15.04.2008, Jakub Mezlík

Za rok bych se rád vrátil do Budějovic, tvrdí Rudolf Červený

Č. B u d ě j o v i c e - Osmnáctiletý odchovanec Českých Budějovic Rudolf Červený sice s kanadskou Reginou v zámořské juniorské hokejové soutěži titul nevybojoval, přesto však svoji první zahraniční sezonu považuje za úspěšnou. „Krok za krokem jsem se snažil dosáhnout čím dál větších cílů a získával cenné zkušenosti,“ prozradil mladý útočník, který dělá jako jeden z mnoha čest jihočeské hokejové škole za "velkou louží".

Máte za sebou první sezonu v zámoří, v čem se lišila od těch předchozích, které jste odehrál v Česku?
Lišila se snad ve všem, všechno pro mě bylo nové. V první řadě jiný styl hokeje, myslím tím daleko rychlejší a agresivnější, dohrává se každý souboj u mantinelu. Dále obrovský zájem medií a fanoušků na rozdíl od juniorky v Čechách. Občas na zápasy přišlo i třináct tisíc diváků.

Váš klub, Regina Pats, obsadil první místo v divizi, třetí v konferenci, to byla určitě povedená základní část. S play-off jste ale se ale museli rozloučit hned v prvním kole, proč myslíte, že se vám nepodařilo navázat na předchozí dobré výsledky?
Teď když se na to dívám zpětně, tak si myslím, že jsme hráli v play-off příliš často oslabení, ve kterých jsme inkasovali plno gólů, a to se v tak důležitých zápasech nesmí stávat. Druhým důvodem budou přesilovky, které jsme nevyužívali tolik jako v základní části.

Kdybyste se měl nad sezonou zamyslet z hlediska vaší kariéry, jak byste ji zhodnotil?
Když jsem šel do Kanady, dal jsem si za cíl probojovat se z kempu do hlavního týmu, protože nás Evropanů tam bylo víc, ale zůstat směli pouze dva. Povedlo se mi to, a každým dalším úspěchem se moje cíle zvětšovaly. Následovalo probojovat se do základní sestavy, prosadit se do přesilovkové lajny, hrát poslední minuty zápasu včetně prodloužení nebo trestných střílení, ve kterých se mi poté dost dařilo. Sezonu každopádně musím hodnotit pozitivně, i přes všechna zranění a nástrahy, které mě potkaly. Získal jsem cenné zkušenosti, ale také jsem zjistil, že na sobě musím stále pracovat.

Který spoluhráč vám byl nejbližší, s kým jste si na ledě nejvíce rozuměl?
Určitě jsem si nejvíce vyhověl s Wattem a Doucetem, s kterými jsem hrál v lajně. Hned, když k nám před třemi měsíci přišli, nás dal trenér dohromady a docela se nám dařilo. Tak jsme spolu zůstali až do konce sezony.

Když jste odcházel do Kanady, byl před vámi úkol překonat jazykovou bariéru. Bylo kvůli tomu těžké zapadnout do týmu?
Myslím si, že jsem to zvládl, s klukama jsem neměl nejmenší problém, oni se mi naopak snažili ve všem pomoci, a to i přesto, že jsem do Vánoc opravdu pořádně neuměl anglicky. Nyní už se dorozumím bez problémů, ale musím říct, že angličtina byla rozhodně ze začátku největší problém.

Jak jste si užíval volného času mimo led?
Já jsem prakticky ani pořádně žádný volný čas neměl, protože jsem chodil do školy. A když už se přeci jen našel, tak jsme většinou s klukama zašli do kina nebo na golf.

Sledoval jste na dálku, jak se dařilo hokejistům Budějovic v extralize?
Ano, kluci hráli parádně celou sezonu, škoda jen, že v play-off nedošli dál, určitě by si to zasloužili.

Když byste měl porovnat život v Kanadě a v Česku, v čem se liší?
Pro mě byl největší šok počasí, v zimě jsem zažil pár týdnů i minus padesát stupňů. Také strava je úplně jiná, hodně jsme jedli pizzy, steaky a další jídla z rychlého občerstvení.

Sezona je už definitivně u konce, jaký je váš plán na nejbližší měsíce?
Teď si od hokeje určitě na chvíli odpočinu, i když už mám obrovskou chuť začít trénovat na další sezonu. Doufám, že budu moci zůstat v Budějovicích na letní přípravu s A týmem nebo s juniorkou. Jinak mám plnou hlavu školních povinností na sportovním gymplu a snažím se dohnat všechno, co jsem zameškal.

Už máte představu o příští sezoně? Zůstanete v Regině?
Ano, dostal jsem smlouvu od Reginy na další sezonu, a pokud se přes léto nic nezmění, měl bych tam ještě jeden rok hrát.

Vaše plány do budoucna jsou tedy jaké?
Teď bych tedy chtěl ještě jeden rok zůstat v Kanadě a doufám, že potom už budu připravený udělat další krok na vyšší úroveň, do seniorského hokeje. Nejraději v Budějovicích, protože jsem tu vyrostl a hrát v Budějovicích za chlapy byl vždycky můj cíl.

A nelákalo by vás zůstat v Kanadě a bojovat o NHL?
Určitě lákalo. NHL je snem každého hráče, ale já si dávám postupné cíle, a proto jsou pro mě Budějovice na prvním místě.