Turnaj čeští hokejisté sice dobře odstartovali, když porazili nevyzpytatelné Německo 3:0, ale od té doby se z vítězství radovali už jen jednou. „Pro nás je to ohromné zklamání, že jsme skončili až šestí, protože před turnajem jsme si dávali naděje na medaili," smutně pokrčí rameny Michálek při vzpomínce na neúspěšný turnaj a moc dobře ví, co stálo za neúspěchem ve čtvrtfinále s Američany, „Tam to bylo o šancích. My jsme byli celý zápas lepší, ale nedokázali jsme dávat góly. Asi jsme neměli před brankou takový důraz, jako Kanaďané nebo Američané," hledá příčinnu neúspěchu budějovický talent, který finálový duel považuje za logické vyjádření vývoje turnaje, „Rusové neměli konkurenci. To byla na tomto turnaji naprostá špička," vysekává poklonu hokejistům z východu Evropy a k domácím říká, „Kanaďani hráli dost důrazně a v naší skupině neměli soupeře. A to vítězství nad U.S.A. v semifinále bylo asi také zasloužené," míní Michálek.

Se svým výkonem musel být Michálek spokojen a poněkud skromně to nakonec přiznal, „Tak, špatné to asi nebylo, nějaké branky a nahrávky jsem udělal a myslím, že i naše pětka hrála dobře," hodnotí vystoupení nejen své pětice Michálek. Ten začínal v útočné pětce s Hudlerem a Novotným, ale později trenér Holík zamíchal sestavou a Novotného nahradil v první úderné formaci Klepišem a Milan Michálek se nijak netají tím, že mu změna prospěla, „Mám pocit, že od té chvíle se mi hrálo lépe. Asi jsme si lépe vyhověli," tvrdí Michálek o spolupráci, která už skvěle zafungovala při Mistrovství světa do 18 let v červnu na Slovensku a všiml si i mnoha skautů, kteří se kolem hokejistů motali a hledali hráče pro kluby NHL. Soustředit se, to prý ale nebyl žádný problém, „Všiml jsem si agentů, protože letos jdu na draft, ale při hře jsem na to nemyslel a už vůbec jsem na to nehrál," odmítá tvrzení, že by se chtěl zviditelnit na úkor ostatních.

Jeho kolega z útoku Jiří Hudler, nejopěvovanější talent dnešních dnů, změnil nenadále v průběhu turnaje dres. Michálek si nevšiml, že by se s novinou z Kazaně zhoršil Hudlerův výkon, „Ne, on to bral úplně normálně a mám pocit, že byl asi i trochu rád," odhaduje Hudlerovy pocity urostlý útočník HC České Budějovice, jež se určitě bavil i se svým kamarádem Vladimírem Škodou. Ten sice zářil v přípravných duelech, ale závěrečná nominace jej minula. „Byl hodně moc zklamaný a já osobně si myslím, že tam měl patřit, protože hrál v přípravě dobře a dával i nějaké góly," hledá i jedno možné vysvětlení neúspěchu českého celku. Podobně se vyjadřuje i o svém kolegovi Barinkovi, který se však s vidinou Mistrovství světa rozloučil už v České republice, „Já si myslím, že i Bari tam měl být, ale je to na trenérech," říká Michálek a doplňuje se, „Teď po bitvě je každý generál," Právě osoba trenéra je v těchto dnech nejdiskutovanější. Ozývá se čím dál tím více hlasů, které volají po odvolání Jaroslava Holíka. Milan Michálek o celé věci soudí, „Já se domnívám, že on skončí. Mám pocit, že to psal už i do novin," odvolává se na média Michálek a sám za sebe říká, „Potřebuje to tam změnu, je tam čtyři roky a po tomto neúspěchu je asi hotovo," říká Michálek, který hrál své první Mistrovství světa do dvaceti let.

Po svém návratu ze zámoří zjistil, že mužstvo udělalo velmi příjemnou šňůru vítězných zápasů (tým získal z pěti zápasů 14 bodů; pozn.aut.). Tento fakt jej velmi potěšil, „Byl jsem hodně překvapený a byl jsem rád," usmíval se Michálek a dodal, „Doufám, že to vydrží i po mém návratu a že už to do toho play-off dotáhneme," modlí se Michálek a svá slova potvrdil i v zápase s Litvínovem, kdy sám vstřelil úžasný gól na 5:4 a zlomil tak odpor Chemiků, „Ruda vyhodil po manťáku puk, já jsem ho dojel, prohodil kotouč mezi nohama obránce a poslal jsem to Hronkovi mezi nohy," říká Michálek, jakoby se jednalo o nejjednodušší věc na světě. I on však na konci okusil, jak chutná nepříčetnost kapitána Litvínova Hranáče. Po jednom z jeho zatmění zůstal budějovický borec ležet na zemi, ale nyní už se cítí daleko lépe, „Byl jsem bez puku, on přijel a dal mi v plné rychlosti loktem do obličeje," kroutí nevěřícně hlavou Michálek.
Snad se i on setká v budoucnosti s co nejmenším počtem Hranáčů.