20.12.2007, Tomáš Zetek

Kosmonaut Hřebejk se dotkl hvězd, v oblacích však nelétá

Č. B u d ě j o v i c e - Prožívá podobné období jako sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v dubnu 1961. Tehdy s kosmickou lodí Vostok 1 uskutečnil první oblet Země vesmírným prostorem. Prožíval blažené chvíle a cítil se být na vrcholu. Podobnými pocity může oplývat v těchto dnech i českobudějovický útočník Štěpán Hřebejk. V extralize se mu dlouhodobě daří a nedávno zazářil i v dresu národního mužstva. „Jsem spokojený, že to klape,“ pousměje se pětadvacetiletý štírek.

Na turnaji Euro Hockey Tour v Rusku jste ještě v neděli odpoledne bojoval se lvem na prsou proti domácí sborné. Kdy jste se zapojil zpět do tréninku HC MOUNTFIELD?
V neděli jsme se vrátili a na pondělí dostali volnější režim. S klukama (Filip Novák a Vladimír Sičák - pozn. autora) jsme normálně přišli, ale nemuseli jsme jít s mužstvem na led. Měli jsme regeneraci, což nám určitě přišlo vhod.

Na Channel One Cupu jste se nenápadně probojoval až k pozici nejproduktivnějšího Čecha s bilancí 2 + 2. Čekal jste podobný scénář?
To ani ve snu. Před tím, než jsem jel na sraz, jsem otevřeně říkal, že nepočítám s tím, že bych si zahrál čtyři zápasy. V nominaci bylo čtrnáct kvalitních útočníku a já bych byl rád, kdybych odehrál alespoň dvě utkání. Měl jsem štěstí, že tam byla nějaká zranění a kluci odjížděli pryč, takže jsem rád za příležitost, kterou mi trenéři dali.

A vy jste se ji chopil, jak se patří. Dají se vůbec popsat vaše pocity?
Určitě jsem byl moc rád, že mi tam padl nějaký gól a přidal jsem i asistence. Je to dobrý pocit, ale nějaká euforie to ne.

V utkání s Finskem jste si připsal tři kanadské body za gól a dvě asistence. To je na euforii málo?
Vůbec ne, ale těch bodů si cením, protože jsme prohrávali a museli dotahovat náskok soupeře. Nakonec se to povedlo a my dovedli zápas do prodloužení.

Ani to vám ale nestačilo na zisk celkového druhé příčky v turnaji. I přesto to byl pro vás osobně povedený podnik. Cítíte se už jako právoplatný reprezentant a nejen jako hráč, kterého pořád berou do národního týmu na zkoušku?
To ne. Byli tam zkušení útočníci a hráči, kteří patří do reprezentace. Já jsem nejvíc rád ze to, že jsem odehrál všechna utkání.

Nastupoval jste v útočné formaci s dvojicí karlovarských Golemů Kumstát - Skuhravý. Vyhovovala vám ta spolupráce?
Mě osobně ano a já doufám, že i jim. Na ledě a pak i v bodování bylo vidět, že si rozumím. Oni mají sílu, dokáží se udržet v útočném pásmu dlouho na puku, a já tím pádem nemusím tolik bojovat za brankou nebo u mantinelů o puky.

Což vám svědčí, že?
Jde hlavně o to, že díky jejich stylu hru jsem mohl hodně často být mezi kruhy a hledat si místo pro zakončení jejich přihrávek.

"Moskevská mise" byla zatím vaší nejúspěšnější akcí v dresu národního mužstva. Jak tuhle skutečnost hodnotil kouč Alois Hadamczik?
Nevzal si mě nijak stranou, ale po turnaji obcházel šatnu a každému hráči řekl názor na jeho vystoupení.

Jak hodnotil trenér vás?
Říkal, že to nebylo špatné, ale hlavně k nám mluvil jako celé pětce. Přál nám, abychom si udrželi formu po celou dobu soutěže. Nic konkrétního vůči mě to nebylo.

Po náročném turnaji a cestování vás hned ve středu čekal extraligový duel se Zlínem. Nebál jste se, že budete unavený?
Zatím žádnou únavu nepociťuji a doufám, že to tak vydrží hodně dlouho. Jsem ale realista, takže musím počítat, že ten nabitý program, co nás nyní čeká, se možná nějak podepíše. Snad to ale nebude nic extrémního.

Středeční duel v Budvar Aréně ukázal, že sil máte stále na rozdávání. Utkání jste stejně jako mužstvo zvládl...
Nebyl to ale vůbec lehký duel. Zlín hrál svojí tradiční hru a dvakrát vedl. My jsme museli dotahovat, ale nakonec jsme to zvládli.

Brzy jste prohrávali a těžko se dostávali do tempa. Tým nastartovala až vaše branka. Murínovi proklouzl puk za čáru. Kudy?
Sám nevím. Nejdřív jsem si myslel, že mu to prošlo mezi betony, ale nejsem si jistý. Hlavně, že to dojelo za čáru a my jsme se po tom gólu trochu vzbudili.

Vzbudil jste se i vy sám. Vstřelil jste branku po čtrnáctizápasovém půstu. Trápilo vás, že nemůžete dát v klubu tak dlouho gól?
Abych se tím nějak vážněji zaobíral, to ne. Ale pochopitelně jsem si toho byl vědom. Jsem moc spokojen, že se mi to zase povedlo a pomohl jsem týmu uspět v těžkém zápase.