17.04.2008, Tomáš Zetek

Ivan Huml: Věcí, co mě přesvědčily, bylo hodně

Č. B u d ě j o v i c e / K l a d n o – A je to tu! První přestupová bomba je na světě. Na jih Čech přichází Radek Duda a také Ivan Huml. To je na první pohled jméno, které znají hlavně odborníci a zkušení hokejoví pozorovatelé. Jenže tenhle hráč má za sebou skoro padesát startů v NHL a také řadu reprezentačních akcí. „Doufám, že ten, kdo opravdu hokej sleduje, ví, o koho jde,“ usmívá se šestadvacetiletý centr.

Ivane, znáte seriál Chalupáři?
No…Pár dílu jsem viděl. To už je součást rozhovoru? (úsměv)

Ano. Asi víte, kam směřuji, že?
Tuším… (smích)

Když se řekne Huml, tak si možná řada lidí vybaví spíše Evžena, postavu, kterou ve zmíněném seriálu ztvárnil Jiří Sovák…
(smích) Já doufám, že ne.

Ale přesvědčen o tom nejste, že?
To je taky pravda. Odešel jsem z Kladna už v šestnácti letech, a většinu kariéry tudíž strávil v zámoří. Z tohohle pohledu je možná vaše narážka na místě.

Na druhou stranu jste si zahrál v NHL. To by mohlo hráče předurčovat k tomu, aby byl ve své hokejové vlasti znám…
Je pravda, že se mi povedlo odehrát pár utkání za Boston. Nebylo jich však tolik, aby český fanoušek naplno zaregistroval moje jméno. Dá se vcelku pochopit, že jsem doma neznámá tvář. Zase jsem ale v poslední době párkrát hrál za nároďák. Takže kdo opravdu hokej sleduje, snad ví, o koho jde. (úsměv)

Pojďme to vzít z druhé strany. Vy víte, o co jde, když se řekne “hokejové České Budějovice“?
Určitě. Vyrůstal jsem na Kladně a proti Budějovicím jsem hrál v mládežnických soutěžích nespočetněkrát. Budějovický hokej patří k tomu nejlepšímu u nás a celkově je to hokejové město, jak má být. Počet kvalitních hráčů, který na jihu Čech trenéři vychovali to dokazuje.

Nabízí se jednoduchá otázka. Proč jste se rozhodl hrát za českobudějovický HC MOUNTFIELD?
Strávil jsem mnoho let v zahraničí a už dlouho přemýšlel o návratu. Budějovice byl jeden z týmů, které připadaly v úvahu. Byla to jedna z možností, a tak jsme zkusili klub kontaktovat. Když pak přišla nabídka, dlouho jsem neváhal a akceptoval ji.

Počkejte. Říkáte, že jste zkusili klub kontaktovat. To znamená, že jste se vlastně HC MOUNTFIELD nabídl sám?
To ne. Ale všechna jednání šla přes mého agenta. Poté, co jsem se rozhodl, že se vrátím do Čech, začal můj agent pracovat na budoucím angažmá. Jasně jsem řekl několik klubů, do nichž bych byl ochoten jít a Budějovice byly mez nimi.

Na jakém místě ve vašem žebříčku jihočeský klub figuroval?
Přemýšlel jsem tak o čtyřech klubech, mezi nimiž bylo i Kladno, kde jsem už hrál. Budějovice zaujímaly jednu z nejvyšších příček a s odstupem času jsem moc rád, že jsem se domluvil právě s tímto klubem. Hned, jak začala jednání, byl jsem přesvědčen, že to je správná volba.

Proč?
Uvědomuji si kvalitu českobudějovického týmu. Je to mužstvo, které má každý rok ty nejvyšší ambice. Okamžitě, jak jsem se dozvěděl o vážném zájmu ze strany klubu, ukončil jsem ostatní jednání. Podepsat v Budějovicích je pro mě absolutně nejlepší volba.

Hrály ve vašem rozhodování roli i nějaké další faktory?
Znám několik kluků, co v týmu působí. Navíc jsem měl možnost poznat město, které je velice pěkné. K tomu perfektní stadion, profesionální zázemí na světové úrovni. Navíc jsem zažil na budějovickém ledě pár utkání a vím, že jsou tu skvělí fanoušci. Je toho dost, co mě přesvědčilo.

Z toho, co říkáte, to vypadá, že jste českou ligu poctivě sledoval i při působení v zahraničí…
Rozhodně. Neustále koukám na výsledky a sleduji i jednotlivé hráče. Myslím si, že o české lize mám pečlivý obrázek, i když jsem tady toho zatím moc neodehrál.

Zasáhl jste skoro do padesátky utkání v NHL. Máte za sebou řadu reprezentačních akcí. Dále je tu působení ve Finsku a Švédsku. Bohatý výčet na to, že je vám šestadvacet let. Proč jste se vůbec rozhodl vrátit do Čech?
Možná je to způsobené tím, že jsem strávil poslední rok a půl ve švédské Moře, kde jsem nezažil úplně nejšťastnější období. Tam bylo jediným cílem nespadnout. Na nic jiného se nehrálo a to je strašně frustrující. Chtěl jsem změnu, konečně něco vyhrát.

Podobně mluvil při svém příchodu před sezonou i útočník Tomáš Kůrka. Váš osud mi připomíná ten jeho. Hráli jste stejné soutěže, jste dokonce stejný ročník narození…
Tomáše znám a vím, čím si prošel. Hrál ve Finsku v Kalpě, nejhorším týmu ligy. Vůbec se mu nedivím, že udělal změnu. Já jsem na tom podobně.

Vraťme se ještě o kousek zpět. Říkal jste, že znáte řadu hráčů, co v HC MOUNTFIELD působí…
Jo, to je pravda. Znám dobře i město, protože jsem tady několikrát byl. Zažil jsem i výlety po jižních Čechách a moc se mi tu líbí. Znám se dobře se Zdeňkem Kutlákem a několikrát jsem za ním tady byl na návštěvě. Navíc Budějovice si hned zamilovala i moje přítelkyně. Je to Američanka a pro mě je důležité, abychom byli někde, kde se jí líbí.

Nebojíte se, jak se ona adaptuje v novém prostředí?
Těžko říct, jak to bude vypadat. Máme ale jednu velikou výhodu. V TPS Turku jsem hrál s Vláďou Sičákem. On má přítelkyni z Finska a s tou mou se velice dobře znají právě z doby, kdy jsme spolu hráli.

Podle toho, co říkáte, to zní, jako by jste ani nešel do nového působiště…
(smích) Možná. Ale vždy, když měníte klub, je člověk trochu nervózní. Už se ale nemůžu dočkat, až se s klukama sejdu a začne nová sezona. Moc se těším.

Ještě poslední věc. Už jste odehrál řádu utkání za reprezentaci. Proč nebojujete o místo pro nadcházející světový šampionát?
Bojoval bych rád, ale už jsem o tom mluvil, že v Moře to pro mě nebyla optimální sezona. Navíc jsem byl v sezoně zraněn a to mi také moc nepřidalo. Pak mě trenéři dali z mojí pozice centra na křídlo a těžko jsem se vracel do formy.

Angažmá v Českých Budějovicích vám tedy může pomoct i zpátky do reprezentace, že?
Doufám. Bude záležet na mých výkonech. Každopádně ale budu víc na očích. Pro kouče reprezentace je jednodušší sledovat hráče v české lize než ve švédské Elitserien.