16.12.2002, Václav Nedorost, Denver

Ještě, že jsme vyhrávali, jinak by mi bylo hodně špatně

Tak trochu s předstihem Vám, internetovým náhodným pocestným, brouzdalům a závislákům, především ale příznivcům HC ČB, přinášíme dárek v podobě nové rubriky. Odchovanec budějovického hokeje a v současnosti vycházející hvězda Colorada Avalanche Václav Nedorost vám totiž bude přibližovat (nejen) kolotoč americké NHL. Jak často to bude, záleží na jeho vytíženosti, výhledově by se jeho příspěvky na našich stránkách měly objevovat jednou za čtrnáct dní. A teď už má slovo Venca Nedorost.

Začal bych o našich výkonech. Zatím to není nic moc, určitě jsme za očekáváním. Vyhráli jsme jenom deset zápasů, ale zase jenom osm prohráli, takže pořád jsme nad 50 procenty. Hrajeme mnohem líp venku než doma, což se snad kolem Vánoc, kdy hrajeme čtyřikrát za sebou ve své aréně, otočí k lepšímu.

Moje výkony záleží na tom, kolik hraju. Zatím jsem odehrál úplně všechny zápasy, ve kterých jsem byl zdravý. Čtyřikrát mi zranění nedovolilo nastoupit. Většinou hraju tak deset minut za zápas, což není moc, ale s tolika hvězdama, co máme v týmu, se není lehké prosadit. Musím si ale počkat. Asi v pěti zápasech jsem odehrál něco přes 15 minut a vstřelil v nich 3 góly. Takže když člověk dostane větší sanci, je i větší naděje, že se prosadí. Jinak jsem v podstatě spokojený. Mohlo by to být lepší, ale hlavně jsem rád, že jsem se tady udržel a že nejsem na farmě. Ještě jsem dost mladý a hlavně potřebuju nějaké zkušenosti.

Tréninky jsou tady náročné, ale každý si zvykne, nakonec už mi to ani tak nepřijde. Trenér je hodně tvrdý na mladý, takže si vytrpím hodně, ale lepší než poslouchat samý superlativy a potom být na farmě. Spoluhráče mám perfektní, hlavně hvězdy jsou hrozně super lidi a dobře s nimi vycházím. Nejlíp asi s Forsbergem, moc hodnej kluk. Hrál jsem s ním asi šest zápasů a je to neuvěřitelný hráč.

Publikum u nás v Denveru je fantastický, každý zápas máme vyprodaný a i když jsme dlouho doma nevyhráli, ani jednou na nás nezabučeli. Moc se nefandí, ale to je všude stejný, jedině v Kanadě je to publikum živější a lepší.

Teď bych se věnoval věcem kolem. Lyžovat nejezdím, máme to zakázané a já to vůbec neumím. Na sklenku skoro nechodíme. Máme období, kdy hrajeme třicet zápasů v šedesáti dnech, takže toho času moc není. Naposledy jsme byli ve Vancouveru a tam jsme to trošku přehnali. Hrajeme pořád karty - já a Vrbata proti Hejdukovi se Škoulou. A ve Vancouveru jsme museli za každou prohranou hru vypít panáka, ještě že jsme s Radimem vyhrávali, jinak by mi druhý den ráno na tréninku bylo asi hodně špatně.

A ještě o bydlení. Přestěhoval jsem se do svojeho bytečku, kde mám dva pokoje, je to jako 3+1. Pro mě samotného je to akorát. 20. prosince přijede mamka na Vánoce, takže nebudu sám. Rodiče tady byli ještě v listopadu. Viděli tři zápasy, takze jsem tady pořád sám nebyl.

To je pro tentokrát všechno.

Váš Václav Nedorost