17.12.2011, Petr Lundák

Jihočeští fandové si Žolíky užili i přes prohru

V í d e ň - Mezinárodní konfrontace nevyšla. Českobudějovický celek odcestoval poměřit síly s finskými Žolíky z Jokeritu Helsinky do Vídně v rámci finálového turnaje European Trophy. Hráči ze země tisíců jezer zápas kontrolovali a v pohodě si dokráčeli k vysoké výhře v poměru 7:2. Za HC MOUNTFIELD se poprvé trefil Jiří Šimánek a ke konci utkání i Rostislav Martynek. I tak Jihočechy povzbuzovalo skvělé více než dvousethlavé publikum.

Jokerit, porazíme Jokerit. Tak tato hesla zněla v pátek před českobudějovickou Budvar arénou už v jedenáct hodin dopoledne. To byla totiž přesně ta hodina, kdy se začal početný dav fanoušků scházet, aby za nedlouho odjel směr Vídeň. Těsně před polednem tak čtyři napěchované autobusy s příznivci hokejistů HC MOUNTFIELD opravdu vyrazily do rakouské metropole.
Atraktivní duel proti neznámému soupeři si nenechali ujít jenom zatvrzelí fanoušci českobudějovivkých hráčů, ale do autobusů nasedli i ti příznivci, kteří spíše chodí jen na domácí zápasy. Ceduli s nápisem Wien minul první z busů zhruba před čtvrtou odpolední, ale ke před stadionem cesta skončila až pár minut po šestnácté hodině. Kvůli složitější cestě k zimnímu stadionu tak museli řidiči zajet až k Pratru a zase zpět, jinudy to nešlo. Fandové tak rázem dostali i malou okružní jízdu po Vídni jako dárek.
Více než dvě stě Jihočechů přivítala malá, útulná, ale moderní hala s perfektním zázemím. Zápas mohl začít. Za oběma brankami tak našli své místo oba kotle, jak ten Jihočeský, tak i příznivců Helsinek, kterých také nebylo málo. Během utkání se oba tábory fanoušků vybičovávali k opravdu skvělým výkonům a malou halou se tak nesla parádní hokejová atmosféra. Ke konci zápasu, kdy už bylo o vítězi jasně rozhodnuto, fandové MOUNTFIELDu dál hnali své své hráče kupředu.
Zhruba po čtyřiceti minutách od konečného hvizdu se čtyři autobusy vydaly zase zpět do Českých Budějovic. Až na incident party fanoušků, kteří s říkají B12, s místní policií, byl výlet do Vídně za hokejem velice povedený.

František Výborný: Hrozně moc díky fanouškům za atmosféru!

Zkusíte nám shrnout utkání proti Jokeritu z vašeho pohledu?
Hrozně jsme se na utkání těšili. Možná někteří hráči až moc. Bylo na soupeři vidět, že podobných utkání má za sebou více, ale i tak si myslím, že se proti nim dalo hrát. Jenže vyučili nás v jednoduchosti hry, v zodpovědnosti a podobně. Hráli prostě jednoduše a přímočaře a rychle nám utekli do vedení.

Jak si to vysvětlitujete?
Řada hráčů hrála takový zápas skoro poprvé a možná znervózněli. Pak jsme tam měli tři až čtyři idividuální chyby rychle za sebou. Jokerit je ihned uměl potrestat a na naše mužstvo to nemělo moc dobrý vliv, to je jasné. Finům prostě tento zápas hodně sednul.

Byl nějaký proslov v kabině?
Řekl jsem hráčům, že to v Rakousku určitě nechceme jen tak zabalit. Tohle se prostě stává i na mistrovství světa. Jenže my hrajeme hned další zápasy a na ně se musíme připravit, ať budeme hrát s kýmkoliv. Také chceme do těchto utkání zapojit ty hráče, kteří u nás v lize nejsou tolik vytěžovaní, aby i oni si zvykli na tempo a abychom my vytěžili všechny kluky.

Nešlo si nevšimnout, jak tým povzbuzovali jihočeští fanoušci, kteří přijeli v hojném počtu. Vnímali jste to?
Samozřejmě. Také bych jim touto cestou hrozně rád poděkoval, protože byli skvělí. I za tak nepříznivého stavu na nás třeba nepískali, ale pořád fandili. Což beru jako férové gesto k hráčům a za to já jim hrozně moc děkuji.
Je jasné, že mne to mrzí. Hodně mrzí, takový výsledek jsem nečekal. Jak jsem říkal, dalo se s nimi hrát. Jestli narazí Jokerit na Plzeň, tak si myslím, že je Plzeň porazí.

Jakub Kovář: Mám máslo na hlavě

Jakube, zkuste zhodnotit zápas do té doby, když jste byl v bráně.
Vůbec se mi to nechce hodnotit, protože mám máslo na hlavě. Dnes jsem byl v brance asi docela zbytečný. Ale pro mne to byly dost složité situace a já jsem si nimi nedokázal moc dobře poradit.

Nešlo vám přeci jen více střel nahorů do branky, nechodil jste brzo dolů do rozkleku?
Každý brankář chodí dnes do rozkleku. Ale oni měli na všechno tolik času mezi kruhy. Parádně si nahrávali a než jsem se stačil přesunout, tak pálili většinou nahorů a do protipohybu. S tím se nedá nic udělat. Ale jasně můj byl třetí gól, i když to byla těžká střela, tak bych si to měl pohlídat. S prvními dvěma góly se však nedalo udělat nic.

Jokerit si také hodně pohrával s naší obranou, že?
Jasně, to byl právě rozdíl celého zápasu. Možná to opticky vypadalo, že máme puk více na holích. Oni se soustředili na naší obranu a perfektně útočili. A naše hra byla absolutně bez systému, propadali jsme a špatně se nám i bránilo. Od prvního útočníka až po golmana jsme prostě dnes byli špatní!

Nebyli jste přeci jen nervózní?
To ne. Jenže my jsme asi měli být trochu nervózní. Možná to působilo, že jsme byli až moc v klidu a jeli jsme si jen zahrát, což je hrozná škoda. Už jenom kvůli tomu, kolik sem dorazilo lidí, jsme měli trochu více padat po hubách a ne si jen přijet zahrát.

Jaké to pro vás tady bude do neděle?
Asi strašné a nechci na to vůbec myslet (se smíchem). Tohle bude asi nejhorší hokejový víkend, ale musíme si to udělat co nejvíce příjemné.

Jiří Šimánek: Jokerit nehrál až zase tolik finsky

Ze začátku utkání to vypadalo na vyrovnanou partii, ale pak Jokerit zabral. Jak jste to viděl vy?
Jokerit nezabral, to my jsme udělali chybu a oni jí potrestali. Byli sami mezi kruhy, přišla ihned střela a padl z toho gól. Dnes to byl prostě zápas o chybách.

Co jste říkali na atmosféru, když vás přijelo povzbudit více než dvě stě fanoušků?
Atmosféra byla hodně dobrá, ale bohužel jsme diváky nepotěšili. Od půlky zápasu totiž nebylo o co hrát, ale fandové byli výborní.

Dal jste první gól, jak jste se k němu dopracoval?
Kašpi (Pavel Kašpařík) jel sám na bránu a já jsem sprintoval za ním, kdyby se něco stalo. Kašpiho střelu golman nepokryl a já už puk jen dorazil mezi betony do brány.

Byl to tak velký rozdíl oproti extralize, když jste narazili na finský styl hry?
Myslím si, že zrovna Jokerit nehrál tak, jako tehdá Kuopio, když jsme tam hráli. Ti hodně rotovali ve třetině a měnili si místa, Jokerit ale vždycky přijel na modrou a nastřelili puk do pásma. Takže to nebyla až taková finská hra, na kterou jsme čekali.

Půjdete se podívat na další zápasy nebo jaký máte program následujích hodin?
To já ještě nevím, zatím nám nikdo nic neřekl. Ale asi se půjdu podívat na radnici, protože ta je tady prý pěkná. Aspoň něco z toho budu mít (směje se). Pak stěhování do Salcburgu, kde hrajeme až večer, tudíž bude čas se dát dohromady a pokud nějací diváci přijedou, tak jim chceme ukázat lepší hokej.

Fotogalerii z výjezdu do Vídně připravujeme.