22.01.2004, Antonín Vansa

Zdeňka Ondřeje mrzí chování fanoušků během utkání s Plzní

Č e s k é B u d ě j o v i c e - Po remíze s Lasselsbergerem Plzeň už se zdá být letošní osud HC České Budějovice zpečetěn. Gól Andrašovského na 3:3 z 59.minuty znamenal, že Západočeši udrželi svůj náskok před Budějovickými na deseti bodech. „Nechali jsme na ledě duši," vzpomíná na úterní zápas útočník Zdeněk Ondřej.

Ano. Již druhý den po zápase můžete říct k výkonu rozhodčího cokoliv...
Byli jsme poškození. Nechceme to svádět jen na rozhodčího, protože od poloviny druhé třetiny jsme se trošku stáhli a Plzeň se dostala zpět do hry. Navíc po mém vyloučení snížila na 3:2, což ji dostalo hodně na koně.

Právě o vašem trestu se hodně diskutovalo. Jak vy jste viděl situaci předcházející vašemu vyloučení?
Šel jsem z oblouku k protihráči a jak jsem se ho holí dotkl, vyletěl do vzduchu. Podle mne se o faul nejednalo. V tom nás rozhodčí poškodil. Ale jak jsem již říkal, nemůžeme se vymlouvat pouze na rozhodčího, protože jsme měli hrát aktivně i po gólu na 3:1.

Nebyli jste v zápase trochu unavení? Po gólu na 2:1, kdy snižoval Vostřák, to vypadalo, že jste se dostali do herního útlumu.
My jsme začali hodně aktivně, hráli jsme s obrovským úsilím a během prvních dvou třetin jsme na ledě nechali duši. Ve třetí třetině již nám síly rapidně ubývaly. Tempo, které jsme nasadili v úvodu nešlo vydržet.

Na ledě bylo vidět, že toho máte plné zuby...
Hm. My jsme se právě zápas snažili rozhodnout hned ze začátku. Měli jsme také hrozně šancí a kdybychom vedli po první třetině 4:0, tak by se vůbec nikdo nedivil. My jsme ale šance neproměnili, dali jsme pouze jeden gól a ve třetí třetině jsme byli už bez sil.

Co jste si po zápase říkali v kabině? Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že to bylo klíčové utkání sezony...
Chci říct, že jsme všichni podali maximální a stoprocentní výkon. A můžu říct, že mě mrzelo chování "kotle". Fanoušci nebyli zdaleka tak slyšet, jako v zápase proti Zlínu. V zápase, jako byl ten s Plzní, od nich potřebujeme pomoct, vyhecovat, i když ten hokej není hezký. Po zápase jsme byli strašně moc zklamaní, k tomu není co říct. Stačilo přijít do kabiny, podívat se na každého z nás a bylo by každému jasno, jak na tom jsme.

Podali jste vynikající výkony proti Zlínu i proti Slavii, ale když přijel do Budvar arény soupeř, který je vám v tabulce blíže, neuspěli jste. Čím si to vysvětlujete?
Týmy z horních pater tabulky k nám jezdí hrát hokej, hraje se nahorů dolů a nám to vyhovuje. Zato Plzeň urputně brání střední pásmo a je těžké se prosadit.

Přestávka, kterou vyplní utkání mezi výběrem české a slovenské extraligy, vám asi přijde teď vhod, ne?
Určitě. Chceme se dát psychicky dohromady, dobře potrénovat a začít znovu. Pokusíme se urvat nějaký bod venku a doma naplno bodovat.

V úterý pokračuje extraliga 43.kolem a vy jedete na Spartu, na níž se vám letos vůbec nedaří. Už nad tím zápasem přemýšlíte?
Přemýšlíme, už jsme si říkali, že musíme zmobilizovat všechny síly, dát se dohromady a urvat tam nějaké body. Nebude to lehké, ale věřím, že když budeme pokračovat v takových výkonech, jaké v poslední době předvádíme, můžeme i vyhrát.

Jak vidíte vaší současnou situaci? Baráž už je zřejmě po remíze s Plzní nevyhnutelná.
Já si pořád myslím, že šance skončit na 13.místě tu je. Musíme makat, ale hlavně potřebujeme začít bodovat venku, protože doma už máme celkem slušné výsledky. A samozřejmě potřebujeme, aby se k nám přiklonilo sportovní štěstíčko.

Dokážete si představit, co vás čeká v případě, že skončíte v baráži?
Když jsem byl ještě mladý kluk, hrál jsem baráž za Jindřichův Hradec v 1.lize. Myslím si, že máme natolik silný tým, že i kdybychom se do baráže dostali, uspějeme. Pokud bychom hráli s takovým nasazením, s jakým hrajeme, tak nás nikdo nemůže z prvoligových týmů přehrát.

Ke 12.lednu vypršelo hostování Františka Mrázka v Pardubicích a vrátil se zpět do Českých Budějovic. Z toho máte asi velkou radost...
Jasně! Určitě mi to pomohlo po herní stránce. Oba hrajeme fyzický hokej a Franta už to povídal u vás na internetových stránkách, že v jednom člověku se ten styl vyznávat nedá. S Františkem se výborně doplňujeme při napadání a Honza Fadrný sbírá kotouče. Tak to ostatně bylo při prvním gólu proti Plzni. Napadl jsem plzeňského beka, dostal jsem ho pod tlak, on rozehrál špatně a Honza to uklidil do brány.

Na druhou stranu musíme zmínit zápas ve Vítkovicích, kdy jste si vy připsal tři minusové body, Mrázek dokonce čtyři minusové body.
Hned při prvním střídání Jirka Šimánek špatně dopadl a poranil si kotník, já jsem si při druhém střídání zničil brusli a prakticky celou první třetinu jsem čekal na to, až mi to masér Vlašic spraví. Nastoupil jsem až v 18.minutě a stejně bylo znát, že to není ono. V zápase jsem se vůbec necítil dobře a celkově jsme hráli strašně. Byli jsme úplně jiní, než v domácích zápasech. Po gólu na 3:1 jsme se úplně rozsypali.

Dají se vůbec vysvětlit vaše výkony na hřištích soupeřů?
Nevím, čím to vysvětlit. Možná je to v psychice. Loni to bylo úplně opačně, vítězili jsme venku a doma jsme nezískávali body. Snažíme se hrát aktivní hokej i venku, ale děláme zbytečné chyby a soupeř nás trestá.

Možná je ten aktivní hokej někdy kontraproduktivní. Například Plzeň na jihu Čech zamkla vlastní modrou čáru a odvezla si domů bod...
To je těžké. Když přišel Radek Ťoupal, tak nám vštěpoval do hlavy, abychom hodně bruslili, byli aktivní. Ten styl je nám vlastní a snažíme se jej produkovat i venku. Není chyba ve stylu hry, ale ve hrubkách, které děláme celou sezonu.

Když přišel Radek Ťoupal na trenérskou lavici, vy jste se na dva zápasy posadil jen na lavičku náhradníků. Pamatujete si na to?
Když Radek Ťoupal přišel o vánoční pauze, tak jsem trénoval postupně ve druhé a v první pětce. Jenže pak jsem se ocitl až ve čtvrté pětce a proti Kladnu jsem si ani nezahrál. Trenér chtěl asi zkusit někoho jiného. Já se však domnívám, že právě to mne zdravě vyhecovalo a když jsem se dostal do hry v Třinci, zápas se mi vydařil. Od té doby jsem opět začal hrát stabilně. Je to otázka štěstí, někdy se daří, někdy ne.

Díky za rozhovor a hodně štěstí.