05.04.2007, Radek Papáček

Hráči HC MOUNTFIELD se s fanoušky rozloučili společnou exhibicí

Č. B u d ě j o v i c e - Ledové kluziště se v Budvar Aréně rozpouští. Většina hráčů si začíná dopřávat zasloužené dovolené. Jejich příznivci se pomalu stáhnou do mírného ústraní. Mánie okolo českobudějovického hokeje se opět rozpoutá až ke konci léta. Tomu všemu však ještě předcházel jeden slavností okamžik. Za letošní bezesporu úspěšnou sezonou obstaralo definitivní tečku zábavné odpoledne, které vyvrcholilo zápasovou exhibicí.

Ve fotogalerii můžete najít i dokumentaci vrcholu večera.

Nejvěrnější či nejzvídavější diváci se do ochozů Budvar Arény začali trousit již po druhé hodině odpolední. Samotný vrchol celého dne, zápasová exhibice, při tom začínala až od 20:00 hod. Jenže tu byla neopakovatelná šance, jak si prohlédnout prostory, kde jejich miláčci tráví notnou dávku svého času během dlouhé sezony. Po prohlídce kabiny „A“ mužstva následovala autogramiáda samotných hráčů a realizačního týmu. Zatímco se početný dav už nedočkavě tísnil v blízkosti vchodu do kabin, o patro výš zimního stadionu, u stánku se suvenýry probíhalo mohutné kupování plakátů týmu HC MOUNTFIELD – v ten okamžik velice cenné relikvie. Na mnohé se však ani nedostalo. Sličná prodavačka Fanshopu jen bezmocně krčila rameny. „Snad ještě nějaké přivezou,“ snažila se alespoň o trochu pozvednout náladu zklamaným fanouškům.

Šťastní lovci autogramů pak již mohli potěšeni žádaným úlovkem v poklidu usednout do hlediště Budvar Arény. Z něho sledovali zápolení odvážlivců v „metané“ či se dokonce také sami aktivně zapojili do turnaje v této hře. Soutěžení vystřídalo vystoupení hudební skupiny He Band, jenž rovněž obstarala předkrm před příchodem hlavních protagonistů večera. Hodiny ukazovaly něco málo před osmou hodinou večerní a v ochozech Budvar Arény čím dál tím více přibývalo dalších příznivců hokeje na jihu Čech.

Hala se najednou setměla a očekávání se dálo krájet. Do hokejového chrámu bez většího pozdvižení zatím vešel tým HC MOUNTFIELD „B“. Byl složen z nejvěrnějších „Kotelníků“ a sponzorů českobudějovického klubu. Na druhé mužstvo se však napjatě čekalo. Diváci si jeho příchod dokonce museli vynucovat mohutným křikem. Ale přeci jen se ho dočkali. Museli. Toužebně totiž toužili v letošní sezoně definitivně naposledy spatřit své miláčky. Z celku HC MOUNTFIELD „A“ vstoupil jako první na led brankář Jan Chábera. Nebyl ale oděn v jeho obvyklé výstroji. Betony, lapačka, vyrážečka a další neodmyslitelné potřeby brankáře v jeho ošacení chyběly. Stejně tak tomu bylo i u Romana Turka. V záři reflektorů, oblečen do brankářského náčiní, tak na ledovou plochu vstoupil jindy v útoku nastupující Jiří Šimánek. Podobných paradoxů ale postupně přišlo ještě daleko více.

Kýženou první branku utkání vsítil Milan Toman. „Áčko“ se ujalo vedení 1:0. U tohoto výsledku však samozřejmě nezůstalo. O další góly, krásné kombinace a oku diváka lahodící momenty nouze rozhodně nebyla. „Řekl bych, že kluci hráli tak na pět nebo deset procent,“ ohodnotil výkon soupeře brankář vlajkonošů Pány. Ten nastoupil do branky od druhé třetiny. Nikoliv však v brance nevystřídal do té doby chytajícího Pajkyho, ale nýbrž jej doplnil. V kleci se tak do konce utkání, které bylo rozděleno na tři desetiminutové části, pohybovali oba dva najednou.

Nad výroky tří hlavních sudích mnohdy „profesionálové“ kroutili hlavami. Nezdálo se jim především vícero neuznaných gólů. Dále pak některá nařízená trestná střílení proti nim. Při jednom z nich měl exekutor z řad „kotelnického mužstva“ puk až zázračně přilepen na čepeli své hokejky. Dále pak například moment, kdy se jak zázrakem na ledě objevily dva kotouče najednou a proti Šimánkovi v brance postupoval zcela osamocený protihráč, leč ale neproměnil. S hokejkou v ruce ujížděl dokonce směrem na branku i hlavní rozhodčí. Diváci se při hokejové show skutečně bavili. Ale také nebylo divu, že emoce byly na pochodu.

Bylo jen otázkou času, kdy se strhne pořádná mela. Přihlížející diváci se této atrakce dočkali. Pěsti běsnili v prostoru lavičky, kterou má v domácích zápasech pod palcem Josef Jandač. „Já jsem se snažil hodit přes mantinel Jirku Haška. Chytil jsem ho za nohu, kterou jsem sotva objal. Ale vůbec jsem s ním nehnul, prostě to nešlo,“ usmíval se již v civilu chlapík, jenž je mezi fanoušky známý jako Prst. Samozřejmě nechyběla ani pranice mezi brankáři obou týmů. „Soupeř si ale bohužel počínal nefér. Dva brankáři na jednoho… Proto se prohře v bitce nedalo moc zabránit,“ na oko si postěžoval Jiří Šimánek.

Vyústěním hromadné bitky byly tři připsané branky na konto „B“ týmu. Tím rázem se také dostalo do vedení. Důsledek tohoto faktu byl ten, že mnozí z kotle za brankou se automaticky přemístili do sektoru hostujících vlajkonošů. V čase poslední sirény nejen tohoto netradičního duelu však na ukazateli skóre svítil stav 7:7. Výsledek ale vůbec nebyl rozhodující. Mimo jiné předvedl všem přihlížejícím své umění i krasobruslař Tomáš Verner.

„Člověk se takhle blízko k hráčům dostane málokdy, navíc si proti nim ještě zahrát,“ rozplýval se po skončení exhibice brankář Pány. „Na hokeji máme vlastně ze všeho nejvíce rádi hráče, proto jsme strašně nadšení, že jsme se tohoto mohli zúčastnit,“ doplnil jej Prst, který operoval na pozici obránce. Připravená akce byla opravdu tím opravdovým dárkem pro fanoušky, kteří během sezony nesčetněkrát vytvořili z Budvar Arény neskutečné peklo. „Chtěl bych hráčům vzkázat, že v nás mají silnou oporu a že při nich stojíme,“ pronesl jeden z nejskalnějších vlajkonošů Prst. „A dále pak ještě fanouškům ať fandí tak jako letos a ať klidně ještě na hokej přivedou i další lidi, protože fanoušků, kteří opravdu fandí, těch není nikdy dost,“ poslal Prst vzkaz rovněž i příznivcům HC MOUNTFIELD.

Letošní hokejová horečka na jihu Čech se promítla i do růstu Fanklubu. „Bylo nás asi 160 a nyní nás je asi 220. Myslím si, že nás do příští sezony bude klidně ještě více,“ potvrzuje zvýšený divácký zájem předseda Fanklubu Pajky. Do značné míry také především oceňuje perfektní práci ze strany klubu, které se o fanoušky v posledních třech letech stará znamenitě. Při pomyšlení na příští sezonu se Pajky moc nerozpakuje a vysloví jen jedno jediné slůvko: „Titul!“

Budvar Aréna tak nyní na několik měsíců zcela osiří. Možná ale, že už teď se někteří fanoušci nemohou dočkat až se exraligový kolotoč opět rozhýbe do plné krásy. Dočkají se, i když to čekání bude nesmírně dlouhé a strastiplné. Poté možná hokejisté HC MOUNTFIELD naplní i ono toužebné přání Pajkyho...