21.12.2008, David Lukeš

Momenty českobudějovického hokeje: #2 Znojmo 99/00

Každá hokejová sezóna přináší desítky utkání. Jsou mezi nimi nudná, průměrná, strhující. S očekávaným výsledkem i ta překvapivá. Čas od času se ale odehraje hokejová bitva vskutku výjimečná. Kdo na hokej chodí pravidelně, tomu neunikne. V sezóně 1999/2000 to na jihu Čech nemusel být problém. Tehdejší HC České Budějovice ani jednou doma v základní části neprohrál. K udržení domácí neporazitelnosti však potřebovali Jihočeši i hromadu štěstí - jako v zápase 33. kola proti Znojmu. Zveme vás na druhé putování do budějovické hokejové historie!
V článku překvapení v podobě archivní videonahrávky!

Jedinečná sezóna

Konec devadesátých let se na hokejovém jihu nesl ve znamení vzestupu. V předchozích letech dominoval spíše fotbal. Sousedé ze Střeleckého ostrova - tým SK České Budějovice - zaznamenával divácké žně a povětšinou neměl problémy s udržením v nejvyšší soutěži. To hokejisté Budějovic po dvou semifinálových účastech v sezónách 94/95 a 95/96 na krátkou dobu poněkud vyklidili pozice. Další dvě sezóny měly sestupnou úroveň a to se projevilo i v návštěvnosti.

Posun k lepšímu znamenala sezóna 98/99. Příchod Petera Bartoše ze slovenského Martina, o něhož manažer Mojmír Šatava delší dobu projevoval zájem, přinesl oživení ofenzívy. Nově složená útočná formace Bartoš - Turek - Král následně doslova nadchla českou extraligu svou produktivitou a do ochozů budějovického zimního stadiónu se vrátili fanoušci. Kádr se ustálil a sehranost týmu se naplno projevila v dominanci na domácím kluzišti o rok později. Mimo výše uvedené trio - pod vedením dalších zkušených harcovníků Suchánka, Ťoupala, Roba a dalších - se začala prosazovat i nastupující generace hokejistů. Mezi ně se zařadil i mimořádně talentovaný útočník Václav Nedorost.

Já do brány nechci, tvrdil zelený Ivo Čapek

Hokejista, který naskočil do extraligového kolotoče v nezvyklých šestnácti letech a doslova šokoval svou drzostí. Nejen hokejový talent ho však zdobí. Udivující je i jeho paměť. Když jsme se rozhodli právě s ním zavzpomínat na 7. leden roku 2000, kdy se mezi HC ČB a Orly ze Znojma hrálo 33. kolo nezapomenutelné budějovické sezóny, neměl hbitý útočník problém si vzpomenout. A to ani na nejmenší detaily. "Je to náhoda, ale zrovna jsem o tom asi před týdnem mluvil s Petrem Šachlem," vzpomíná na památné budějovické zmrtvýchvstání v utkání se Znojmem tehdy sedmnáctiletý centr.

"Naše mladá lajna tenkrát od začátku seděla. Poskládali jsme se v koutě střídačky spolu s náhradním gólmanem Ivo Čapkem. Ve druhé nebo třetí minutě, když jsme dostali už druhý gól, jsme se na Čápu smáli, že za chvíli půjde do branky. On byl celý zelený a říkal, že tak brzo do brány rozhodně nechce a že není vůbec rozehřátý. Uplynulo snad půl minuty, my dostali třetí gól a už šel," doplňuje v dobrém rozmaru Nedorost a s úsměvem dodává: "Trenér na nás mlaďasy houknul a šli jsme do hry taky."

Budějovická vichřice trvala přesně 97 vteřin

"Ten jejich třetí gól si i docela dobře vybavuju. Karel Soudek našel přes tři čáry Karla Pláška, který to dobře zakončil," udivuje Václav Nedorost parádní pamětí. "Ve škole jsem dlouho nepobyl, tak mi v hlavě zbylo hodně místa na hokej. Když budeš cokoli potřebovat vědět, zavolej," znovu rozšafně a poněkud svérázně s humorem sobě vlastním vysvětluje schopnost tak barvitě hokejové vzpomínky do své hlavy našroubovat.

To Karel Soudek inkriminované momenty pustil z hlavy. "Ten zápas už si spíš nepamatuju. Ale přece jen si vybavím tu situaci. Od vlastní branky jsem přihrával polovysoký puk, Karel Plášek jej na útočné modré výborně zpracoval hokejkou a nájezd zakončil precizně střelou do horního růžku," přidává budějovický odchovanec, tenkrát ale klíčový bek Orlů a dnes zpátky ve službách jihočeského klubu trenér dorostu a vedoucí sportovního centra mládeže Karel Soudek.

Víc si pamatuje v současnosti šestadvacetiletý útočník libereckých Bílých tygrů Nedorost. "Na začátku druhé třetiny jsme dostali ještě jeden gól, že jo?" Zase zásah do černého, v 16. vteřině druhé třetiny se trefil Orel Marek Vorel. Tím se ale střelecké manévry Znojemských vyčerpaly a pomalu se schylovalo k bouři na druhé straně, přestože znojemský brankář Ladislav Kudrna v té chvíli úspěšně ve své bráně tloukl špačky. V čase 29:03 krize Jihočechů dostoupila vrcholu, když byl Petr Sailer vyloučen na dvě minuty za faul loktem a Budějovičtí riskovali pátou brankou ve své síti. Naštěstí přežili a pak to přišlo.

V čase 33:11 odstartovalo bájných 97 vteřin, během nichž nejenže domácí zkorigovali, ale dokonce vyrovnali! Celé to odstartoval Peter Bartoš, o pouhých 14 sekund později navázal Milan Filipi, 35 vteřin nato pokračoval zpovídaný Václav Nedorost a 48 sekund po něm dílo dokonal obránce Milan Nedoma!

Ani time-out nepomohl

I na svou branku si Václav Nedorost pamatuje úplně přesně. "Snižoval jsem tuším na 3:4. Nahrával mi to Kamil Brabenec, byla to rychlá souhra, kterou začal už Štrbič (Martin Štrba, pozn. aut.) od pravého mantinelu. Brabčák prohodil puk skrz obránce a já to dával do prázdné branky. Ta akce byla dokonce ve Zlaté helmě," vyškrábne další perličku zpod své lebeční kosti. Jak je ale možné, že mužstvo v podstatě zpackaný zápas během mžiku zvrátí? Taktické pokyny ze střídačky nebo náhoda? V tomto unikátním případě samozřejmě hlavně to druhé a Václav Nedorost nemá problém to přiznat: "Byl to takový ten moment, když jsme konečně dali gól a hned nato se nám povedlo dát druhý. Dostali jsme se do euforie, byl nás najednou plný led a oni pod tlakem začali dělat chyby. Brali si dokonce time-out, ale ani ten jim nepomohl."

Do konce druhé třetiny zbývalo ještě víc než pět minut a rozjetý budějovický HC si vypracoval další nejméně dvě vyložené šance. Zlomový gól už se ale domácím vstřelit nepodařilo. O přestávce se oba týmy uklidnily a po o poznání méně záživné třetí třetině, která už branku nepřinesla, si oba týmy rozdělily po bodu (tenkrát se při nerozhodném výsledku neprodlužovalo, pozn. aut.). "Hra se pak už zákonitě zklidnila, i my jsme si byli dobře vědomi toho, že i bod z takového zápasu je dobrý a pokud bychom se bezhlavě hnali do útoku, nemuseli bysme mít ani ten jeden," přiznává od 13. března letošního roku otec syna Václava juniora.

Tlupu mladých vedl Zdeněk Kutlák

Na tehdejší časy vzpomíná Václav Nedorost rád a s nostalgií. Český hokej tenkrát dokázal vychovat silné ročníky, které dvakrát po sobě na přelomu tisíciletí vybojovaly juniorský titul mistra světa. I Budějovice přispěly svojí "troškou" - jména jako Nedorost, Kotalík, Michálek, Novotný, Kutlák, Zíb, Jindra nebo Sičák jsou dnes hokejovému světu dobře známá. "My mlaďasové jsme tenkrát byli vynikající parta. Seděli jsme spolu v rohu, ať už v kabině nebo na střídačce a pořád jsme vymýšleli nějakou srandu, i když se třeba úplně nedařilo. Neustále létaly hlášky a bylo plno smíchu, že nás i občas trenéři museli okřiknout.

Trávili jsme spolu čas i mimo led, chodili na diskotéky a tak. Celé to tenkrát vedl Zdenda Kutlák, to byl vůdce smečky," prozrazuje Václav Nedorost, který se mimochodem ještě před dvěma lety v dresu MOUNTFIELDU s Kutlákem potkal. Zpátky ale k unikátní sezóně z před devíti let. Kde se vzala taková suverenita na domácím ledě? Štěstí? Výborná parta?

Ani tady u sympatického a skromného Nedorosta nenajdete silácká slova. "Parta to byla taková ta klasická budějovická. Útok byl téměř výhradně poskládán z odchovanců, tenkrát spíš odjinud chodili obránci, i když taky ne moc. Znali jsme se a parta byla určitě výborná. K udržení té neporazitelnosti jsme ale potřebovali i štěstí. Odehráli jsme zápasy, které jsme měli pod kontrolou, ale i takové, kdy nám tam góly padly zrovna když jsme potřebovali. Jako proti Znojmu nebo si například vybavuji zápas s Karlovými Vary. Po dvou třetinách jsme prohrávali 2:4, ale ve třetí třetině jsme je smetli a vyhráli 8:4," uzavírá Václav Nedorost.

Pohled z druhé strany barikády

Karel Soudek, v sezóně 1999/00 obránce HC Znojemští Orli:

"Ten zápas už si spíš nepamatuju. Ale přece jen si vybavím tu situaci, kdy jsem si u našeho třetího gólu připsal asistenci. Od vlastní branky jsem přihrával polovysoký puk, Karel Plášek jej na útočné modré výborně zpracoval hokejkou a nájezd zakončil precizně střelou do horního růžku. To, že jsme tak vysoké vedení během tak krátké chvilky ztratili, je každopádně velký paradox. V mládežnickém hokeji je možné na takové případy narazit, ale na seniorské úrovni... Těžko."

Videoreportáž ze zápasu

Brankový sumář

HC České Budějovice - HC Znojemští Orli

0:1 00:46 Havíř David (Plášek Karel, Pucher Peter)
0:2 03:42 Heš Jiří (Pazourek David)
0:3 04:37 Plášek Karel (Soudek Karel)
0:4 20:16 Vorel Marek (Valko Pavol, Jakeš Tomáš)
1:4 33:11 Bartoš Peter (Král Václav)
2:4 33:25 Filipi Milan (Kotalík Aleš)
3:4 34:00 Nedorost Václav (Brabenec Kamil, Štrba Martin)
4:4 34:48 Nedoma Milan (Turek Filip, Bartoš Peter)
Zápis z utkání

Zajímavosti sezóny 1999/00

- Budějovice doma v základní části neprohrály - HC České Budějovice doma v základní části devatenáctkrát vyhrál a sedmkrát remízoval. Na svém ledě tak získal výborných 64 bodů. První a jediná prohra přišla až ve čtvrtfinálové sérii proti Vsetínu. HC doma podlehl pozdějšímu vicemistru 0:3 a stejně hladce ztratil i celou sérii.
- Ani domácí neporazitelnost k primátu nestačila - Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, ani 26 utkání bez prohry nestačilo k zisku ocenění nejlepší domácí tým sezóny. Víc bodů na svých ledech dokázaly získat celky Třince (bilance 22 - 3 - 1; 69 bodů) a Sparty (bilance 21 - 3 - 2; 66 bodů)
- Jediný skalp Třince patřil Jihočechům - Jediná porážka králů domácích arén z Třince přišla v pátek 3. 12. 1999 a zrovna v zápase s Č. Budějovicemi. V nádherném zápase, v němž se skóre přelévalo jako písek v přesýpacích hodinách, zvítězili hosté v nejvýchodnější aréně republiky 7:5!
- Divácký antirekord v Pardubicích - Hned o den později, v sobotu 4. 12. 1999, hrál budějovický HC televizní utkání v Pardubicích. Přímo na pardubickém zimním stadiónu ho sledovalo 2 418 diváků. V porovnání s dneškem takřka neuvěřitelné, že?
- Divoké zápasy HC České Budějovice - Sezóna 1999/2000 přinesla z pohledu budějovického klubu hned několik hodně zajímavých klání. Kromě zápasů se Znojmem a v Třinci jmenujme domácí s K. Vary 25. 2. 2000. Jihočeši ve 21. minutě vedli 2:0, po dvou třetinách prohrávali 2:4, aby nakonec zvítězili vysoko 8:4. Nebo hned ve třetím kole s Litvínovem - ve 4. minutě zvyšoval Robert Kysela na 2:0 pro hosty, aby nakonec vyhrál HC České Budějovice 6:2. A jako poslední můžeme jmenovat 43. kolo, kdy na jih zavítala Sparta Praha. Jihočeši ve 32. minutě pozdějšího mistra drtili 7:2 a nadšením se zajíkající vyprodaná hala si žádala desítku. V 55. minutě hosté snížili na 7:6 a v divácích by se krve nedořezal. Na závěr zaskočivší Michal Mařík zařídil, že na výsledku se už nic nezměnilo.

Čtěte také:
Momenty českobudějovického hokeje: #1 Petr Havelka