Catherine Manuelová – Austrálie

Možná vůbec první australskou fanynku v historii získali Jihočeši v podobě Catherine. Jak k tomu došlo? "Odjakživa miluju hokej a příležitostně jsem si užívala přenosů z NHL, ačkoliv vzhledem k tomu, že jsem vyrůstala v Londýně a v Melbourne, nikdy jsem jich nemohla vidět dost. Pak se stalo to, že jsem potkala mého nynějšího přítele Pavla, který je od malička příznivcem Motoru. Když jsem poprvé navštívila Budějovice, tak mě vzal s sebou na zápas a od té doby jsem hrdým fanouškem," informovala od protinožců Catherine.

Ta už má v kádru Motoru také svého oblíbence. "Na ten první zápas si živě pamatuji, bylo to v říjnu 2011 proti Vítkovicím, Aleš Kotalík tehdy poprvé nastoupil doma po návratu z NHL. Pamatuji, jak jsem si hned řekla: "Wow, tak tenhle chlapík se mi fakt líbí!" a v té chvíli unikl obraně a skóroval! Od té doby je Aleš mým nejoblíbenějším hráčem a my ten podzim navštívili ještě několik zápasů."

Sympatická Australanka ale tráví většinu mimo Budějovice, takže aby zůstala v obraze, musí podstupovat všelicos. "S Pavlem dělíme náš čas mezi Londýn a Melbourne, takže musíme zápasy Motoru sledovat online po internetu ve směšných časech!," poukazuje Manuelová na časový posun. "Ale i tuto sezónu jsme byli na chvíli v Budějovicích a šli na každý zápas, na který jsme mohli. Oba jsme si užívali, že zase můžeme být na stadionu a vidět hráče z NHL bylo bonusem navíc."

Jak se tedy udržet v kontaktu s klubem vašeho srdce přes vzdálenost několika tisíců kilometrů? "Teď, když jsem zase v Austrálii, sleduji Motor na facebooku a oficiálních internetových stránkách, které jsou dle mého názoru perfektně vedeny." Jenomže jak si vše přeložit, když internetové překladače často přetvoří věty v nesmyslné patvary? "Překladač je na nic. Většinu textu mi tak překládá můj partner, nebo použiju zdravý rozum, aby to dávalo smysl," usmívá se Catherine. "Také si tu hrdě vozím minidresík Aleše Kotalíka v autě a v pokoji mám zarámovaný plakát týmu pro letošní sezónu. I když jsem tak daleko, cítím se být součástí něčeho velkého a jsem šťastná, že mám svůj vlastní tým, který mohu podporovat." A jedna perlička na závěr - Catherine sama na týmovém plakátu pro tento tok figuruje, když je jedním z příznivců stojících za hokejisty.

---

Lucien Holmes - USA

Jak má vypadat věrný fanoušek? Třeba jako Lucien Holmes, Američan, který na českobudějovický klub nedá dopustit a z jeho slov je jasné, jak mu na něm záleží. "Do Budějovic jsem se přestěhoval ze Spojených států v roce 2006 a sehnal si práci na mezinárodní škole na Hluboké. Na škole jsem potkal nejlepšího kamaráda, dlouholetého fanouška, a hned první rok jsme si pořídili permanentky. Od té doby, v časech dobrých i zlých, se Motor stal mou identitou, rodinou a láskou. Nyní sice stále žiju v Čechách, ale už v Praze, na čemž je jediná dobrá věc ta, že mám blíže na zápasy na Kladně, Spartě, Slavii nebo dokonce v Pardubicích," přemýšlí Holmes.

Mimo jiné je i hráčem na mandolínu v kapele Giant Mountains Band, když i ostatní členové kapely jsou z Budějovic a všichni žijí extraligovým hokejem. "Když tedy někdy přijdu pozdě na koncert, tak to spoluhráči pochopí, že jsem byl v Budvar aréně," usmívá se Lucien Holmes. Nabízí se otázka, jak Lucien vidí extraligu v porovnání s "domácí" NHL. "Hodně lidí se mě ptá, komu v NHL fandím. Odpověď je, že nikomu. Extraligový hokej je desetkrát tak napínavější a skutečnější," překvapuje zajímavou odpovědí Američan narozený v Seattlu. "Budějovice jsem musel kvůli manželce (která bohužel fandí Slavii) a práci opustit, ale jednou se vrátíme zpátky. Než se to stane, tak mám na paži tetování, které mi připomíná, kam patřím."

---

Humberto Chávez Cabello - Mexiko

Paradoxně nejvíce odpovědí na inzerát hledající fanoušky-cizince českobudějovického hokeje přišlo z Mexika, že by tak pojem mexické vlny v ochozech Budvar arény získával nový význam? Humberto se stal příznivcem českobudějovického klubu před šesti lety. "To jsem poprvé navštívil Prahu v rámci výměnného studentského programu univerzity VŠE. Brzy poté jsme si povídali o sportech se spolubydlícím Vaškem a ten mi řekl, že nejpopulárnější v Čechách je hokej. Pozval mě v Praze na zápas jeho oblíbeného týmu Motoru proti Spartě do Tipsport arény," objasňuje Humberto. "Znal jsem základy pravidel z televize, ale nikdy předtím jsem na žádném hokejovém zápase nebyl. V Mexiku jsem v životě neslyšel o žádné hokejové lize. Takže zápas proti Spartě byl mojí premiérou, seděl jsem dohromady s motoráckými fanoušky, kteří přijeli z Českých Budějovic a já s nimi podporoval hostující tým! Atmosféra byla perfektní, zpívali jsme klubové chorály a opravdu jsem začal cítit, že k tomuto týmu patřím. O to víc, když jsme se snažili dělat pořádný randál, abychom byli v aréně slyšet. Pamatuji si, že v zápase jsme před třetí třetinou dost prohrávali, ale pak se týmu podařilo několikrát skórovat a moc nechybělo k tomu, aby zápas zremízoval. Třetí třetina mě nadchla a ten večer jsem odcházel z arény Sparty jako hrdý fanoušek Motoru," vypráví mladý Mexičan o zážitku, který v něm zanechal velký dojem.

"Začal jsem sledovat jak extraligu, tak český národní tým. Od té doby kontroluju dění na internetu a co mistrovství světa vždy držím palce českému týmu. A můžu říct, navzdory tomu, že jsem ze zahraničí, tak jsem opravdový hokejový fanoušek a to samozřejmě i fanoušek MOTORU!," vzkazuje Humberto.

Co na jeho lásku k hokeji říkají v Mexiku přátelé? "Byli fakt překvapení, že se mi zalíbil hokej. Pro ně je to podivný sport, stejně jako třeba rugby. Je to opravdu zajímavé, protože jinak Mexiko zprostředkovává z USA hodně sportů a lidé to tu přijímají velice dobře, takže NFL a NBA jsou tu celkem populární a dokonce se vysílají v televizi. Jenomže to už není případ NHL. Hokej je daleko od toho, aby se tu dostal do mainstreamu. Hádám, že s tím má co společného to, že Mexiko je zemí s teplým podnebím bez možnosti zimních sportů (ačkoliv mexický nároďák působí v Divizi II pod IIFH, ale je tu jen na tři stovky registrovaných hráčů)," napsal z Mexika Humberto.

Ten tak i nadále využívá kontakty z České republiky. "Myslím, že sportu si lépe člověk užije, pokud ho může s někým sdílet a má ho s kým komentovat a analyzovat, ale protože tady se moji vrstevníci o hokej nezajímají, povídám si o něm pouze s mými českými přáteli. Vždycky s nimi prožívám, když přijde čas mistrovství světa. A užívám si, když si s nimi po každém zápase mohu popovídat a zápas zhodnotit."

Santigo Espinosa Rosales - Mexiko

"Jsem v Českých Budějovicích na jeden rok díky studentskému výměnnému programu. Hokej v naší zemi opravdu nevedeme. Můj opravdu výborný kamarád mě tu ale jednou pozval na hokejový zápas a já si řekl: "Proč ne?" A tak jsem se tam ocitl - na úžasném stadionu plném hlasitých fanoušků Budějovic. O přestávce jsme šli na klovásu (zde si dovolujeme Santiaga upozornit, že uzenina, kterou si dával, je klobása, pozn. autora) a vůbec jsem si užíval zápas, který jsme ale naneštěstí prohráli. Od té doby jeho výkony sleduji a opravdu si moc přeju, aby se Motor dostal do play-off. Pokud to dokáže, tak je jisté, že v hledišti opět bude mexická vlajka! Po mých zkušenostech prostě nejde nebýt fanouškem!"

---

---

Tolik tedy čtyři zajímavé příběhy fanoušků z neevropských zemí. Budvar Arénu ale navštěvují i diváci jiných národností, přirozeně nejvíce je Rakušanů, kteří to mají do Budějovic nejblíže. Ale fandí třeba i Francouzi, jedním z nich je Arnaud Pérard . "Poprvé jsem šel na českobudějovický hokej s kamarády a protože mě to zaujalo, tak jsem se rozhodl chodit častěji. Hokej jsem znal předtím, než jsem se dostal do Budějovic, občas jsem ho sledoval ve Francii, například když národní tým byl na MS," sdělil Pérard s tím, že zná i další krajany, kteří drží palce českobudějovickému klubu.

---

Děkujeme všem, kteří se nám na naši výzvu při hledání zahraničních fanoušků ozvali či případně poskytli kontakt!