26.12.2015, Matěj Mayer

Po dvou letech má Motor odchovance na dvacítkách. Kdo reprezentoval v minulosti?

Probojovat se na juniorský šampionát je snem každého mladého hokejisty pod 20 let. Prestižní turnaj, který se koná v posledních letech vždy na přelomu roku, startuje ve Finsku dva dny po Štědrém dni a po roční odmlce v sestavě nechybí zástupce českobudějovické hokejové líhně. Pojďme se ale podívat do historie a to konkrétně na to, kteří odchovanci se na mistrovství světa U20 představili a jak si vedli.

Na prvním neoficiálním mistrovství reprezentoval Joun

Od roku 1974 do roku 1976 se hrálo neoficiální mistrovství světa hráčů této věkové kategorie. První turnaj se konal v roce 1974 v SSSR a výběr Československa skončil poslední. V sestavě se tehdy objevil i českobudějovický obránce František Joun. V roce 1975 byl turnaj pořádaný v USA a ČSSR skončila již těsně pod stupni vítězů, na čtvrtém místě. O rok později se turnaj konal ve Finsku a reprezantanti ČSSR se opět zlepšili. Tentokrát jejich výkony stačily na celkově třetí příčku. Na obou těchto turnajích si zahrál českobudějovický odchovanec Norbert Král.

Od roku 1977 jsou mistrovství světa hokejistů do 20 let oficiální akcí, která přitahuje velkou pozornost. Hned na prvním šampionátu se představilo trio Jihočechů. Tehdy devatenáctiletý Vladimír Caldr v šesti zápasech zaznamenal slušných pět bodů (2+3) a pomohl ke druhému místu, spolu s ním si v Banské Bystrici a Zvolenu zahrál i Jaroslav Korbela, který nastřílel dokonce šest gólů, nejmladší byl sedmnáctiletý Jiří Lála, který se trefil dvakrát! Stříbrná příčka se stala oblíbeným umístěním borců z Československa – druhý nejcennější kov si přivezli hned sedmkrát z prvních osmi turnajů. V té době měla reprezentační dvacítka poprvé a zatím naposledy kouče, který trénoval i v Českých Budějovicích. Tím byl mezi lety 1982–84 Václav Červený.

1977 (ČSSR) – 3. místo
Jaroslav Korbela (6), Vladimír Caldr (2), Jiří Lála (2)

1978 (Kanada) – 4. místo
Vladimír Caldr (2)

1979 (Švédsko) – 2. místo
Jiří Lála

1980 (Finsko) – 2. místo
Nikdo

1981 (NSR) – 2. místo
Nikdo

1982 (USA) – 2. místo
trenér Václav Červený

1983 (SSSR) – 2. místo
Roman Božek (1), Miroslav Bláha, trenér Václav Červený

1984 (Švédsko) – 3. místo
Petr Bříza, trenér Václav Červený

1985 (Finsko) – 2. místo
Nikdo

Výborný Ťoupalův výkon na prodloužení medailové série nestačil

Z kanadského šampionátu v roce 1986 odjíděli poprvé reprezentanti Československa bez medaile. Nepomohl ani výkon zástupce Českých Budějovic Radka Ťoupala, jenž sedmi zápasech zaznamenal famózních dvanáct bodů (5+7). V následujícím roce už se česká dvacítka vrátila na své oblíbené druhé místo, v sestavě však neměla jediného zástupce nejúspěšnějšího jihočeského celku.

V dalších letech je třeba vyzdvihnout výkony tří borců, kteří se později stali oporami seniorského týmu Motoru. Roman Horák se v roce 1988 v Sovětském svazu trefil čtyřikrát, ale na medaili to nestačilo. V letech 1989 a 1990 reprezentovali Československo Luboš Rob a Roman Turek. Zatímco Turek byl jedničkou na obou turnajích a držel si výborné statistiky, Rob se rozstřílel především v druhém roce. Na obou šampionátech pomohli k bronzu.

1986 (Kanada) – 5. místo
Radek Ťoupal (5), Richard Kolář

1987 (ČSSR) – 2. místo
Nikdo

1988 (SSSR) – 4. místo
Roman Horák (4), Ondřej Vošta

1989 (USA) – 3. místo
Luboš Rob (1), Roman Turek

1990 (Finsko) – 3. místo
Luboš Rob (4), Roman Turek

Nechtěný Prospal na dvacítkách už jako osmnáctiletý

Další roky znamenali pro Československo ještě větší ústup ze slávy. Od roku 1991 do roku 1995 totiž skončilo s medailí na krku jen dvakrát, pokaždé se jednalo o bronzový kov. Individuálními výkony na sebe v těchto letech nejvíce upozornil Václav Prospal, jemuž se v Českých Budějovicích nedostávalo pozornosti, jaké by si zasluhoval, a tak na mistrovství světa v letech 1994 a 1995 odjížděl jako hráč farmářské AHL. Neunavný dříč přitom patřil hlavně ve druhém roce k největším oporám mužstva, když vyprodukoval v sedmi zápasech deset bodů (3+7) a dělil se o pozici nejproduktivnějšího hráče týmu. Ani jednou to však na medaili nestačilo.

1991 (Kanada) – 3. místo
Jaroslav Modrý

1992 (Německo) – 5. místo
Nikdo

1993 (Švédsko) – 3. místo
Stanislav Neckář (2)

1994 (Česká republika) – 5. místo
Václav Prospal (1), Robert Slávik

1995 (Kanada) – 6. místo
Václav Prospal (3)

Kotalíkovy góly pomohly do finále, Češi po dlouhé době stříbrní

Rok 1996 byl na delší dobu posledním, ve kterém neměly České Budějovice svého zástupce na této prestižní akci. Následující rok reprezentoval dnes již bezejmenný Michal Horák, jenž stihl za áčko Motoru jen devět ligových zápasů. Ve Finsku roku 1998 měl český tým oporu v talentovaném Aleši Kotalíkovi, jenž třemi brankami pomohl ke stříbrnému úspěchu, na který se čekalo dlouhých jedenáct let!

Další rok ale mistrovství světa juniorů skončilo pro český tým fiaskem. Sedmé místo bylo do té doby historicky nejhorším umístěním. Součástí tehdejšího neúspěšného týmu byl i František Mrázek, který si tehdy skvěle vedl v kanadské juniorské lize.

1996 (USA) – 4. místo
Nikdo

1997 (Švýcarsko) – 3. místo
Michal Horák

1998 (Finsko) – 2. místo
Aleš Kotalík (3)

1999 (Kanada) – 7. místo
František Mrázek

Nové tisíciletí ve znamení dvou ojedinělých zlatých úspěchů

Obrovský obrat nastal na začátku tisíciletí. Nejhorší historické umístění vystřídaly dvě zlaté radosti, v nichž měli prsti hned čtyři odchovanci Českých Budějovic. První rok byli součástí týmu obránci Josef Jindra se Zdeňkem Kutlákem, kteří se v tu dobu pomalu začali prosazovat do A-týmu HC České Budějovice. Dokonce pod oba zlalé úspěchy se podepsal Václav Nedorost, jenž se prosazoval hlavně ve druhém roce, ve kterém zaznamenal devět bodů (4+5) v sedmi zápasech a byl druhým nejproduktivnějším hráčem týmu. V té době už byl tehdejší velký talent celého českého hokeje draftovaný Coloradem Avalanche jako čtrnáctý nejlepší hráč svého ročníku.

Další roky skončily zklamáním – bez medaile. Pro českobudějovický hokej ale nešlo o špatná léta, vždyť v letech 2002 a 2003 vyslal na juniorské šampionáty hned šestkrát svého zástupce. Například jindřichohradecký rodák Milan Michálek si díky dobrým výkonům v Kanadě vysloužil ve stejný rok pozvánku i do seniorského mužstva, kde si na mistrovství světa dokonce v jednom zápase zahrál. Není divu, že byl po sezoně draftován San Jose Sharks už jako celková šestka, což je dodnes nejlepší umístění odchovance českobudějovického hokeje na draftu vůbec.

2000 (Švédsko) – 1. místo
Josef Jindra (1), Zdeněk Kutlák, Václav Nedorost

2001 (Rusko) – 1. místo
Václav Nedorost (4)

2002 (Česká republika) – 4. místo
Michal Vondrka (1), Jiří Novotný, Filip Novák

2003 (Kanada) – 6. místo
Milan Michálek (2), Jiří Novotný, Ladislav Kolda

2004 (Finsko) – 4. místo
Michal Barinka (1)

Tři odchovanci zaznamenali dvojnásobnou účast

Další „pětiletka“ sice začala bronzovým úspěchem, pod něj se ovšem nikdo z hráčů největšího klubu z jihu Čech nezapsal. Následné roky se třem hokejistům tehdy už opět extraligových Českých Budějovic podařilo probojovat se na dvacítky hned dvakrát. Ani jeden ale neplnil přímo roli opory. Martin Hanzal měl spíše defenzivní úkoly, Jakub Kovář nebyl ani na jednom šampionátu jedničkou a pokaždé se dostal do branky dvakrát, Martin Parýzek plnil také obranné povinnosti.

Rok 2005 byl posledním, kdy byla Česká republika na stupních vítězů. Od té dobé doby byla umístění juniorské reprezentace konstantně mezi pátým až sedmým místem. Na šampionátu v roce 2007 se účastnil rekordně nejvyšší počet odchovanců českobudějovického hokeje. Martina Hanzala, Jakuba Kováře a Jakuba Černého doplnil David Kuchejda, současný útočník Motoru.

2005 (USA) – 3. místo
Nikdo

2006 (Kanada) – 6. místo
Martin Hanzal

2007 (Švédsko) – 5. místo
Martin Hanzal (2), David Kuchejda, Jakub Černý, Jakub Kovář

2008 (Česká republika) – 5. místo
Jakub Kovář, Martin Parýzek

2009 (Kanada) – 6. místo
Martin Parýzek (1), Rudolf Červený

Jihočeši vyslali na turnaj kapitána – Lukáše Sedláka

Čeští reprezentanti sice důvod ke spokojenosti fanouškům nedávali, českobudějovický hokej na tom ale nebyl špatně. Roman Horák mladší se jako obrovský talent účastnil dvou šampionátů, kde ale dostávali více příležitostí jiní hráči. Herně se neztratil, v produktivitě ale nevynikal. V roce 2011 se s dvacítkou do USA probojoval i Horákův dlouholetý parťák Robin Soudek, a také velice talentovaný obránce Bohumil Jank.

Ten si zahrál na šampionátu i v dalším roce, tentokrát po boku Lukáše Sedláka, jenž se dostal do týmu jako o rok mladší hráč. Na juniorském mistrovství si málem zahrál také Michal Švihálek, který na poslední chvíli vypadl z nominace, ale chuť si spravil hned o rok později. Tehdy už další vynikající dvojička odchovanců Sedlák – Švihálek brázdila ruské ledy pospolu, prvně jmenovaný se dokonce stal kapitánem týmu! Po dlouhých devíti letech neměl českobudějovický hokej zástupce na šampionátu v roce 2014. Na tom letošním se však opět nenechal zahanbit – českobudějovickou hokejovou líheň reprezentuje Jiří Smejkal, který aktuálně obléká dres Moose Jaw Warriors.

2010 (Kanada) – 7. místo
Roman Horák ml. (1)

2011 (USA) – 7. místo
Roman Horák ml., Robin Soudek, Bohumil Jank

2012 (Kanada) – 5. místo
Bohumil Jank, Lukáš Sedlák

2013 (Rusko) – 5. místo
Lukáš Sedlák (1), Michal Švihálek (1)

2014 (Švédsko) – 6. místo
Nikdo

2015 (Finsko)
Jiří Smejkal