12.12.2009, redakce

Hvězdou měsíce listopadu se stal Roman Turek

Č. B u d ě j o v i c e – Milan Gulaš a Tomáš Vak. To jsou nejlepší hráči úvodních dvou extraligových měsíců. Třetí hlasování fanoušků v této sezoně jednoznačně ovládl Roman Turek a stal se hráčem měsíce listopadu v týmu HC MOUNTFIELD! „Uplynulý měsíc přinesl hodně pozitiv,“ svěřil se zkušený gólman, který na konci měsíce udržel v pěti utkáních čtyřikrát čisté konto. Byl hvězdou nejen českobudějovického klubu, ale i celé extraligy.

Listopadová vizitka Romana Turka

Tři nuly v řadě. To je skvělá vizitka zkušeného českobudějovického brankáře. Bez obdržené branky zůstal 232 minut! Překonal tím navíc rekord Petra Břízy v odchytaných minutách nepřetržitě za sebou. V dalších dvou zápasech navíc obrdžel pouze jednu branku. V zápase s Kladnem pomohl k výhře 2:1 v prodloužení a hned v dalším utkání s Karlovými Vary si připsal další vychytanou nulu.

Českobudějovický brankář v letošní sezóně vychytal nulu již čtyřikrát a v tomto ohledu mu v lize patří první místo. Stejný počet nul má na kontě pouze liberecký Marek Pinc. Jedinou vadou na kráse je fakt, že absolutní rekord v neprůstřelnosti, který drží Vladimír Hudáček, Turek nepřekonal. Chybělo mu k tomu něco kolem půl hodiny čistého času.

Rozhovor s Romanem Turkem

Trenér Výborný změnil herní systém a ten funguje skvěle

Fanoušci vás na webových stránkách klubu vás celkem jednoznačně zvolili hráčem měsíce listopadu. Ztotožňujete se s jejich volbou, nebo byste vy osobně vybral někoho jiného?
Já bych se do tohoto hodnocení pouštět nechtěl. Rozhodnutí diváků bylo asi hodně ovlivněné těmi vychytanými nulami, takže hlavně z tohohle důvodu hlasovali pro mě.

Vnímáte hodně pozitivně, že se mužstvo dokázalo v listopadu herně zvednout a smazat ztrátu nabranou v říjnu?
Určitě. Téměř v každém zápase se nám podařilo bodovat, odehráli jsme některá skutečně výborná utkání. Po této stránce šel výkon mužstva hodně nahoru. Myslím si, že i sami diváci to mohli vidět, že herní systém mužstva funguje trošku jinak a lépe. Určitě ten uplynulý měsíc přinesl hodně pozitiv.

Bylo hodně těžké dostat se z herního splínu, který na vás v říjnu padl?
Samozřejmě to jednoduché nebylo. Vím, že to bude znít jako fráze, ale my jsme skutečně museli jít zápas od zápasu, třetinu od třetiny. Po té reprezentační přestávce jsme chtěli začít úplně jinak, ale hned první dva zápasy ve Varech a se Zlínem jsme prohráli. Dostalo nás to trochu do kolen, ale naštěstí jsme doslova vydřeli zápas v Pardubicích. Od té doby šel náš výkon hodně nahoru.

K týmu právě v listopadové přestávce přišel nový kouč František Výborný. Prospěla mužstvu výměna trenéra?
Jak už jsem naznačoval předtím, myslím si, že to je vidět. Náš herní projev je úplně jiný než předtím, kdy jsme kolikrát hráli až chaoticky a vůbec jsme nevěděli, kdo kde má na hřišti být. Trenér Výborný vtiskl mužstvu řád, každému určil jeho pozici v týmu. Myslím, že to funguje.

Vás osobně kouč Výborný označil jako jednoznačnou jedničku týmu, o kterou se hodlá opřít. Pomohla vám jeho důvěra po nevydařeném říjnu?
Tohle by samozřejmě podpořilo každého brankáře a je úplně jedno, jestli mu je dvacet, nebo čtyřicet. Pro brankáře je nejdůležitější hlavně psychická pohoda a když cítí podporu od trenéra, tak to jeho psychice pochopitelně hodně pomůže. V mém případě tomu nebylo jinak.

Hlavním tématem listopadového měsíce byla vychytaná čistá konta, které jste si připsal. Jak jste celý humbuk kolem své osoby prožíval?
Hlavně jsem byl rád, že se mi ty nuly podařily zrovna v období, kdy se nám nedařilo dávat moc branek a rozhodoval často jediný gól. Vychytaná nula v utkání, které vyhrajete 1:0, pro mě znamenala mnohem víc, než kdyby se mi podařila v zápase, který vyhrajete třeba 6:0. To načasování se zkrátka povedlo a je dobře, že i v období, kdy jsme nedávali moc gólů, jsme dokázali vybojovat vítězství za tři body.

Vaše vychytané nuly asi hodně souvisí i se změnou herního stylu mužstva, že?
Přesně tak. V zápasech, o kterých se bavíme, jsme se nedostávali pod dlouhodobý tlak, ze kterého by soupeř vytěžil velké gólové šance, navíc si kluci přede mnou dobře dokázali poradit i s odraženými puky, které se najednou nedostávaly k soupeřům, ale sbírali jsme je my. Trenér Výborný změnil herní systém a ten funguje skvěle. Hlavně z něj vyplývá, že pravidelně bodujeme.

Sám jste hovořil o tom, že jste se v zápase nedostával do ohně střel, ale paradoxně bývá často pro brankáře lepší, když je v permanenci, než když musí čelit třeba jen dvěma střelám za třetinu, ne?
Samozřejmě je pro gólmana složitější, když si sáhne na puk párkrát za zápas, než když je pořád pod tlakem střel. Na druhou stranu, střel na mě letělo méně a byla tak menší pravděpodobnost, že dostanu gól. Hlavní ale je, že se soupeři nedostávali do přečíslení a do vyložených šancí.

O vás je známo, že na statistiky moc nedáte, ale přesto - sledoval jste svůj útok na rekord v neprůstřelnosti, který drží Vladimír Hudáček?
Určitě jsem neležel v časopisech, abych sledoval, koho můžu překonat, ale o útoku na rekord jsem pochopitelně věděl. Mluvilo se o tom, takže ani nešlo být vůči tomu imunní. To finální číslo jsem se dozvěděl až po zápase s Kladnem, kdy jsem dostal tu branku a novináři spočítali, jak dlouho jsem vlastně nedostal gól.

Celkem jste v listopadu během devíti utkání získali šestnáct bodů. Věříte, že jste nastartovali cestu do vyřazovacích bojů, nebo se přeci jen trochu obáváte toho, aby se mužstvo po dobrém začátku pod novým trenérem nedostalo po čase opět do výkonnostního útlumu?
Já doufám, že to tak nebude. My jsme se hlavně potřebovali herně zvednout, což se povedlo. Do přestávky nás čekají už jen dva zápasy, které musíme zvládnout. A během prosincové přestávky se dobře připravit na konec prosince a ledna, který pro nás bude strašně důležité. Po olympiádě už se budou hrát snad jen tři zápasy, takže tam už moc prostoru na případné dohánění ztráty nebude.