26.03.2006, Antonín Vansa

Reprezentovat budu vždy rád, ujišťuje Radek Dvořák

E d m o n t o n / Č e s k é   B u d ě j o v i c e - Jednoznačně patří do takzvané "Zlaté generace" českého hokeje. Radoval se celkem ze tří titulů pro mistra světa, v roce 2002 se dokonce podíval i na Olympijské hry v Salt Lake City. O čtyři roky později čekal na olympijskou pozvánku marně. Komplikované zranění třísel mu znemožnilo start na hokejovém turnaji v Turíně. „Je to pro mě zklamání, ale co se dá dělat. Už je to za mnou," říká Radek Dvořák, který na dálku pozorně sleduje výkony klubu, kde ještě loni při výluce v NHL působil. „Je super, že to Budějovicím takhle jde. Věřím, že ještě neřekly poslední slovo," upozornil edmontonský rychlík Dvořák.

Ovšem zatím vás osobně v letošní sezoně provází spíše smůla, že?
Z mého hlediska to fakt není optimální. Zabrzdilo mě utržení svalu v tříslu, kvůli kterému jsem musel vynechat patnáct zápasů. A ani po návratu na led jsem se necítil stoprocentně. Teď se tříslo ozvalo znovu, takže mě zase čeká odpočinek.

Zvedlo vám náladu alespoň to, že do týmu Edmontonu přišel v polovině ledna ze Chicaga váš velký kamarád Jaroslav Špaček?
To je jasné. Jsem moc rád, že Jarda přišel. Jsme skutečně velmi dobří kamarádi a i moje manželka je ráda, že se Špačkovi přesunuli do Edmontonu. Po hokejové stránce je pro Oilers příchod Jardy Špačka to nejlepší, co se mohlo stát. V NHL patří Jarda mezi nejcennější a nejlepší obránce.

Změnil se po Špačkově příchodu nějakým způsobem váš osobní život? Nebo se vídáte pouze v kabině?
Změnil se. Naše rodiny teď spolu tráví spoustu času. Manželky jsou dobré kamarádky a navíc máme oba dva skoro stejně staré kluky. Určitě se nevídáme jen v kabině. Chodíme na jídlo a tak.

Edmonton zatím balancuje na hranici postupu do bojů o Stanley Cup. Cítíte ze strany vedení klubu velký tlak?
Tlak je to samozřejmě obrovský. To tady cítí každý. Ale podívejte se na naší divizi. Podle mě je jasně nejtěžší z celé NHL. Prakticky všechny týmy v ní stále mají naději na postup. Pro nás je tím pádem důležitý každý zápas. Musíme dřít a vyhrávat, abychom se do play-off dostali.

Co může být vaší největší výhodou v posledních zhruba deseti zápasech? V čem jste podle vás lepší, než vaši soupeři?
Hlavně asi to, že máme hodně rychlé hráče a celkově jsme dost houževnatý a nepříjemný tým.

Už jste sám zmiňoval vaše letošní zdravotní lapálie. Jak moc vás mrzelo, že jste vinou zranění přišel o Olympijské hry v italském Turíně?
Mrzelo mě to hodně, to nemá cenu zastírat. Olympiáda se hraje jednou za čtyři roky a každý hráč se na ní chce podívat. Navíc náš tým je jeden z nejlepších na světě a byla velká šance, že bychom mohli vybojovat nějakou tu medaili. Ale už se nedá nic dělat. Je to pryč.

Zdůvodňoval vám kouč Alois Hadamczik, proč vás do Turína nevzal?
Pan Hadamczik se tady v Edmontonu byl na pár zápasech podívat a ještě mi těsně před nominací volal, jak na tom zdravotně jsem. V té době jsem ale ještě vůbec nevěděl, kdy budu schopný hrát.

Měl jste vůbec náladu na sledování Olympijského hokejové turnaje, nebo jste se věnoval raději rodině?
Samozřejmě jsem se díval. Přenosy z olympiády běhaly tady v Edmontonu normálně. (s úsměvem)

Vzhlížíte už nějakým způsobem k nadcházejícímu Mistrovství světa v Lotyšsku? Přicestoval byste, kdyby se Edmonton neprobojoval do vyřazovacích bojů?
Abych řekl pravdu, mám teď na mysli hlavně to, abych se dal zdravotně do pořádku a vyléčil poraněná třísla. A pak bych se moc chtěl dostat s Edmontonem do play-off. To jsou jediné dvě věci, nad kterými teď přemýšlím. Ale reprezentovat budu samozřejmě vždycky moc rád. To je bez diskuse.

Sledoval jste v průběhu letošního ročníku výsledky HC České Budějovice?
No jasně. Sleduji to a jsem fakt strašně rád, že se Budějovicím teď takhle daří. Snažím se hodně informací čerpat z internetu a když zrovna nemám k internetu přístup, informuje mě moje rodina.

apadlo by vás ještě loni, kdy jste se rozhodl pomoci tehdy prvoligovým Českým Budějovicím, že o rok později bude ten samý klub bojovat v semifinále hokejové extraligy?
Je důležité, že v Budějovicích vzali hokej do svých rukou správní lidé. Klub udělal během posledních dvou let obrovský krok směrem kupředu. Navíc se v Budějovicích sešlo výborné mužstvo a já věřím, že ještě neřeklo poslední slovo. Přeji mu hodně štěstí.

Je trošku paradoxní, že kvůli umístění v jiné divizi Edmonton ještě letos ani jednou nehrál a ani hrát nebude proti Tampě Bay. Vy se tudíž přímo na ledě nemáte šanci potkat s vaším kamarádem Václavem Prospalem. Jste spolu v kontaktu alespoň přes telefon?
To je snad jasné. Jsme velcí kamarádi, loni jsme spolu strávili spoustu času. Voláme si spolu docela často, ptáme se jeden druhého, co je nového. Určitě spolu v kontaktu jsme.

Díky moc za rozhovor a přeji brzké uzdravení!

Od října si útočník Radek Dvořák opět užívá boje v kanadsko-americké NHL. Na snímku ohrožuje nástupce Romana Turka v brance Calgary Flames Miikku Kiprusoffa.
FOTO: espn.com