I když tým bývalého českobudějovického hráče prohrával v polovině zápasu již 0:2, díky dvěma brankám Aleše Kotalíka vyrovnal a v závěrečných nájezdech dokonce vyhrál.„Minulý rok to bylo pro modrý jednoznačné,“ zaznělo mezi diváky. V modrém však nehrály hokejové hvězdy, ale jejich soupeř. Akce je už tradiční. Letos se konal čtvrtý ročník. „Je to utkání, kterého se účastní moji přátelé. Zápasy někdy sehrajeme během léta i dva. Určitě v této tradici chceme nadále pokračovat,“ vysvětlil útočník Buffala Sabres. A kdo všechno se zúčastnil? Ze známých jmen se na rozpáleném asfaltu ukázal obránce HC Mountfield Zdeněk Kutlák a odchovanec českobudějovického hokeje Lukáš Zíb. Bylo sice velké vedro, ale všichni účastníci bojovali až do konce. Po závěrečné siréně někteří ze zúčastněných padali únavou na zem. Všechno pak zahojilo vychlazené pivo na zahrádce místní restaurace. „Počasí si vybírat nemůžeme. Lepší je horko než kdyby pršelo. Aspoň máme velikou spotřebu vody,“ ukazoval hokejista na vypité flašky. „Je to hodně na fyzičku. Zaběháme si, vypotíme se a večer si dáme pivo.“
Pro Aleše Kotalíka jsou taková utkání také součástí tréninku. Hokejbal ho baví. Hrál už v době, kdy ještě bydlel v Jindřichově Hradci a pokračuje v něm i v Českých Budějovicích. „Hrál jsem vždy jen tak s přáteli. Závodně jsem ho nikdy nehrál a na úrovni české hokejbalové ligy ho ani nikdy hrát nebudu,“ dodal Kotalík. Je pro něj příjemným zpestřením letního drilu. „V hokejbalu je spousta hokejových návyků, ale nejdůležitější je hlavně pro fyzičku,“ řekl. Hokejista trénuje v současné době na suchu, ale pomalu už se připravuje, že půjde na led. Nebude však trénovat v Jindřichově Hradci, kde začínal, ale v jihočeské metropoli. „S Hradcem už nemám nic společného. Žiju v Českých Budějovicích. S vedením klubu mám výborné vztahy a nevidím důvod, proč se zde nepřipravovat,“ vysvětlil. Přípravu mu komplikuje nepříjemná záležitost. Vedení Sabres se rozhodlo šetřit na platech hráčů a ani těm nejlepším nechce dávat lukrativnější kontrakty. V současné době hraje třetí nejlepší střelec týmu za podprůměrný plat NHL a připravuje se na arbitráž o nové smlouvě. Jestli se do zítra nedohodne s Buffalem na nové víceleté smlouvě, bude muset v pondělí letět do Toronta k soudu. „Bylo by to jen na otočku, ale každopádně je to hodně nepříjemné. Ještě stále doufám, že se nějaký způsobem dohodneme,“ řekl. Jestli k dohodě nedojde, dostane hokejista smlouvu pouze na jeden rok a po skončení sezony by se mohl stát volným hráčem. V tom případě by už v dresu Sabres nemusel nastupovat. „Když to dojde až tak daleko, a já si budu další rok moci vybírat z nabídek jiných mužstev, asi v Buffalu nezůstanu,“ uvedl. Hráč sice působí v zámoří, ale svůj bývalý klub stále sleduje. „To víte, že se snažím sledovat výsledky kluků, co nejvíce to jde. Minulá sezona se jim nadmíru povedla a já doufám, že své postavení obhájí. Budou to mít ovšem hodně těžké. Stejně, jako to budeme mít těžké i my v Buffalu. Letos nám uniklo finále Stanley Cupu o 15 minut. Přes Carolinu jsme měli přejít,“ zavzpomínal s nostalgií Aleš Kotalík. „Pro mě osobně to byla výborná sezona a budu se snažit, aby nebyla poslední takhle vydařená.“

Po konci utkání si všichni v přátelském duchu podávali ruce. Proběhlo i týmové focení. Po něm se ještě navíc nechala vyfotit dvojice kamárádů. Aleš Kotalík a Lukáš Zíb spolu působili v Českých Budějovicích, ale už ani jeden z nich tady není. Lukáš Zíb se však narozdíl od jindřichohradeckého odchovance v sezoně v Budvar aréně minimálně třikrát objeví. V následujícím ročníku extraligy bude nastupovat v dresu libereckých Bílých Tygrů. „Jednání Liberce bylo rychlé a korektní a já jsem z něho měl dobrý pocit,“ uvedl Zíb. Obránce v posledních třech letech působil v ruské superlize. Z počátku se hráč rozhodoval jestli bude pokračovat v Rusku, bude hrát v evropských soutěžích nebo se vrátí zpátky do Čech. Nakonec ho přesvědčilo jednání představitelů severočeského celku. Po skončení extraligy se často mluvilo o zájmu Českých Budějovic. „Něco pravdy na tom bylo,“ pokrčil hráč rameny. Z klubu však zpočátku s nikým nejednal. „Původně tu mým jménem vystupoval člověk, se kterým nemám nic společného,“ uvedl hráč. O zájmu Českých Budějovic se tak dozvídal jen z médií. Když posléze mluvil s prezidentem klubu Jaroslavem Davidem, všechno si vyjasnili ,ale na dohodu bylo pozdě. „V té době už jsem byl domluvený s Libercem a nebylo by ode mě férové, abych najednou změnil své rozhodnutí,“ doplnil. S českobudějovickými hráči si tak zahrál pouze hokejbal. Vedro přitížilo i jemu. V obraně hráli jen na čtyři lidi. „Fyzicky to bylo hodně náročné. Každý mohl vidět, že utkání je vyhecované a rozhodně jsme ho jen tak neodchodili. Mám z toho zápasu dobrý pocit,“ přiznal Zíb. I pro něj není hokejbal neznámou záležitostí. V dorosteneckém věku hokejbal s hokejem kombinoval. „Baví mě i hokejbal, a když se sejde takováhle parta lidí, jako byla tady, je to super zábava,“ řekl. Ale běhání za červeným míčkem je jeden z mála sportů, u kterých můžou lidé Lukáše Zíba zahlédnout. Jiné letní sporty příliš nevyhledává. Nehrne se ani do fotbalu, který patří mezi oblíbené doplňkové letní disciplíny hokejistů. „Abych řekl pravdu, kolektivním sportům se v letní přípravě spíše vyhýbám. Mám strach o zranění. Když už zařazuji do přípravy nějaké sporty, jsou to spíše ty individuální,“ uzavřel Lukáš Zíb.