07.01.2004, Antonín Vansa

Měl jsem nabídku z Ruska, ale odmítl jsem jí, říká Mezin

Č e s k é B u d ě j o v i c e - První trénink v českobudějovickém týmu za sebou má běloruský brankář Andrej Mezin. Trpvělivě v ruštině odpovídal na dotazy všech tří hlavních českých televizních společností. Jinak si v ruštině popovídal pouze s obráncem Stanislavem Jasečkem. „S některými hráči mluvím rusky, s jinými anglicky,“ usmívá se nová českobudějovická posila.

Kdy vlastně došlo k prvnímu kontaktu mezi Vámi a Českými Budějovicemi?
Bylo to 31. prosince, ale nebylo to přímo se mnou. Vše vyřizoval můj agent, který mne průběžně informoval o tom, jak se celá situace vyvíjí. Měl jsem zájem chytat v Budějovicích, oni měli zájem o mne, tak jsem tu.

Moc dlouho jste se tedy nerozhodoval. Dnes je 7. ledna...
To ne. Teď jen, abych začal co nejdříve chytat. To je totiž to nejdůležitější.

Měl jste nabídky ještě odjinud?
Z české extraligy nikdo. Ale v prosinci byl zájem z ruské Superligy, jenže tou dobou jsem ještě nebyl připravený chytat a tak jsem řekl ne.

Rusko za uzavřenou kapitolu nepovažujete?
Vůbec ne. Já jsem chtěl jít chytat do Ruska, ale tam mohou kvůli regulím podepsat hráče jen v prosinci a pak až v únoru. Mezitím se ozvali funkcionáři z Českých Budějovic, nabídka se mi líbila, tak jsem tu.

Proč jste se nakonec rozhodl pro českou extraligu?
Česká extraliga má v Evropě velké jméno. To mne přimělo k tomu chytat v Českých Budějovicích. Ale jak jsem již řekl. Nabídka Budějovic se mi velmi líbila.

Co vlastně víte o českém hokeji? Jdete do velkého neznáma?
Určitě znám národní tým České republiky, který patří k nejlepším na světě. Ale extraligu jsem na vlastní oči nikdy neviděl a kromě toho, že v ní hrají hráči reprezentačního výběru o ní nic nevím.

Vy jste proti Čechům dvakrát chytal. Vzpomenete si ještě na ta utkání?
Ano. Poprvé to bylo na Mistrovství světa 1998 ve Švýcarsku. Prohráli jsme 2:4, ale bylo to velice vyrovnané střetnutí. Jestli si dobře pamatuji, Čechy tenkrát trápila zranění, navíc čekali na hráče z NHL, takže jich proti nám nastoupilo snad jen 14. Prohrávali jsme 2:3, dali jsme gól, ale rozhodčí ho neuznal. Ale pak jsem dostal takový laciný gól a bylo po zápase.

Podruhé jste pak nastoupil proti České republice na Mistrovství světa v Německu v roce 2001...
To bylo v základní skupině a prohráli jsme 1:5. To už tak těsné jako ve Švýcarsku nebylo. (smích)

Znáte někoho z kádru Českých Budějovic?
Ne. Některá jména jsem už slyšel, ale osobně se s nikým neznám.

Koho z Českobudějovických znáte podle jména? Předpokládám, že Radka Bělohlava, který proti Vám nastoupil na Mistrovství světa ve Švýcarsku...
To je jeden z nich. Ale jinak je pro mě těžké říct jejich jména. Nezlobte se.

Jak se vlastně budete domlouvat s novými spoluhráči?
(smích) Někteří kluci mluví anglicky, někteří rusky. Domluvím se.

Pro brankáře je velmi důležité komunikovat s obranou. Jak si myslíte, že to bude vypadat při zápase?
Někdy ani není potřeba s obránci mluvit. Většinou to spíše záleží na intuici.

Myslíte si tedy, že to pro Vás problém nebude?
Ne. Já toho při zápase zase tolik nenamluvím. Soustředím se na vlastní výkon a snažím se spoluhráčům pomoct. Věřím, že nám bude spolupráce fungovat.

Ta vaše cesta do Českých Budějovic byla hodně krkolomná, že?
V šest ráno jsem vstával, jel jsem do Bonnu pro víza, poté jsem jel autem do Düsseldorfu, kde jsem seděl asi 5 hodin na letišti. Asi v jednu v noci mě sem přivezl pan Plánička.

Kde jste strávil noc?
V hotelu. Ale jméno si nepamatuji.

Už jste s generálním manažerem Pařízkem mluvil o tom, kde budete bydlet?
To pro mě není důležité. Moje rodina stejně zůstává v Německu, takže pro mě je teď nejdůležitější, abych začal chytat.

Vaše rodina za vámi nepřicestuje?
Nevím. Možná později, ale určitě ne tento měsíc. V tuhle chvíli to opravdu nevím.

Jak to vypadá v současné chvíli s vaším zraněným kolenem?
V srpnu jsem prodělal dva chirurgické zákroky a chodil jsem čtyři měsíce na rehabilitace. V prosinci jsem začal bruslit a teď se již cítím dobře. Na ledě o tom kolenu vůbec nevím.

Když vám tedy trenér Radek Ťoupal řekne, abyste nastoupil v pátek v Liberci, tak kývnete? Jste stoprocentně připraven?
V pátek je to ještě hodně brzy. Potřebuji ještě týden trénovat a pak mou říct více. Uvidíme, ode dneška budu denně na ledě.

Nevadí vám, že České Budějovice jsou momentálně poslední v extraligové tabulce?
No a? Porazili první Pardubice 2:1 a získali dva body. Dneska mohou být poslední a zítra mohou hrát play-off. Není to příjemné, ale znám z vlastní zkušenosti spoustu případů, kdy se poslední mužstvo tabulky dokázalo ještě v závěru sezony obdivuhodně zvednout. Může se nám podařit udělat nějakou vítěznou šňůru a bude vše jinak.

České Budějovice měly problémy s brankáři. Do branky potřebovaly zkušeného gólmana, který by jim pomohl zvednout se z extraligového dna. Nemáte z tlaku, který na Vás bude vyvíjen, obavy?
Nemyslím si, že by tu byli špatní brankáři. Dnes jsem je viděl na tréninku a chytali dobře. Ale jeden trénink je málo k tomu, abych to mohl objektivně posoudit.

Tlaku na vaší osobu se tedy neobáváte?
Takhle nad tím nepřemýšlím. Já pro tým chci udělat to nejlepší a doufám, že mu pomůžu k tomu, aby se odlepil z poslední příčky. Pokud chci příští rok někde působit, musím v Budějovicích dokázat, že stále chytat umím.

Pokud se objevila nabídka Českých Budějovic i po sezoně, myslíte, že byste ji přijal?
Nevím, záleží na tom, jak dopadne tato sezona. Ale určitě to nevylučuji. Ale jsem tu teprve jeden den. To je moc málo na to, abych toto dokázal říct. Uvidíme, jak se mi bude dařit.

Díky za rozhovor a přeji hodně štěstí.