27.10.2010, Petr Novotný

Už by to někdy chtělo vyhrát v pohodě, přeje si Martynek

Č. B u d ě j o v i c e - V létě přišel jako jedna ze zvučnějších posil. V posledních sezonách se vždy dokázal dostat přes dvacet kanadský bodů a jeho rekordem je jedenadvacet zásahů v základní části. V přípravě se však Rostislav Martynek trápil a kurz lepším směrem nabral až se startem sezony. Teď je spolu s Romanem Pšurným nejlepším střelcem celku se šesti brankami a plní to, proč ho HC MOUNTFIELD z Třince zlákal. „Už bychom měli vyhrát výraznějším rozdílem,“ říká hráč, jehož góly už letos zajistily dost bodů.

Jak jste zatím s první čtvrtinou sezony spokojený?
Myslím si, že to zatím jakžtakž klape.Body sbíráme a každý je dobrý, ale už bychom zase potřebovali udělat tříbodové vítězství. Zatím můžeme být rádi, za to, kde se těď pohybujeme a snad nám to ještě chvíli vydrží.

A vy sám osobně si počítáte góly?
Zase tolik jich není, abych nevěděl, kolik jsem jich dal.

Takže máte rád statistiky?
Spíš si to třeba spočítám po sezoně. Podívám se, jak jsem dopadl a zhodnotím si to. Sezonu si pamatuju, ale žádný blázen do statistik nejsem.

Ptám se spíš proto, že jste v tuhle chvíli s Romanem Pšurným nejlepším střelcem týmu…
Vážně?

Neříkejte, že vám to uniklo…
To jsem vážně nevěděl. Já tohle bodování zatím moc nesleduju, takže to slyším poprvé.

Dal jste za patnáct zápasů šest branek. To je slušné, ne?
Jsem spokojený, že mi to tam padá. Nějaké puky byly také odražené a jsem rád, že se to odrazilo zrovna ke mně. Manšaftu tím nějak pomůžu. On každý říká, že jesli dá gól on nebo někdo jiný, že je to jedno. Jenže každý chce taky mužstvu nějakým způsobem pomoct. Já zatím pomáhám a s tím jsem spokojený.

Takže šest tref za první čtvrtinu a jeden zápas navíc je pro vás dost?
Těch šest gólů je pro mě dobrých. S tím jsem celkem spokojený. Pro každého hráče je to lepší, než čekat na nějaký gól. Každý vám to pak připomíná a to není ono.

Pro vás osobně asi bylo hodně důležité, že jste se trefil už ve druhém zápase s Plzní, ne?
Přesně tak. Pro sebevědomí je to důležité. Všichni máme natrénováno. Fyzicky jsme na tom podobně a jde potom o to doladit pohodu a srovnat se v hlavě. Jsem rád, že to přišlo hned ve druhém kole.

Zvlášť z toho důvodu, že v přípravě se vám zrovna třikrát nevedlo. Je to tak?
Určitě. Před sezonou byly i menší pohovory s trenéry. Taky jsem z toho nebyl zvlášť nadšený. Pořád jsem si říkal, že je to jen příprava a v sezoně to bude možná něco jiného. O tom to je. V přípravě se mi šance nedařilo proměňovat. Neodráželo se to ke mně. Nebylo to optimální. Věděl jsem to. Teď se to obrátilo.

Ve formaci se nejčastěji objevujete s Kašpaříkem a Pletkou. Dá se říct, že už jste se sehráli?
Hráli jsme spolu hodně. Ovšem v poslední době máme dost zraněných a většinou dohráváme na tři pětky. Tak se to trenér snaží nějak kombinovat. Sice spolu nastupujeme, ale neodehrajeme spolu toho tolik, abychom mohli říct, že jsme sehraní. Naposledy jsme taky byli každý v jiné pětce.

S kým si tedy nejvíce na ledě rozumíte?
Jsem takový typ, že se přizpůsobím komukoliv a je mi to jedno. Nemám nikoho, s kým bych chtěl hrát a ani nikoho, s kým bych hrát nechtěl. Kam mě postaví, tam hraju a snažím se odvést maximum. V tom bych neviděl nějaký problém, že bych si s někým vyloženě nesedl.

Měl jste z nějakého z těch šesti gólů větší radost než z ostatních?
Myslím si, že z každého gólu mám radost. Jiná je pak radost po zápase. Třeba s Vítkovicema se mi povedlo vyrovnat a přineslo to bod a následně dva. V daný moment je radost z gólu stejná, ale s odstupem času si říkáte, jaký gól byl důležitější. Třeba v Plzni jsem taky vyrovnal, ale pak jsme zase jeden dostali. Byl jsem u toho já. Nepokryl jsem hráče stoprocentně a ta radost je pak menší. Kdyby se podařilo bodovat, byl by i bod z Plzně super.

Co třeba gól v Třinci, kde jste hrál celý život?
Každý mi připomínal, že tam určitě gól dám. Bývá to tak, že týmu, odkud odejdete, dáte gól. Podařilo se mi to hned v prvním vzájemném zápase. Byl to i takový povedenější zápas. Jen škoda, že jsme odvezli nakonec jen bod, protože začátek utkání jsme měli v naší režii. Ovšem Třinec hraje dobře.

Jak vůbec sledujete výkony Třince?
Jen výsledkově. Podívám se, jak hráli. Že bych se díval na statistiky, to nesleduju. Když jsou v televizi a stíhám to, kouknu se, ale nevisím u toho.

A těšíte se na další vzájemný zápas, který tady bude po reprezentační pauze?
Samozřejmě. Strávil jsem tam nějakou dobu a každý zápas bude prestižní.

Ale spousta lidí říká, že je to jako každé jiné utkání.
Je to stejné v tom, že do každého zápasu dáte maximum. Ale to hecování, to to hodně okoření.

Ovšem ještě předtím vás čeká v pátek Slavia na domácím ledě. Té se teď zrovna moc nedaří.
Právě. Měli bychom toho využít. A taky bychom měli konečně vstřelit první gól a ne to doma zase dotahovat. Říkáme si to pořád. I když se nám to zatím dařilo, je to docela nepříjemné. Potřebovali bychom už nějaký zápas, kde si konečně připíšeme nějaké pohodové vítězství, kdy povedeme dva nebo tři nula a dohrajeme si to.

Ale vyhrocené závěry jsou dobré pro diváky…
Zatím jsou to výhry o gól. Zatím nám to vychází. Je to super a větší požitek než vyhrát 7:1, ale chtělo by to už i takové vítězství. Už bychom prostě měli bodovat za plný počet a doma vyhrát v pohodě. Doufám, že to vyjde už v pátek.