„Na spolupráci jsem se v Budějovicích moc těšil a musím říci, že jsem zatím spokojený. Je to pro mne zase nový impuls po loňské sezoně,“ začíná zkušený brankář, který si nedávno natáhl Achillovu patu, proto se v útrobách Budvar arény připravoval před rozhovorem sám.
I jeho na nadcházející sezonu připravuje Roman Turek. Eda, jak se mu v hokejových kruzích běžně říká, držitel Stanley Cupu a titulu mistra světa z Vídně, bude dohlížet na všechny tři strážce českobudějovické branky. Jakuba Kováře, Lukáše Sáblíka a Pavla Kantora.
„Zatím to není s Edou o nějakém brankářském stylu, zatím trénujeme cvičení speciálně pro brankáře. Například nemáme těžkou posilovnu. A já mám navíc zánět v Achillovce, takže neběhám s klukama. Ale, co se tady s Edou vídáme, konzultujeme spolu cvičení, ale o chytání jsme se ještě nebavili,“ dodává Sáblík a jedním dechem k tomu říká, že už se těší, až právě na ledě budou s Edou pilovat techniky chytání.

V loňské sezoně toho měl Lukáš hodně. Paradoxně ale odchytal jen dvanáct zápasů! Jenže, posuďte sami, hrál za slovenský Zvolen, EBEL ligu za znojemské Orli a pak se vrátil do karlovarské Energie, kde pomáhal v play-out. A jak sám říká, už toho bylo na něj psychicky dost, proto velice rád kývnul Budějovicícm.
Nová brankářská akvizice moc dobře ví, že i v nadcházející sezoně se bude na jihu Čech stavět hlavně na výkonech čerstvého bronzového medailisty Jakuba Kováře. Do zelí mu rozhodně nepoleze. „Na mistrovství jsem se koukal spíš na konečné souboje. Musím říci, že chytá výborně, ale to už vím tak dvě sezony. Budoucnost se mu otevírá opravdu neskutečně,“ chválí svého kolegu. Jak on sám ponese koncept klubu, který jasně dává přednost reprezentačnímu brankáři?

Do Budějovic jsme jezdili rádi

„Určitě si nedělám iluze, že Kubu vystrnadím z brány, to ne! V této pozici jsem šel před šesti lety do Varů, kdy jsem dělal dvojku Mensatorovi. Pak se Lukáš zranil a já jsem pak chytal i poměrně dost zápasů přesto, že jsem byl dvojka. Já do Budějovic jdu s tím, že se může stát cokoliv, ale rozhodně nebudu vzteklý, že se nedostanu do brány! Takhle mi to bylo řečeno od začátku, s tím počítám. Samozřejmě, že své si řekne nový trenér a také velkou váhu bude mít slovo Edy Turka,“ ví Sáblík moc dobře.

Jako hráč karlovarské energie jezdil do Budvar arény Lukáš rád. Aby také ne, vždyť právě tady se tým ze západu Čech mohl radovat v sezoně 2007/2008 z postupu do finále extraligy.
„Myslím si, že je tady dobrá atmosféra a je to rekonstruovaná hala. Takže tu máte docela teplo, což mi tolik nevyhovuje. Ale jako soupěři jsme sem jezdili rádi, protože se nám na jihu dařilo. Protože Budějovice pořád chtějí hrát hokej a ve Varech to bylo spíše založené na obranné hře. S Varama mám tedy na Budějovice dobré vzpomínky,“ usmívá se šestřicetiletý golman pro kterého je titul, který Karlovy Vary vyhrály v sezoně 2008/2009 zatím vrchol jeho hokejové kariéry.
„Když jsem přišel do Varů a my jsme postoupili do předkola play-off, už to byl úspěch. Pak se nám povedla stříbrná medaile a nakonec titul. Potom jsme se stěhovali do nové arény a tam nám to nešlo, což se také hodně probíralo v novinách. Psalo se, že jsme měli opici po titulu, ale stálo to na více aspektech, kádr se obměnil,“ krčí rameny.

„V těchto nových halách bývá komornější atmosféra, proto se vám tam hraje asi jinak. Přeci jen jsme byli zvyklí, že v plechovce to řvalo, i když přišlo třeba patnáct set lidí. To byl rachot! Atmosféra byla prostě jiná, než v nové hale. Kde je všechno komfortnější, polstrovaná sedadla, je tam teplo, bufety všude. Jak říkám, pro mne to není ono. Vyhovují mi klasické studené zimáky. Což si myslím, že i na starých zimácích je kvalitnější led. Například ve Varech s ledem bojovali hodně dlouho,“ upozorňuje na negativa moderních hokejových stánků.
Sám Lukáš je zvědavý, jak mu bude, až HC MOUNTFIELD přijede na zápas právě do „jeho“ Varů. „Jo, to jsem sám zvědav, to zatím nevím. Bude to zajímavé sedět na druhé střídačce. Samozřejmě, že to nebudu brát jako každý zápas, mám ve Varech spoustu známých a pořád jsem to vnímal jako domácí prostředí. Ale život je změna.“

Hlavně už nechci hrát play-out!

S velkým hokejem začínal Lukáš ve své rodné Jihlavě, kde si i poprvé zachytal extraligu. Kromě jeho prvoligové štace v Ústí nad Labem se podíval i do extraligového Zlína. Ale právě z Českých Budějovic to má domů do Jihlavy zatím nejblíž.
„Jezdil jsem do Budějovic už s mládeží na turnaje, tak to trochu tady znám. Moc se mi tu líbí, je tady krásná příroda. Když jedete kousek za Vary, už tam vidíte různé chemičky, továrny a doly, tady ne. Sice je tam také blízko na hory, na Boží dar či na Klínovec, ale kdo nezná okolí Varů, může mít šok, až tam prvně přijede,“ myslí si nová posila Budějovic. „Ještě jsem to tady moc neprošel, ale na náměstí jsem už byl. Hrozně se mi líbí parky všude kolem. Jen u zimáku, kolik jich je, lidé jezdí na kole a na bruslích, je to tu nádherné. A když jedu do Jihlavy, samé rybníky,“ pochvaluje si jihočeskou krajinu.

A co Lukáš Sáblík a nadcházející sezona? „Vím, jak Budějky hrály vloni. Ale těžko říci, to je asi otázka na trenéry. Cíl bude určitě hrát play-off, ale ne z předkola! Chceme uhrát, co nejlepší místo, to je jasné. Ale pro mne osobně bude cílem se vyhnout play-out, protože to je něco tak nepříjemného! Zdůrazňuji, tomuhle se chci já osobně vyhnout! Pak jde o to si užívat hokej a nasávat atmosféru. Nejen aby to tedy bavilo mne, ale všechny okolo,“