12.01.2008, Michal Špírek

Jsme schopni porazit kohokoliv, tvrdí kouč juniorky Milan Stárek

Č. B u d ě j o v i c e - Českobudějovičtí junioři již mají za sebou tři čtvrtiny základní části, do jejího konce jim zbývá už jen deset zápasů. Po tragickém začátku, kdy z prvních jedenácti zapasů uhráli Jihočeši pouhopouhých devět bodů, se junioři zvedli a nyní okupují čtrnáctou příčku zaručující postup do play off. Ovšem stále nemají nic jistého, stejně jako se tabulkou extraligy mohou prokousat vzhůru, může je na druhou stranu potkat i pád mimo postupující šestnáctku. „V tabulce jsou malé rozestupy a stát se ještě může cokoliv,“ ví kouč juniorky Milan Stárek.

Jak hodnotíte prozatímní průběh sezóny?
Řekl bych, že po celkové stránce kladně. Do sezóny jsme vstoupili se značně obměněným kádrem. Odešlo nám devět hráčů, což znamenalo jasnou ztrátu. Do zámoří zamířil i brankář Jakub Kovář, za nějž zatím adekvátní náhrada chybí. Klestil určitě není špatný gólman, ale to, co měl Kovář, mu chybí.

Takže pro vás nepovedený vstup do sezony nebyl velkým překvapením?
Ne. Věděli jsme, že o špici tabulky hrát nebudeme, i když samozřejmě až tak špatný vstup jsme nečekali. Potýkali jsme se s nezkušeností. Hráči z dorostu si zvykali na odlišnou hru v juniorské kategorii, potřebovali se ohrát.

Po bídném začátku jste se ale chytili a začali stoupat tabulkou. Kdy přišel zlom?
Myslím, že to bylo utkání v Třinci, kde jsme vyhráli v prodloužení. Pak přišla docela úspěšná šňůra.

Tou šňůrou bylo pět vyhraných utkání v řadě a po této sérii jste pravidelně sbírali body. V čem byla změna oproti předchozím utkáním?
Já bych neřekl, že by se něco razantně změnilo, my hrajeme stále stejný hokej. Možná jsme hráli ze začátku moc opatrně a to nám nesedělo. Začali jsme hrát agresivněji, tlačit se do útoku. Důležité bylo, že se chytil brankář Klestil.

Aktuálně jste na příčce, která zajišťuje postup do play off…
To ano, ale v tabulce jsou strašně malé rozestupy. Musíme hrát pořád naplno. Jsme schopni porazit kohokoliv.

Co je hlavní zbraní a naproti tomu největší slabinou vašeho týmu?
Jsme dobří v útočném pásmu. Všichni hráči jsou kvalitní bruslaři a technicky zdatní hráči. Slabina je jasná - jednoznačně koncovka. Naše produktivita je úděsná, snad si to hráči schovávají na play off. Dávat góly, to je jako házet žabku. Je to vrozené a hráč se to těžko učí.

Kde vidíte hlavní důvod špatné produktivity?
To je celorepublikový problém. My se stále smějeme Kanaďanům, že u nich mají statistiky na všechno, kolikrát hráč vystřelí a podobně. Ale ty děti tam hrají právě pro ty statistiky. Střílí odevšad. A jestli je to na úkor kombinace? Každá akce, která je zakončená, je správná. Zatímco Češi stále jen vymýšlejí, jak posledního hráče ještě vykoupat. Pěkné góly v naší lize stejně nepadají, je to stále stejné. Střela - dorážka.

Má českobudějovická juniorka v současné době tahouna, který by strhl mužstvo jak na ledě, tak v kabině?
Určitě je to Martin Havran. Ten nemá na svůj věk žádné herní mezery, ale možná si škodí svou impulsivností. Vypjaté okamžiky se bude muset naučit snášet lépe, zbytečně škodí sobě i mužstvu. Ale jednoznačně on a také Standa Polodna. Poté, co se vrátil z Ameriky, další příkladný hráč.

Jaký máte názor na aktuální systém juniorské ligy a její kvalitu?
Systém je šílený, snad se s tím něco brzy udělá. V České republice nejsou kvalitní hráči pro čtyřiadvacet týmů. Měla by se tu udělat soutěž pro čtrnáct mužstev. Konkurence by byla daleko větší. Teď se akorát divíme že nám zbytek světa utíká, myslím že jsme celorepublikově v průšvihu. Všichni to vidí, ale nic se neděje. Osmnáctka spadla, a udělala se nejhorší věc, co šla, rozšířila se extraliga.

Co myslíte, že by bylo ještě potřeba pro zlepšení českého mládežnického hokeje změnit?
Každopádně uzavřít soutěž a najít generálního sponzora pro mládež, aby se dalo sehrát aspoň osmdesát zápasů za sezonu. My jen trénujeme a trénujeme a hrajeme sotva padesát utkání. V Kanadě hrají junioři sto zápasů a podobné je to v Rusku i Švédsku. Pak by se všichni naučili střílet a dávat góly.

A jak vidíte budoucnost konkrétně budějovického hokeje?
O Budějovice vůbec nemám strach, ty pracují s mládeží dlouhodobě výborně. A junioři, pokud se kádr udrží, budou příští rok silnější.

Je momentálně na jihu Čech nějaký talent, který by mohl uspět na mezinárodním poli?
Stoprocentně Horyna (Roman Horák ml. - pozn. autora). A slyšel jsem, že se daří v žácích i synovi Luboše Roba.