27.11.2002, Darek Štalmach

Filip Turek cítí stoupající formu

Dvakrát byli českobudějovičtí hráči v obrovské šanci před Lubošem Horčičkou a pokaždé u toho byl Filip Turek. Nejprve trefil levou tyčku třineckého brankáře, podruhé nahrával na jedinou branku zápasu Stanislavu Procházkovi. Centr prvního útoku se pomalu prokousává z krize, která jej trápila po celou první čtvrtinu extraligy.

Když zápas hokejové extraligy skončí fotbalovým výsledkem 0:1, je jasné, že se buďto útočníci moc nepředřeli, nebo že diváci viděli famózní výkony brankářů. V zápase odloženého devatenáctého kola hokejové extraligy mezi Třincem a Českými Budějovicemi stála pravda o utkání kdesi na půli cesty mezi oběma výroky. Šance hostujícího týmu by se sice daly spočítat na prstech jedné ruky, ale ani domácí neudrželi nervy na uzdě a s ubíhající časomírou se jim lepila nervozita na ruce čím dál tím více.

Po výměně vyložených šancí v první desetiminutovce zápasu, kdy Šimánek trefil tyč a Cartelliho průnik zastavila Hudáčkova lapačka, ovládla hřiště ospalá nálada horkého léta, kterou dokresloval i bůh ví proč probuzený motýl, polétávající nad ledovou plochou. Pak se sice domácí hráči probudili, své názory o rychlých protiútocích předvedli i hosté, ale na brankáře nic neplatilo. A když už na ně útočníci vyzráli, zaskočila za ně tyč, tak jako tomu bylo u obrovské šance Filipa Turka, který nasměroval na levou tyč Horčičkovy branky Bartošovu přihrávku z rohu.

"S novým trenérem jsme změnili taktiku napadání, ale to nebylo jen kvůli zápasu s Třincem, této strategie se chceme držet i nadále," řekl po utkání Filip Turek. "Bylo nám jasné, že s tak kvalitním týmem, jakým Třinec bezesporu je, nemůžeme hru otevřít, to by byla hokejová sebevražda. Proto jsme vsadili na rychlé nájezdy a zakončení. Museli jsme doufat, že se nám podaří z minima šancí vytlouci maximum," dodal.

Maximální využití minima šancí způsobilo, že českobudějovičtí hráči odjížděli z Třince s plným bodovým ziskem. Už podruhé ve dvou zápasech se trefil Stanislav Procházka. Ze tří metrů prostřelil Horčičkovy betony a divákům začínalo být jasné, že v tomto kole jejich miláčci asi bodovat nebudou. Těsně před gólovou přihrávkou však došlo k souboji, který nemusel být zcela podle pravidel. Filip Turek si svou holí přitáhl třineckého obránce Žabku, díky tomu se dostal dříve k puku a mohl jej z pravého rohu poslat před branku, kde už číhal jeho spoluhráč Stanislav Procházka. "Rozhodčí to nepískl a tak to faul nebyl" uculoval se po zápase Filip Turek. "Dnes to byl hodně důležitý zápas, jde nám o každý bod, jestliže se chceme dostat do play-off. Ještě bychom jich pár potřebovali. Od začátku sezóny jsme nehráli špatně, ale pár zápasů nám uteklo. Teď se už pomalu zvedáme. A snad to bude čím dál tím lepší. Já osobně cítím, že už zase začínám hrát tak jak jsem zvyklý, potřeboval jsem jen trochu času na rozehrání. V létě jsem kvůli zranění odehrál jen dva zápasy z patnácti a ty mi v první čtvrtině chyběly."

Po rošádě mezi trenéry i čistce v sestavě nemohla chybět ani otázka na názor Filipa Turka na tyto události. "Pod trenérem Pouzarem jsem už několikrát hrál a pokaždé dokázal mužstvo pozvednout. Při našem postavení v tabulce asi vedení cítilo potřebu mužstvo pozdvihnout. Čekali jsme, že se něco stane, ale to co se stalo Milanu Nedomovi a Petru Sailerovi mě doopravdy vzalo. Jsou to oba skvělí hráči," neskrýval Filip Turek překvapení.

Oproti otevřenosti, se kterou Filip Turek promluvil o změnách v českobudějovickém týmu, byl centr první řady při přenesení řeči na současnou malou válku pardubických s rozhodčími už opatrnější: "Jednou tady takové pravidlo je, a tak se musí dodržovat. My hráči s tím nic nenaděláme. Sice se nesmíme v den utkání k rozhodčím vyjadřovat, ale druhý den už ano. Jenomže den po zápase naše názory na rozhodčí už asi nikoho nezajímají že?"