Do největšího města Kanady odjela dvojice českobudějovických hráčů v neděli 1.června. Od té chvíle je čekal velmi nabitý program, který upřesňuje obránce Michal Barinka, „Po příjezdu jsme měli dva dny na přizpůsobení se, mohli jsme využít dobrovolného tréninku v posilovně nebo v bazénu. No a od středy jsme začali s pohovory se zástupci klubů NHL. Ty trvaly do pátku a poté nás ještě čekaly fyzické a zdravotní testy." Na případné výsledky výkonnostních testů by ale oba dva čekali marně, „Výsledky nám nikdo neříkal," krčí rameny Michálek, ale zároveň dodává, že zase tak špatné to snad nebylo, „Pocit mám sám ze sebe docela dobrý," tvrdí forvard, jenž letos okusil atmosféru světového šampionátu. Podobně se o svých výkonech vyjadřoval i Barinka, „Nevím, jak to viděli oni, ale já osobně si myslím, že se mi to povedlo," věří si.

Draft, který v létě přidělí oba hokejisty některému z týmů NHL, nechává zatím dvojici mladíků klidným. „Žádný tým, po kterém bych nějak výrazněji prahnul, nemám," tají svůj oblíbený klub Michálek. Michal Barinka není v tomto ohledu výjimkou, „Mám nějaké oblíbené týmy, ale člověk už si pak nevybere, takže vyloženého favorita nemám," tvrdí. Stejně vyhýbavě reagují oba hráči na dotaz ohledně jejich letního odchodu do zámoří. Aleš Kotalík vs. Jiří Novotný - to jsou dva odlišné příklady odchodu do Spojených států amerických. Kotalík odcházel v poměrně pozdním věku, ale už jako hráč národního týmu, zatímco Novotný odcházel loni ve svých osmnácti letech a nedokázal se prosadit do prvního týmu Buffala, těžce si zvykal na nový styl hokeje, na řeč. „Já o tom vím, ale kdybych dostal smlouvu, tak bych to tam asi šel zkusit. Mně se tam v tom Torontu docela líbilo - lákalo by mě žít v Americe," převažují u Michálka důvody pro odchod. To Michal Barinka hledí na celou situaci trochu jinak, „My jsme o tom odchodu hovořili tady s panem Pařízkem a zatím nechci nic předjímat. Uvidíme až podle toho, jaká nabídka smlouvy by přišla," říká Barinka, ale rychle dodává, „ale samozřejmě bych se strašně rád podíval do Ameriky, protože hrát NHL, to je sen každého malého kluka!"

Po návratu zpět do Českých Budějovic ale čekal na oba hokejisty tvrdý letní trénink, který zatím svým ovečkám ordinuje dvojice trenérů Caldr-Neliba. „Pro mě bylo zapracování zpět docela těžké," prozrazuje Michálek a vzápětí udává i důvod, „Kluci už tady nějaký ten týden trénovali, zatímco já jsem toho moc nenatrénoval, ať už kvůli Mistrovství světa, nebo těm testům. Musím říct, že jsem toho měl ze začátku plné zuby," mračí se šikovný centr. Oproti Michálkovi neměl Barinka se zapracováním takové problémy, „U mě to bylo v pohodě. Já jsem byl s mančaftem na soustředění na Lipně, takže to zapracování zpět proběhlo bez nejmenšího problému," tvrdí Barinka.

Mnohým lidem naskakuje nyní při vyslovení města Toronto husí kůže. Právě na Toronto totiž nedávno zaútočil vir SARS a z důvodu onemocnění již několik lidí dokonce zemřelo. Michálek s Barinkou ale prý strach neměli, „Neměl jsem strach. Prý to napadlo jen tu čínskou čtvrť, která je na konci města, takže o strachu mluvit nemůžu," usmívá se Michálek a Barinka jej doplňuje, „Strach jsem neměl. Věděl jsem, že tam ta nemoc je, ale prý napadá hlavně staré lidi, kteří mají ochabnutý organismus, takže já jsem také strach neměl," tvrdí vytáhlý bek HC České Budějovice. Jediná nepříjemnost, která nakonec potkala oba hráče v souvislosti se syndromem akutního respiračního selhání, byla opatření na letišti, „Dali nám tam nějaké roušky na obličej," směje se při vzpomínce na příhodu z torontského letiště Michálek.