04.03.2005, Tomáš Zetek

Musíme do toho dát všechno a vyhrát, burcuje Radek Dvořák

Č e s k é   B u d ě j o v i c e - Celek z jihočeské metropole prošpikovaný hvězdami z věhlasné severoamerické NHL se srdnatě probíjí vyřazovací částí první ligy. Nikdo asi nečekal, že již v semifinále přijde takto vyrovnaná a napínavá série. Po čtyřech utkáních s chomutovským KLH je její stav 2:2 na zápasy. Páté rozhodující klání je na programu v sobotu (17h) v Budvar Aréně. Po pátečním tréninku jsme mluvili nejen o severočeském soupeři s křídelním útočníkem Edmontonu Oilers Radkem Dvořákem.

Po čtvrtečním zápase se ještě rozrostla již tak dost početná marodka. Jak je na tom mužstvo po zdravotní stránce?
„Tak jsou tu nějací nemocní hráči, ale zítra by to snad mělo být v pořádku. Pár kluků si dneska dalo volno a uvidíme, jaká bude situace zítra. Snad se dají dohromady.“

U několika hráčů se objevila drobná viróza a některým z nich to dokonce zabránilo v minulých duelech nastoupit. Jak jste na tom ohledně tohoto problému vy?
„Zatím na sobě naštěstí nic vážnějšího nepociťuji. Já jsem si to prožil, když jsme se vrátili minulý týden v pondělí z Ostravy. V úterý a ve středu jsem měl drobné svalové indispozice. Navíc jsem byl trochu unavený a bolely mne záda. Ale naštěstí to bylo bez horečky, takže jsem se z toho brzy dostal. Doufám, že mě ta viróza nezastihne.“

V to určitě doufají i fanoušci. Teď ale zpět na led. Ve čtvrtfinále jste se utkali s Ostravou, která nekladla příliš velký odpor. Pak přišly těžké zápasy s Chomutovem. Co říci k tomuto soupeři?
„Oni proti nám hrají to, co potřebují. Brání nás hodně natěsno i za cenu toho, že půjdou na trestnou lavici. Je jim to úplně jedno. Je to jejich taktika a styl a my si s ním musíme poradit. Oni se prostě nebojí s námi být pořád a i když tomu hráči ujedete, tak on i za cenu toho, že nebude hrát puk, si vás hledá po celém hřišti, takže ho chvílemi vůbec nezajímá hra.“

Vy osobně musíte spolu s Václavem Prospalem čelit důrazné osobní obraně. Chodí na vás stále jedna pětka nebo máte dokonce přiděleného svého “hlídacího psa“?
„Na mě chodí ten jeden hráč. Já už jsem mu to i včera po zápase říkal a on povídal, že prostě se mnou musí jezdit, že to má nařízené. Ten kluk vám dá hokejku mezi nohy a prostě neustále s vámi jezdí po celém hřišti. Ale s tím se musí počítat. Oni to prostě hrají takhle a my se s tím musíme vypořádat.“

Všechny čtyři semifinálové zápasy byly velice vyrovnané. Čím to podle vás je?
„Jak jsem již řekl. Soupeř hraje to, co potřebuje. Oni nahrazují talent velkou bojovností. Snaží se na nás hrát jeden na jednoho a vůbec celkově jako mužstvo hrají bez jakékoli nervozity. To, co chtěli, si už splnili a teď hrají jenom navíc. My máme ale natolik zkušený tým, že se přes tohle musíme překlenout a zítra ze sebe vydat všechno a prostě je porazit.“

Mluvil jste o soupeřově bojovnosti a tvrdé hře. Ve čtvrtfinále s Ostravou byly vidět hodně nevybíravé zákroky, místy to hraničilo s takzvanými likvidačními fauly. Působí na vás chomutovská hra stejně jako ostravská?
„Oni spíš hodně drží hokejky a brání ve hře. Jednoznačně likvidační zákrok byl snad jen na Petra Sailera, který musel dokonce po zápase na pozorování do nemocnice. Tento zákrok rozhodčí vůbec nepotrestali a po zápase to odůvodnili tím, že hráč sám zakopl. Už z tohoto hlediska je jasné, že ta kvalita na straně rozhodčích tam rozhodně není. My ale i tohle musíme překlenout a jít prostě do toho posledního zápasu s čistou hlavou a vyhrát ho.“

Zmínil jste se o rozhodčích. Trenéři obou celků se shodli, že kvalita opravdu není na nejvyšší úrovni. I přesto, že jste na to byli upozorněni, jste se nevyvarovali diskuzí s hlavními arbitry. Včera jste vy sám dokonce dostal osobní desetiminutový trest...“
„Podle mne si ti rozhodčí myslí, že jsou pány na ledě a mohou to utkání ovládat podle sebe. To přitom není pravda. Podle mého názoru to není moc profesionální přístup. Neříkám samozřejmě, že takoví jsou všichni rozhodčí, ale někteří rozhodně ano. To moje včerejší desetiminutové vyloučení - tam nepadlo ani jedno sprosté slovo. Byl jsem od něj pětadvacet metrů a v té vřavě, jaká tam byla, navíc nemohl slyšet to, co jsem říkal. Na tom zimáku byla strašná akustika, takže on jenom koukal, že jsem se na něj otočil a okamžitě mě vyloučil.“

I přesto byste se měli těchto věci vyvarovat, nemyslíte?
„Samozřejmě. Myslím si, že kromě té desítky tam včera žádné velké diskuze nebyly. To, že tam občas na ledě něco prolétne, tak to říkají všichni. My jako tým musíme tohle hodit za hlavu. Víme, že to lepší nebude, doufáme tedy, že ani horší to již nebude, takže musíme hrát šedesát minut naplno. Hlavně musíme hrát v pěti, protože to je naše síla.“

Všechna utkání zatím skončila rozdílem jediné branky. Dokonce jste si třikrát vyzkoušeli hru v prodloužení. Snažíte se nějak měnit styl hry v nastavené desetiminutovce?
„Jak jsme u nich prohráli ten první zápas, tak jsme si jasně před tím prodloužením řekli, že budeme hrát na jistotu odzadu. Pět minut se nám to dařilo, jenomže pak přišla naše chyba a oni nám ujeli dva na jednoho a dali rozhodující gól. Včera jsme hráli stejně. Opět ze zabezpečené obrany a čekat na chybu. Ta jejich chyba přišla a tentokrát jsme to vyhráli my. Podle mne my máme pořád více ze hry, ale neproměňujeme gólové příležitosti.“

Asi je to také částečně způsobeno vynikajícími výkony brankáře Horčičky…
„Rozhodně. Má v této sérii výbornou fazonu a drží celé mužstvo.“

Na úvod série jste do soupeře tlačili a hráli hodně dopředu. To byla voda na chomutovský mlýn. Až ve čtvrtém zápase jste začali hrát důsledněji dozadu a vyplatilo se to. Co se dá tedy čekat v rozhodujícím pátém duelu?
„Samozřejmě, že hrát dobře odzadu je základ. Když se hraje ze zabezpečené obrany, tak ty šance do protiútoku vždycky přijdou. Je třeba hrát tak trochu, co hrají oni proti nám. Hodně tvrdě, pokrývat hráče před brankou a pomáhat gólmanovi. Když to půjde dobře, tak budeme mít i šance dopředu. Rozhodně máme mužstvo na to, abychom dali góly. Musíme jít za tím hlavně jako tým, bojovat a vyhrát!“