11.09.2007, Tomáš Zetek

Josef Jandač: Titul? Já v tom realitu vidím

Č. B u d ě j o v i c e – To jméno se už dávno nesmazatelně zapsalo do historie českobudějovického hokeje. Trenér Josef Jandač dokázal na pozici trenéra vytáhnout jihočeský klub ze dna až těsně pod extraligový vrchol. U soutoku Malše a Vltavy začíná svou čtvrtou sezonu. „Nemůžeme si klást nízké cíle, to je jasné,“ říká odhodlaně kouč, jehož svěřenci se už ve středu potkají v Sazka Aréně v zahajovacím utkání sezony s domácí Slavií.

Trenér Jandač je znám svou precizní letní přípravou, z které pak jeho svěřenci těží celou sezonu. Ta letošní byla zahájena na začátku května “suchou“ fází. „Postupně se scházeli i hráči, kteří měli delší dovolenou, protože byli na reprezentačních srazech,“ dodává Josef Jandač. „Poté byla tři týdny dovolená a 25. července jsme poprvé vyjeli na led.“

„Pokud bych měl srovnávat letošní přípravu s loňským rokem, tak letos jsme byli daleko spokojenější, protože bylo méně zraněných hráčů,“ pochvaluje si českobudějovický kouč. „Výsledky v přípravě bych nechtěl příliš hodnotit. Chtěli jsme hlavně dát prostor všem hráčům. Mrzí nás však, že jsme v semifinále poháru nezvládli utkání s Karlovými Vary,“ vzpomněl na domácí porážku z vyřazovací fáze Tipsport cupu kouč HC MOUNTFIELD.

Předsezónní období proběhlo na jihu Čech podle plánu. I přesto na to má hlavní trenér svůj osobitý názor. „Já nikdy nejsem spokojený,“ vyhrkne vážně. „Příprava nebyla odlišná od loňské. Měli jsme v týmu na zkoušku i juniory a v tréninku bylo pět pětek.“

Zápasové zatížení brankářů je šedesát na čtyřicet pro Romana Turka

V letním období sice nezasáhlo českobudějovickou kabinu příliš zdravotních peripetií, leč ty, co se udály, byly o to vážnější. Jindřich Kotrla musel na operaci s ramenem a vynechal prakticky celou přípravu. David Kuchejda si poranil dva dny po podpisu nové smlouvy koleno a stejný problém postihl i gólmana Jana Cháberu. „Byli jsme nuceni při zranění Chábery hledat gólmana. Přišel Martin Altrichter, který je na pozici dvojky, ale až se Chábera uzdraví, posune se na tuto pozici on,“ vysvětluje Josef Jandač.

Klíčovým místem v sestavě každého mužstva je gólman. Českobudějovický tým má na této pozici jednoho z nejlepších a nejuznávanějších hráčů extraligy. Je jím Roman Turek. „Nikdo nemá nic dáno dopředu, ale Roman je pro nás jednička,“ ujišťuje kouč. „Loni jsme točili gólmany tak, aby chytali proti mužstvu, na které se jim statisticky daří. Navíc nechceme, aby všechno stálo na jednom brankáři. Loni to bylo tak šedesát na čtyřicet pro Edu a letos by to mělo být podobné,“ vysvětluje Jandač. „Hodně ale také bude záležet na momentální formě,“ dodává kouč.

HC MOUNTFIELD angažoval na místo zraněného Jana Chábery jinou brankářskou persónu. Tou je Martin Altrichter. České Budějovice jsou už jeho třináctou štací ve vrcholovém hokeji. „Alťák se potřebuje ukázat, aby jeho kariéra nešla dolu. Nic jsme mu do budoucna nemohli slíbit a on to respektoval. S jeho tréninkovým přístupem jsme naprosto spokojeni,“ podotýká trenér.

Kauza Posmyk: Nebylo to od něj férové jednání

Kádr českobudějovických hokejistů se už třetím rokem příliš nemění. V létě se však přeci jen pár změn událo, a to hlavně v obranných řadách. Přišel Frolo, Sičák a Novák a odešli Vágner, Kutlák a Marek Posmyk. Právě kolem osoby obrovitého obránce s tvrdou střelou se strhla velká mediální kampaň.

„Když jsme přemýšleli o tom, který obránce by měl odejít, zvážili jsme všechna pro a proti a vyšel nám z toho Marek. Poslední sezona mu tady moc nevyšla. Jeho zbraní byla tvrdá střela v přesilovce, ale soupeři si ho už dokázali pohlídat a on na to neuměl reagovat. Z beků, o kterých jsme přemýšleli, byl nejhorší,“ podal vyčerpávající vysvětlení kouč Jandač.

Klub se snažil Posmykovi pomoci. „Hledali jsme tým, kam by mohl jít na hostování do ledna. Jenže takový se nikdo nenašel, a Marek tak musel jít na hostování na celou sezonu,“ upřesňuje kormidelní bárky s názvem HC MOUNFTIELD. Po odchodu z jihočeské metropole si ale Marek Posmyk přes média postěžoval na jednání trenéra Českých Budějovic. „Nikdo do té doby nevěděl, že je nespokojen. A pak jsme se najednou dozvěděli, že chtěl každou chvíli odcházet. Pro mě to byl mírný, tichý a hlavně skvěle koučovatelný hráč. Komunikace mezi námi nebyla vůbec špatná. Navíc jsme se mu snažili najít přes léto dobré místo,“ nechápavě kroutí hlavou Jandač. „Jeho jednání po odchodu nebylo příliš férové.“

Přesilovky jsou dennodenní chleba pro každého trenéra

Klíčem k úspěchu v nadcházející sezoně bude kvalitní obranná hra a dobrá koncovka. Ta by měla úřadovat zejména v přesilových hrách, které tradičně rozhodují vyrovnané duely. „Přesilovky, to je nekonečný proces pro každé mužstvo. Pro každého trenéra dennodenní chleba,“ uleví si trenér HC MOUNTFIELD. „Zhruba do 20. srpna nemělo cenu pracovat na těchto situacích, protože byl trénink hodně zaměřen na fyzický objem. Pak už se dávalo dohromady složení formací a přišly na řadu i přesilovky,“ tvrdí Jandač.

Využívání početních výhod znamenalo pro Jihočechy vždy velkou gólovou injekci. „Poslední dvě sezony jsme měli procentuální úspěšnost přesilovek vysokou. Až loni v závěru sezony se do nás pouštěli novináři, že nám to nejde. Do té doby jsme ale měli stále úspěšnost kolem dvaceti procent. Až pak nám klesla na nějakých patnáct,“ podává přesný výčet informací trenér. Právě ve využití přesilových her byl hlavní rozdíl v semifinále minulé sezony mezi českobudějovickým HC MOUNTFIELD a Moellerem Pardubice. „Přesilovky jsme prostě ve čtvrtfinále zvládli, v semifinále ne,“ nechtěl dále nic rozebírat Jandač.

Sám kouč ale dobře ví, že početní výhody jsou jedním z klíčových faktorů pro získávání tříbodových zápasů. „Na začátku to možná bude trvat, ale na přesilovkách děláme neustále, a to i když se totálně nedaří,“ ubezpečuje.

Nemůžeme si klást nízké cíle

Po dvou semifinálových účastech asi nejde pomýšlet na nic jiného, než na finálovou příslušnost. To otevřeně avizuje jak představenstvo klubu, tak i sportovní manažer. Nejinak na tom je i trenér Jandač. Tabu pro něj dokonce není ani otázka titulu. „Já v tom realitu vidím. Kdybych ji neviděl, tak do sezony ani nejdu. V tom odpovídám každý rok stejně. Nemůžeme si klást nízké cíle, to je jasné,“ tvrdí odhodlaně kouč.

„Před začátkem sezony si můžeme říkat, co chceme, ale já si myslím, že mužstvo je silnější,“ věří svým ovečkám trenér. „Tým je už třetí rok z velké části pohromadě a navíc mladí kluci, kteří nám hrají velice dobře, jsou zase o rok zkušenější. Třeba takového Gulaše ještě loni nikdo neznal a dneska se pasuje pomalu na nejlepšího nováčka soutěže. Právě tihle hráči nám celkově zvedají kvalitu mužstva,“ myslí si kouč.

O tom, kdo by měl hrát v mužstvu vůdčí roli ale příliš spekulovat nechce. Loni to byla lajna Hudec – Hübl – Brabenec, jenž patřila k nejproduktivnějším v celé extralize. „Máme hodně vyrovnaný tým a já nerozlišuji, která pětka je první nebo čtvrtá. Já vidím barvy dresů na tréninku a jejich výkonnost je pro mě zatím souměřitelná,“ mne si ruce Josef Jandač.