10.11.2002, Antonín Vansa

Jasečkovi usnadnila rozhodování manželka

Pouhý rok cestoval po zahraničních ligách obránce, který za HC Č.Budějovice odehrál 105 utkání a získal 40 kanadských bodů, Stanislav Jasečko. V listopadu se však vrátil tam, kde své putování po hokejové Evropě zahájil - do Českých Budějovic.

Za poslední rok a půl jste měl možnost vyzkoušet si čtyři, pravděpodobně nejkvalitnější, evropské ligy - českou, finskou, švédskou a ruskou. Která na Vás nejvíce zapůsobila?
Každá liga je něčím specifická. V ruské lize se hodně a namáhavě trénuje, ale hokej se tam hraje z pohledu diváka nehezký - kromě asi čtyř celků, tam každý stále jen brání. Švédi i Finové už hrají daleko hezčí a otevřenější hokej, a Češi do toho dávají svou typickou chytrost. Jak říkám, každá má něco do sebe, ale finská, česká a švédská jsou na stejné úrovni.

Sezonu jste sice začal v Nižněkamsku, ale pak jste rozvázal smlouvu. Bylo to kvůli nabídce HC České Budějovice, nebo byste z Ruska odešel stejně?
Já už jsem uvažoval o odchodu z Ruska dříve, protože to tam rozhodně nebylo takové, jak jsem si představoval. Hokej se mi nezdál, život tam byl také divný a hlavně tady na mě čekala těhotná manželka, kterou jsem pět měsíců neviděl. Chtěl jsem být ženě na blízku, proto jsem nabídku nastupovat za Budějovice rád přijal.

Vracel jste se tedy hlavně kvůli manželce?
Nejen kvůli manželce, ale věděl jsem, že je tu skvělá parta. Takže asi takhle.

Smlouvu máte jen do konce sezony, budete případně ochoten ji prodloužit?
Bude záležet na tom, jaké výkony budu podávat a jestli o mne bude mít vedení nadále zájem.

Na začátku příští sezony by se mohlo v týmu Budějovic vyskytnout najednou až pět slovenských hokejistů (Bartoš, Babka, Mucha, Jasečko, Čierny; pozn.aut.), ačkoliv povoleni jsou pouze 3 cizinci. Například Peter Bartoš má zažádáno o české občanství, Vy máte za manželku Češku. Nebudete také žádat o české občanství?
Tak nyní asi ne. Jsem zde teprve týden, a na takovéto věci jsem zatím neměl čas myslet, ani je s někým konzultovat. Situace se má tak, že Laco Čierny zde zatím není a pokud se ta situace vyvine tak, že zůstanu i pro příští rok, tak v létě zažádám o české občanství, abych nebránil ostatním klukům ze Slovenska.

Jakou roli hrála při Vašem příchodu osobnost manažera Jaroslava Pařízka? Když jste odcházel, tak ještě nebyl manažerem, ale trenérem.
Už když jsem odcházel, tak mne jako trenér oslovil, zda-li bych ještě rok nezůstal. Já však byl rozhodnutý, že půjdu na rok do zahraničí a tak jsem odešel. Znovu jsme se setkali před začátkem letošní sezony. Já jsem podepisoval smlouvu s Nižněkamskem a hovořili jsme spolu o možnosti angažmá v Budějovicích. Dohodli jsme se, že v budoucnosti se můžeme dohodnout a ta budoucnost přišla velmi rychle. Pouhých pět měsíců od naší letní schůzky jsem zde podepsal kontrakt.

Pamatujete ještě několik hráčů z kádru. Těšil jste se na někoho speciálně?
Ano. Většinu hráčů znám. Se všemi jsem dobře vycházel, ale úplně nejvíce s Vencou Králem a Milanem Filipim. Ti už zde bohužel nejsou...Tehdy však byla jiná situace - byl jsem svobodný. Teď už mám přeci jen rodinu a tak raději zůstávám s manželkou.

Jak Vás přijali spoluhráči v šatně?
Dobře. Podali jsme si ruce a myslím, že to všichni brali normálně. Nevšiml jsem si, že by někdo nade mnou ohrnoval nos, a jestli přece, tak mi to nikdo nedal příliš najevo.

Trénujete už téměř týden s mužstvem, kdo na Vás dělá zatím největší dojem?
Všichni jedou na 100%, ale na tréninku je to jiné než při zápase. Můžeme se o tom bavit třeba po dvou zápasech, až kluky uvidím při hře.

Fanoušci Vás pamatují jako ofenzivního, tvrdého beka, avšak rok Vás neviděli. Jaký je Stanislav Jasečko nyní?
Vždycky jsem se snažil pomoci tomu útoku a ofenzivně hraji stále. A ohledně té tvrdosti - myslím, že ji rychle naberu a budu hrát alespoň tak, jako když jsem odcházel.

Při tréninku se objevujete po boku Dana Babky. Naznačili Vám již trenéři, kam s Vámi počítají?
Už když jsem přišel, tak jsem měl s trenérem Liškou pohovor a on mi naznačil, že začnu v obraně s Danem. Snad nám to pošlape a zůstaneme spolu v linii.

Blíží se Vaše obnovená premiéra v budějovickém dresu, jste nervozní?
Teď určitě ne. Možná, že ty prvé minuty budou nervozní, ale věřím, že to ze mne případně rychle spadne a budu hrát normální hokej, jako každý jiný. Snažím se nemyslet na to, že na mě může celá ta pětitisícová návštěva koukat...

Odcházel jste ještě ze starého zimního stadionu, přicházíte do zbrusu nové Budvar arény. Jak se Vám zamlouvá?
Je nádherná! Počítal jsem s tím, že to stihnou dostavit než se jednoho dne vrátím a musím říci, že to postavili skvěle. Hlavní je, že nemusíme nikam cestovat, jak jezdili kluci vloni a na začátku letošní sezony.

Díky a hodně štěstí do dalších zápasů.