05.12.2002, Antonín Vansa

Míka už po Budějovicích nebloudí

Svůj osobní rekord si vytvořil v letošní sezoně Petr Míka. České Budějovice jsou již totiž jeho třetí hokejovou štací v letošní sezoně a vystřídat tolik klubů v jedné sezoně se mu doposud nepodařilo. Jak sám říká, v Budějovicích se mu zatím líbí a určitě by se nebránil tomu, zůstat nějakou chvíli na jihu Čech.

Co Vás vedlo k tomu, odejít v sedmnácti do Ameriky?
Jako každý kluk jsem snil o tom, že jednou budu hrát NHL a když se objevila šance hrát za mořem, tak jsem ji chtěl vyzkoušet.

Tenkrát Vám bylo sedmnáct let. Co tomu říkali rodiče?
Byli z toho chvíli trochu špatní, že mě neuvidí. Pro mě to také nebylo jednoduché. Byla to oboustranně těžká zkouška, ale nijak mi v tom určitě nebránili.

Hokejově jste si polepšil?
Určitě je to cenná zkušenost. Hokej se tam hraje trochu jinak, takže si myslím, že mi to pomohlo. Možná, že mi to něco vzalo, ale určitě mi to něco dalo.

Co Vám tedy přinesl pobyt v U.S.A.?
Byl jsem tam sám, takže mi to určitě pomohlo v tom, abych se osamostatnil. Člověk se v takovéto situaci naučí spoléhat sám na sebe, protože tam nemá moc kamarádů, nebo alespoň ne takových jako tady v Čechách. No a v neposlední řadě jsem se naučil řeč.

Z juniorského celku Ottawy jste se hned za rok vrátil. Proč?
Můj agent se špatně dohodl s týmem, nebo spíše ho zkontaktoval příliš pozdě a já se musel nechtěně vrátit zpět do Čech.

Když jste odcházel podruhé do U.S.A., tak jste hrál za jiný tým...
Při mém prvním působení v Americe jsem hrál za juniorský tým, podruhé už jsem hrál normálně v dospělém hokeji.

Agenta jste neměnil?
Ne, to ne. Já měnil agenta už těsně před draftem...

Jakou úroveň má tamnější AHL?
Těžko říct. Co se týče bojovnosti, nasazení a agresivity, tak bych řekl, že ta AHL má navrch před extraligou. Ale zase naproti tomu se v Čechách hraje více hlavou. Ten systém tady u nás je asi více propracovaný než v U.S.A. a na vše je tady více času.

A co NHL?
NHL mi oproti farmě přišla taková rozvážnější. Člověk tam má na vše více času, asi jako v extralize.

Nastupoval jste na farmě, nebo v New York Islanders s nějakým českým spoluhráčem?
Když jsem hrál prvním rokem na farmě, tak jsem se potkával s Vlado Országhem, ale to je Slovák. A během sezony k nám do týmu poslalo Los Angeles Kings Frantu Kaberleho a druhý rok i Tomáše Vlasáka. (New York Islanders a Los Angeles mají společný farmářský celek; pozn.aut.)

Jste s nimi v kontaktu?
Když se vidíme, tak se pozdravíme, ale že bysme si spolu psali, to ne.

V sezoně 2001/02 jste na farmě odehrál už jen jeden zápas. To Vám došla trpělivost a vrátil jste se?
Trošku ano. Působil jsem za mořem už dva roky a když jsem viděl jak to se mnou vypadá, tak jsem si řekl, že takhle to dál nepůjde. Já ve svých letech jsem potřeboval hrát a ne nastupovat někde na farmě ve čtvrté formaci.

Když jste se vracel, měl jste i jiné nabídky než jen ze Slavie?
Já jsem byl při svém návratu stále hráčem Slavie a Vladimír Růžička o mě projevil zájem, takže jsem šel hrát za Slavii. Byl jsem rád, protože jsem tam vyrůstal a jiné týmy jsem neměl chuť hledat.

Po svém příchodu jste střídal druhou a třetí lajnu, ale na začátku nové sezony na Vás trenér Růžička asi trochu zanevřel, protože jste nastupoval buď ve čtvrtém útoku, nebo vůbec. Co se stalo?
Začínal jsem ve třetí pětce se Supem a Steinerem a říkal jsem si, že by bylo parádní, kdybych v této lajně vydržel, poněvadž ten tým byl nabitý hvězdami. Jenže hned v prvním týdnu na ledě před startem nového ročníku mě Růžička přeřadil do čtvrté formace aniž bychom odehráli jediný zápas. Chvíli jsem to nějak nechápal, nechal jsem se psychicky rozhodit a poté, co se dlouho nic neměnilo, jsem požádal agenta, aby mi domluvil nějaký trejd.

Jaký máte vztah k Vladimíru Růžičkovi po tom, co se odehrálo?
Normální. Tohle je v hokeji běžné...

Jaké byly Vaše pocity poté, co jste se dozvěděl o výměně do Havířova?
Nebyl jsem z toho špatný. Akorát mě nepotěšilo, že je to tak daleko od Prahy, protože když jsem se domloval s Agentem, tak jsem mu říkal, že bych rád šel někam blízko Prahy. Ale nebyl jsem z toho nějak skleslý. Vždyť je to tým jako každý jiný, ne? I když ty podmínky tam nejsou ideální.

Když jsem dělal jednou rozhovor s Martinem Filipem, tak jsem se od něj dozvěděl, že podmínky pro hokej v Havířově jsou dost katastrofální. Jak vy jste to cítil?
Je to pravda. Ten klub nemá peníze na nic - na výplaty hráčům, na výstroj, na posílení kádru. Proto také ten tým je tam, kde je.

Hostování v Havířově mělo být jen do konce listopadu a Slavia se nijak netajila tím, že Vás chce dál vyměnit. Jak jste se cítil?
Já jsem se snažil na to nemyslet. Snažil jsem se myslet jen na ten hokej, ale musím přiznat, že pak už to bylo skličující. Těch porážek bylo v Havířově moc a pro hráče to není žádná legrace.

Jak jste vnímal výměnu do Budějovic?
Upřímně řečeno jsem měl radost. Mě se Budějovice vždy líbily, je to krásné město a vždycky jsem se hrozně těšil až si proti jihočechům zahraji, protože mi ten tým byl hrozně sympatický.

Pomohl Vám fakt, že jste byl vyměněn spolu s Josefem Štraubem?
Pepík přišel až dva dny po mě, takže bych to nějak nepřeceňoval.

Už jste se stačil zabydlet?
Tak v šatně určitě a i po městě už se trochu rozkoukávám. V první chvíli nevíš, kde máš o co požádat, kde co hledat, avšak řekl bych, že už je to dobré. Alespoň po Budějovicích už při jízdě autem nebloudím.(smích)

Jsou Budějovice srovnatelné svými podmínkami se Slavií?
Hokejově určitě, ale Budějovice mají lepší zázemí.

Má HC České Budějovice šanci na play-off?
Já jsem tu teprve chvíli, ale už jsem stačil všimnout, že je tu dobrý tým kolem vynikajícího brankáře. Podle mě na to určitě má a já věřím, že se tam dostaneme.

Hrajete v pětce s Michálkem. Vedle Hudlera je to asi nejvěší talent českého hokeje. Co mu říkáte?
To je velmi šikovný kluk. Má určitě veliký talent a je jen na něm, jak se s tím vypořádá.

Loni jste hrál v reprezentaci, myslíte si, že ta šance vrátit se do ní je reálná?
Nevím. Ta možnost tu vždy je, ale záleží na tom, jak budu hrát.

Cítíte se tu lépe než v Havířově nebo ve Slavii?
Zatím teda musím zaklepat. Určitě ano.

Díky a ať se daří.