše se odehrává v rodinné atmosféře. Je to moc příjemné. Ale hlavně se mi daří, mám úspěchy a zdraví mi slouží. A když je zájem z obou stran, nemám zatím důvod s hokejovou kariérou končit,“ vypráví Straka. A má pravdu, v soutěži je stále top hráčem, v poslední nedokončené sezóně si připisoval v průměru více než dva body na zápas.
Že se jedná až o čtvrtou ligu Strakovi nevadí. „Nemám důvod cokoliv měnit, jsem tam moc spokojený. V Německu v průběhu sezóny bydlím a jsem tam víceméně pořád, po sezóně se vracím do Čech.“ Při angažmá v třetiligovém Schweinfurtu už si dokonce vyzkoušel roli hrajícího trenéra. "Bylo to dost zvláštní, než jsem skočil na led, musel jsem třeba ještě určit, kdo půjde po mně. Jinak mě ale trenéřina celkem bavila, možná by to mohla být v budoucnu jedna z forem, jak se angažovat," přemýšlí. Ve Waldkraiburgu už je Straka zase pouze v roli hráče. Trenéři, kteří jsou v podobném věku, ale zkušeného hokejistu a bývalého reprezentanta rádi využijí ke konzultacím.
V Motoru zažil Straka dvě veleúspěšné sezóny. Po začátku třetího ročníku, kdy nastupoval jen sporadicky, klub ale v roce 2016 opustil. „Všechno špatné je k něčemu dobré. Já se tak vždy snažím najít to pozitivní. Tehdejší trenér mě, nevím proč, odřízl a rozhodl se hrát na jiné hráče, nezapadal jsem do jeho plánů. Rozhodl jsem se tak odejít. Hokej jsem měl a pořád mám rád, miluju ho, věděl jsem, že pod Stavjaňou už si ho moc nezahraju. Ale díky tomu se mi otevřely dveře zase někde jinde. Zahrál jsem si tak v Itálii, Německu, v dalších zemích, poznal jsem úžasná místa a spoustu dobrých lidí. A tím jsem si hokejovou kariéru prodloužil. Hraju od odchodu z Motoru další čtyři roky a jsem nadmíru spokojený,“ hlásí Straka.
Co se Strakovi vybaví jako první, když se řekne Motor? „Samozřejmě fantastičtí fanoušci, kteří nás hnali a jezdili za námi všude po republice. Byli tak úžasní, že jsme se na naše zápasy strašně moc těšili a užívali jsme si to.“ Bodově nejúspěšnější byla pro Straku sezóna 2014/15, kdy nasbíral v základní části fantastických 77 bodů, stejně jako jeho parťák z lajny Tomáš Nouza. A na tento ročník ani sám hráč jen tak nezapomene: „Hned se mi vybaví výjezdy fandů do Jihlavy a na Slavii. Parádně nám to tehdy v lajně sedlo s Nouzíkem, Martinem Heřmanem, za námi Kuba Suchánek s Vráblasem. Hokej jsme si tak užívali, že nám to v některých fázích šlo skoro samo." A stejně jako další hráči z této sezóny zmiňuje důležitý aspekt - výbornou partu, která se tehdy v Budějovicích sešla. „Mužstvo bylo semknuté. Dodnes na to vzpomínáme, jak jsme po zápasech třeba v patnácti lidech chodili společně na večeři, pokecat, vše probrat. To už dnes jinak vůbec nebývá. Drželi jsme tehdy strašně pohromadě, staří mladí, bylo to jedno. Dvacetiletí kluci si dělali srandu z nás, my z nich, každý to bral, byli jsme jedna rodina, maséři byli úžasní. To, co jsme zažili v této sezóně v Motoru, to už v dnešním hokeji snad ani zažít nejde.“
Se spoluhráči z Motoru je Straka dodnes v kontaktu, časté návštěvy si vyměňuje především s Tomášem Nouzou. Jejich hokejové souznění bylo opravdovou vzácností. „Tomáš byl a je od přírody úžasný střelec. Stačilo mu nahrát a bylo to. Ale fungovalo to i obráceně. Pro mě je vždy důležité, jak si s daným spoluhráčem sednete mimo hokej. Když jste kámoši, rozumíte si, tak to klape i na ledě. Tím to bylo u Nouzíka dané,“ zmiňuje útočník. Ve své dlouhé a bohaté kariéře zažil stovky spoluhráčů, ohledně povedené spolupráce vzpomíná třeba ještě na ruské hráče z Čerepovce, Jurije Trubačova a Nikolaje Bardina. „To byli neskuteční hokejisti,“ chválí Straka.
Josef Straka českobudějovický klub i nadále bedlivě sleduje, jeho pozornosti tak samozřejmě neušla ani jízda Motoru do extraligy. „Procházeli sezónou jako nůž máslem. Měl jsem trochu obavy, aby v play-off nepřišla na tým nějaká krize. Nakonec to vyřešil koronavir. Ale za tu sezónu si tým postup zasloužil, dlouho jsem neviděl takové mužstvo, které by takto dominovalo,“ smeká jindřichohradecký rodák. Straka se kvůli svému hokejovému programu do hlediště Budvar arény jen tak nedostane, jaký výsledek ale věští klubu? „To nikdo neví. Záleží, jak se bude hrát, jestli budou na stadion vpuštěni fanoušci, je tam hodně otazníků. Když přijde plná Budvar aréna, tak se tam žádnému soupeři nebude hrát lehce, s menším počtem fanoušků se tato výhoda smaže. Myslím ale, že Motor by mohl v extralize v prvním roce hrát důstojnou roli.“
Fanoušci Motoru mohou střípky z života Josefa Straky sledovat na jeho instagramu, který si hráč nedávno založil. „Já tyhle věci vždycky odkládal, že už jsem na to starý a že mě to nebaví. Teď jsem si to založil kvůli tomu koronavirovému období a nudě. Učím se, zrovna mi Nouzík poradil nějaké vychytávky, tak snad to bude ku prospěchu,“ směje se populární centr.