29.06.2003, Antonín Vansa

Jiří Novotný se těší na 25.července - je pozván do týmu Romana Turka

Kila svalů nabíral v posilovně po čtyři týdny odchovanec jindřichohradeckého hokeje Jiří Novotný. Na letní přípravu se ho ujala ostřílená dvojice Zíb-Kotalík a naordinovala mu nesmírně náročný trénink. „Jirka toho má dost. Je na něm vidět, jak moc maká," litovala mladého hokejistu jeho přítelkyně Míša. „Je pravda, že jsem toho měl dost, ale vím proč to dělám a klukům za jejich péči moc děkuju," vzkazoval na dálku svým kondičním trenérům Novotný.

...když se tedy zaměříme na těch čtyřicet utkání. Co k nim říci? Limitovala Vás ta zranění hodně?
Těžko se to dá hodnotit (povzdechne si). Já jsem vždycky dva týdny marodil, pak jsem se dával dva týdny při tréninkách dohromady a když to přeženu, tak hned poté přišlo další zranění. Navíc to zranění ramene, o kterém jsem mluvil, bylo dost vážné a celý rok jsem cítil bolest. Neříkám, že jsem se uhýbal soubojům, ale nemohl jsem nemyslet na to, že to rameno se může každou vteřinou úplně utrhnout. Mimo to se v Americe hraje úplně jiný hokej, než na který jsem byl zvyklý z působení tady - zatímco tady se to hraje technicky a v rukavičkách, tam mě trenér nutil, abych nahazoval furt někam puky, do někoho boural...a když se mi něco nepovedlo tak, jak trenér chtěl, tak mi to hned dal sežrat - ale tak to tam mají asi všichni Evropani.

Říkáte tedy, že jste pocítil to, že se k Vám chovali jinak, než k ostatním, třeba k Američanům.
Určitě, pocítil jsem to dost.

Myslíte si, že v letošní sezoně sehrálo nějakou roli Vaše draftování hned v prvním kole? Ať v tom dobrém, nebo ve špatném...
Tak já nevím, co se mnou mají za úmysly, ale myslím si, že už při draftu ten tým ví, koho si bere a co s ním má za lubem. Je samozřejmě jisté, že ten hráč se také musí snažit, protože když nebude hrát nic, tak poté nemá šanci zahrát si nahoře. Ale já osobně si myslím, že větší šanci dostat se nahoru budu mít jako hráč, který byl draftovaný v prvním, nebo v druhém kole...

Přesto, letos jste ještě do NHL nenakoukl? Dokážete zanalyzovat proč? Mohlo v tom sehrát roli i to těžké zranění?
To nevím. Třeba, kdybych nebyl zraněný, tak bych se tam také nedostal. Ale myslím si, že kvůli tomu to nebylo. Oni mi řekli, že první rok jsem tam proto, abych se naučil řeč a přizpůsobil se tomu životu tam, s tím, že kdyby se mi hodně dařilo, tak bych se mohl podívat i do toho prvního týmu.

Co tedy U.S.A.? Zaskočilo Vás tam něco? Byl jste něčím překvapený?
Pochopitelně je to tam jiné. Ze začátku mi hodně pomohli kluci, kteří už tam chvíli hrají - byl tam Karel Mošovský, který mi hodně pomohl, Aleš Kotalík mi také dost pomohl. Hodně se mi všichni snažili pomoct, a přiznávám, že bez jejich pomoci bych byl v koncích, protože těžko bych si tam sám vyřizoval třeba pojištění a podobně. No a navíc, když jsem na tom nebyl psychicky dobře, tak jsem se na ně mohl obrátit. No, a pak přijela v prosinci přítelkyně Míša, (významně pomrkává k vedlejšímu stolu, kde je jeho přítelkyně v družném hovoru s kamarádkou) a ta mi také moc pomohla.

Možná Vás teď trochu naštvu, ale kdybyste měl šanci volit znovu - odešel byste do zámoří takhle brzy, nebo byste se snažil budovat nějakou pozici tady v Čechách a odešel do Ameriky už s velkým jménem, jako například Petr Čajánek, nebo Aleš Kotalík...
Já jsem rád, že jsem odešel takhle brzy. Udělal jsem to záměrně, protože ten první rok bych stejně musel nakonec za tím mořem prožít. Jak říkám, jsem rád, že mám ten první rok za sebou a takto nad tím vůbec nepřemýšlím...

Když se vůbec vrátíme k tomu létu 2002...jak jste to prožíval? Finanční problémy Buffala Vám málem zpozdily odlet za moře o rok...
Je pravda, že jsem už byl s Buffalem na něčem dohodnutý a pak najednou přišla finanční krize a vypadalo to, že nikam nepůjdu. Nakonec to dopadlo dobře, za což musím poděkovat panu agentu Henyšovi a agentovi Richi Winterovi, kteří pro mě udělali ohromný kus super práce...

My už jsme se o Vás bavili s Alešem Kotalíkem. Ptal jsem se ho, zda Vám pomohl a on mi řekl, ať se zeptám přímo Vás, zda Vám pomohl. Takže se ptám - pomohl Vám Aleš Kotalík za mořem?
(smích) Určitě! Pomohl mi strašně moc a pomáhá mi i teď. Má upřímný zájem na tom, aby ze mě něco bylo a abych to někam dotáhl a proto mě teď na letní přípravu přibral do tréninkové skupiny, kterou tvoří společně s Lukášem Zíbem - kluci se mi opravdu snaží moc pomoct a já bych jim chtěl i touto cestou poděkovat! Povel z Buffala totiž zněl na konci roku tak, abych přes léto rapidně zesílil a bez nich bych určitě neměl šanci udělat si tu silovou přípravu tak kvalitní. Samozřejmě, že nenazvedám takové váhy jako oni, ale řeknou mi, kolik bych měl zvednout a ještě jednou jim děkuju. Jsem až překvapený, jak se o mě po téhle stránce starají.

Právě ta silová příprava Vám teď skončila...unaven?
(smích) To ano! Já si vzpomínám, jak jsem po prvních trénincích vůbec nemohl usnout, protože jsem toho měl dost, ale zaplaťpánbůh jsem si už zvykl. Aleš s Lukášem jedou opravdu na maximum a já si myslím, že to dělají dobře, protože se podívejte kam to oni dotáhli (Kotalík hraje v NHL za Buffalo Sabres, Zíb v Německu za Rosenheim; pozn.aut.) a ty výsledky mají! Jak říkám, z Buffala jsem dostal pokyn, abych zmohutněl, zesílil a s nimi se mi to doufám povede!

Co máte v plánu teď?
Tak teď mám hlavně v plánu dovolenou, kam odjíždím s Pepíkem Kučerou, s Milanem Michálkem a s jehou bráchou Zbyňkem. Jedeme na čtrnáct dní a pak jsem pozvaný do týmu Edy Turka, s nímž budu chodit na led a pak jsem ještě pozvaný na kemp do Písku, což organizuje Karel Mošovský. Ten čas na ledě budu mít vyplněný dobře a věřím, že pak ještě něco s Alešem uděláme na tom suchu, protože Lukáš již odjíždí na ty testy do Finska.

Kdy vůbec začíná kemp v Buffalu?
Jé (marně přemýšlí). Loni jsem letěl 11.září a letos to bude nějak podobně...

Budete zahajovat druhý rok za mořem, překonal jste podle vlastních slov ten první přelomový rok, takže už...
...no já tam byl jak Alenka v říši divů, nevěděl jsem, jak ten kemp může probíhat, nevěděl jsem, jak si rozložit síly, hrálo se hodně zápasů, hodně se trénovalo, dělaly se různé testy - teď už vím, co mě čeká a i v té posilovně jsme se na ty testy hodně připravovali. Určitě na to jsem více připravenější než loni!

A osobní cíl? Asi už byste se chtěl prosadit do prvního týmu, že?
Tak to už jsem chtěl loni! Každý se chce prosadit do prvního týmu - nebude to lehké a jsem realista, vím, že se to nemusí povést. Jen se podívejte, co loni prožil Aleš - v kempu zazářil, byl druhý nejlepší střelec a stejně ho na tu farmu odeslali.

Mluvíte o tom tak, že to vypadá, že asi budete psychicky připravený na to, že Vás čeká další rok na farmě.
Jak říkám, jsem realista a připravený na to jsem. Já vím, jací hráči hrají nahoře i na farmě, navíc se podepisují noví hráči, takže to nebude nic lehkého. Já udělám všechno pro to, abych se do toho prvního týmu dostal, a když se to nepovede, chci vědět, že já jsem pro to udělal maximum.

Hrál jste i za reprezentaci do 20 let na mistrovství světa v Kanadě. Ale nejspíše se Vám to tam moc nepovedlo - například deník Sport Vás nemilosrdně označil jako téměř nejhoršího hráče týmu...
(trpce se pousměje) Tak to mě ohodnotili správně. Mě se to vůbec nepovedlo, byl jsem po tom zranění a ten turnaj jsem rozhodně neodehrál tak, jak bych sám chtěl. Já vím, že jsem měl podat úplně jiné výkony a tomu týmu jsem měl daleko více pomoct, ale na druhou stranu bych rád zdůraznil, že jsem se snažil a možná z přemíry té snahy to nakonec nešlo.

Neúspěch na mistrovství světa sestřelil z pozice hlavního trenéra Jaroslava Holíka. Hrál jste pod ním dva poslední velké turnaje...jak celou tu věc vnímáte?
Já si pana Holíka moc vážím a jako trenéra ho mám moc rád. On je jen trenér a na tom ledě za nás hrát nemůže. My jsme na tom ledě měli podat lepší výkony! Podle mě to s panem Kalousem nedělali špatně, a to, že vyhráli dvakrát za sebou mistrovtsví světa "20", to jen dokumentuje! Komu se tohle v historii povedlo? Jak říkám, škoda, že jsme prohráli v tom čtvrtfinále s tou Amerikou, protože my jsme na tom turnaji měli na hodně, měli jsme dobrý tým, ale ta porážka (3:4 s U.S.A.; pozn.aut.) nám vzala elán a proto jsme i nakonec dostali takový výprask od Slováků.

Zajímalo by mne, jak hodnotíte to odvolání.
Já to moc hodnotit nemůžu! Já tu nebyl po tom mistrovství světa a nevěděl jsem, co se tu děje, ale jak jsem už naznačoval - komu se povede dvakrát za sebou vyhrát tak prestižní turnaj?

...to ano, ale pak se dva roky vypadlo už ve čtvrtfinále.
Vypadly i jiné týmy, ne? Co třeba Švédi a Slováci? Teď jsou dva roky na vrcholu Rusáci, ale co si pamatuju předtím, tak se zase jim vůbec nedařilo. Nebudu to přímo hodnotit, protože jsem byl daleko od dění...
Co říkalo vedení Buffala na Vaše účinkování na Mistrovství světa dvacetiletých? V Americe má tento turnaj větší prestiž než třeba kalsické Mistrovství světa.
Určitě to tu mou pozici v Buffalu nijak neovlivnilo. Pan Holík měl velký zájem, abych na mistrovství jel, posvětilo to i Buffalo, protože mě na tom turnaji chtělo vidět...

...a co tomu pak říkalo?
My jsme se o tom bavili hned po mém příjezdu zpět, oni i já jsme věděli, že to nebylo ono a tím to skončilo. Dále jsme se k tomu nevraceli a ani mi to nijak nepřípominali.

Po turnaji dvacetiletých Vás čekal finiš sezony - jak si vedl Rochester v play-off?
My jsme až do úplně posledního zápasu bojovali o play-off a nakonec jsme ho vyválčili! Postoupili jsme do play-off, kde jsme se střetli s Millwauke, což je farma Nashvillu. Hrálo se na dva vítězné zápasy, první zápas jsme u nich dostali nějakou strašnou dardu, druhé utkání jsme je zase přejeli my asi 6:0. Před tím posledním zápasem jsme si říkali, že už to máme v kapse, ale zase jsme dostali naloženo a vypadli jsme. Tak jsme si objednali letenky domů a odletěli jsme (smích).

Jakou má podle Vás farmářská soutěž úroveň? Má tvůbec nějakou prestiž, nebo ji v Americe berou jako něco podřadného?
Tady se říká, že je podřadná a kdybych to nezkusil, tak bych to asi říkal také. Není to sice tak prestižní jako extraliga, ale říkat, že nemá úroveň, to by byla chyba. Pro mě byla ta farmářská soutěž v něčem těžší, než extraliga. V Americe je daleko větší nasazení, je to jiné...A k té prestiži - lidi tam chodí na hokej! Když byl pátek, nebo sobota, tak tam těch 7 000 lidí přišlo, možná i proto, že my máme v Rochesteru nádherný zimák, přirovnal bych to k Budvar aréně.

Pomalu se dostáváme k Českým Budějovicím - sledoval jste výkony místního klubu?
Ano! Já jsem byl téměř pořád v kontaktu s Pepíkem Kučerou, který je mým nejlepším kamarádem. Věděl jsem, co se tu dělo, že byli vyhození Saily s Nedomou, proběhla tady nějaká trenérská změna, ale já jsem tady prodělal letní přípravu, věděl jsem, že ten tým tady na to má a to, že se z toho dna vyhrabali nakonec do play-off, to mluví za vše.

Proti HC České Budějovice si zahrajete 25.července při exhibičním utkání za výběr Romana Turka - těšíte se?
Těším se! Bude to takové prestižní, no prostě se už moc těším...

...a nebojíte se toho, že si lidi po tom utkání řeknou, „Jak tenhle může hrát v Kanadě?" - budete teprve týden na bruslích, to není moc, ne?
No jo (mávne rukou). Je fakt, že někteří lidé chodí na ten hokej jen proto, aby po zápase mohli řečnit o tom, že to nestálo za nic a že v zámoří nemáme co dělat.

Mohu tedy na závěr poprosit o pozvánku na ten zápas?
Když jsem slyšel ta jména, která by měla přijet, tak si myslím, že to bude skvělá show...

...prozradíte ta jména?
Prý by měl přijet Martin Straka, Pepa Beránek, Honza Marek, Aleš Kotalík, Miro Šatan, Venca Prospal, určitě i Radek Dvořák - jestli to vyjde do takového složení, tak proč by ti lidé nepřišli? Diváky tudíž určitě chci pozvat, protože možnost vidět takové hráče možná zase dlouho mít nebudou a i my ten hokej chceme zahrát pro ně, aby z toho měli radost jako my!

Tak díky a pěknou dovolenou!