Proč si trošku neprodloužit sezonu, říká Petr Gřegořek
Málokdo by v listopadu 2002 uvěřil, že se Petr Gřegořek ještě jednou vrátí do českobudějovického dresu. Mužstvu trenérů Jaroslava Lišky a Václava Červeného nevyšel úvod ročníku, potácel se pod hranicí elitní osmičky a vrchol přišel v domácím zápase proti Vítkovicím 24. listopadu. České Budějovice vedly od 21. minuty po trefě Sailera, ale do konce prostřední části hry hosté otočili na neuvěřitelných 1:5. Nakonec se Vítkovičtí radovali z výhry 5:3. „V kabině jsme si promluvili. Doufám, že to bude mít pozitivní účinek,“ hlásil hned po utkání František Mrázek. Druhý den přišel šok. Z kabiny si spakovali věci Petr Sailer s Milanem Nedomou, za pár dní je následoval právě Mrázek. Tou dobou už si Petr Gřegořek hledal nové angažmá. Z kádru byl vyřazen ještě před “vítkovickou smrští“. Důvody jeho odchodu zůstaly veřejnosti dodnes utajeny, nicméně z chybující českobudějovické obrany nebyl tehdy Gřegořek rozhodně tím nejslabším článkem. „Od té doby se změnilo vedení klubu, změnili se i trenéři. Nidko mi tehdejší vyhazov teď nepředhazoval. Už se k tomu ani vracet nebudeme. Co bylo, to bylo,“ udělal tlustou čáru za nepříjemnými vzpomínkami Gřegořek.
Obnovenou premiéru v českobudějovickém dresu si Gřegořek prožil v Třebíči. S číslem 21, které zdědil po Ladislavu Koldovi, se postavil po bok Vladimíra Gýny ve třetím obranném páru. A hned přispěl k výhře 1:0. „Pro mě je hlavní, že se vyhrálo. I když ten zápas pro mne nebyl jednoduchý. Poslední dva dny vůbec nestál na ledě a v úterý jsem strávil sedm a půl hodiny v autě. Trošku jsem při zápase pletl nohama, ale věřím, že se můj výkon bude zlepšovat,“ upozornil sympatický obránce. Navíc si musel zvyknout na úplně odlišný styl hokeje. Zatímco v extralize se Vsetín většinou potkával s celky, které se snažily tvořit hru, Třebíč hrála úplně opačně. „Hra v první lize má o něco menší systém než extraliga. Speciálně v Českých Budějovicích. Tým je úplně někde jinde, než ty ostatní, hodně útočí a z toho občas pramení takové věci, že se soupeř občas dostane do přečíslení. Ale to je normální,“ opřel své tvrzení o dva roky starou vzpomínku, kdy spolu s krajany Lukášem Zíbem a Vladimírem Hudáčkem pomáhal druholigovému ruskému klubu Molot Prikarmje Perm k postupu do tamní superligy. Nakonec úspěšně. „Tenkrát jsme vlastně neustále hráli do plných a z toho občas nějaká chyba vyplynula. To se stává,“ pokrčil rameny vášnivý hráč golfu.
Názor o první lize možná Gřegořek změní hned v sobotu. České Budějovice ve šlágru druhé nejvyšší tuzemské soutěže přivítají v Budvar aréně zatím druhé Ústí nad Labem. Očekává se jednoznačně nejvyšší českobudějovická návštěva sezony, narazí na sebe dva celky, které by jistě hrály velmi slušnou roli i v extralize - prostě šlágr se vším všudy. „My si nesmíme připouštět k tělu, že jde o nějaký šlágr. Z toho bychom akorát tak znervózněli,“ mávl rukou nad nábojem dlouho očekávaného střetnutí obránce Petr Gřegořek.