MADETA MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE
25.02.2021, Klub

Motor v úterním retro zápase připomene jediný mistrovský titul

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Tradice nezůstane porušena ani v pandemické sezoně 2020-21, MADETA MOTOR České Budějovice připomene retro zápasem i letos důležitou událost z historie klubu, a to hned tu nejvýznamnější. 6. března to bude přesně 70 let od chvíle, kdy se mistrem naší země stal poprvé mimopražský klub. Poetický AC Stadion České Budějovice se musel sice přejmenovat na zhůvěřilý komunistický název Závodní sokolská jednota Sdružené komunální podniky Jihočeského národního výboru České Budějovice, ale to klubu nezabránilo v tom, aby v posledním utkání porazil doma 5:3 Sokol NV Bratislava (pozdější Slovan) a mohlo se slavit. Jenže budovatelská 50. léta se vyznačovala, kromě násilných změn názvů, i dalším diletantismem. Nemáme tak jediný fotografický důkaz tohoto přelomového českobudějovického úspěchu. To na něm ale samozřejmě nic nemění a v úterý 2. března se tak Motor představí v dobových dresech bez reklam, a to proti Spartě.

Vězení místo hokeje

Sezona 1950-51 byla v mnohém unikátní. Po té předchozí byl totiž ve zinscenovaném komunistickém procesu vsazen do vězení téměř celý reprezentační tým, kterému režim zakázal obhajobu titulu mistrů světa na MS v Londýně. Vězení postihlo i českobudějovické hokejisty - brankáře Zlatka Červeného, obránce Antonína Španingera a útočníka Jiřího Macelise. To byly citelné ztráty, ale ještě horší zasáhly LTC Praha (přejmenované na ZSJ OD Praha), to přišlo o nejlepší české hokejisty Modrého, Jirku, Konopáska, Bubníka, Roziňáka či Hainého. Do Sparty, která v té sezoně jedinkrát v historii nehrála nejvyšší soutěž, odešel nakonec i ten vůbec nejlepší tehdejší hokejista - Vladimír Zábrodský. Silné zůstaly moravské celky, jejich reprezentanti měli štěstí, protože se nezúčastnili akce, při které byla většina hráčů pozatýkána. O titul tak usilovaly Vítkovice, brněnské Královo Pole i vojenské ATK Praha s nejlepšími československými vojáky-hokejisty.

Jihočeši v čele, brankář v armádě

České Budějovice začaly sezonu velmi dobře. Porazily Vítkovice, vyhrály v Olomouci s Prostějovem, pak sice klopýtly nečekaně doma s Pardubicemi, ale následovaly výhry s Královým Polem a ATK. Sezona probíhala nadmíru dobře, ve vyrovnané osmičlenné lize se Jihočeši stále drželi na předních příčkách, a to až do konce ledna. Tehdy opět zasáhla komunistická moc. Českobudějovický brankář Karel Kroupa, který chytal v životní formě a měl pozvánku do reprezentace, byl jako záložák odvelen ke službě do armády, protože po komunistických čistkách byl v armádním sboru velký podstav. Vzhledem k tomu, že Červený byl ve vězení, rázem neměli Jihočeši brankáře, jen dva osmnáctileté mladíky zcela bez zkušeností - Jiřího Koloucha a Jana Vodičku.

Vyhráli titul a šli domů večeřet

Šanci v lize dostal tehdy naprosto neostřílený pozdější reprezentant a pětinásobný mistr naší země Jiří Kolouch. Ale měl to těžké. Nezkušený mladík dostal 7 gólů od ATK, 3 od Králova Pole, a 6 od OD (LTC) Praha. Z těchto tří zápasů získali Jihočeši jediný bod a titul se zdál ztracený. Jenže podivné výsledky ostatních týmů, kdy zachraňující se Prostějov třeba zničil o titul hrající Královo Pole 10:1 a Vítkovice 7:3, daly Jihočechům ještě jednu šanci. Všechny zápasy ligy už byly dohrané, 6. března zbývala dohrávka Budějovice - Bratislava. Pokud by domácí vyhráli, měli by titul. Bratislava ještě mohla skončit třetí. Po první třetině domácí prohrávali 0:1, po dvou třetinách byl stav 2:2. Ale ta poslední rozhodla. Po brankách Františka Mizery (2), Jana Lidrala, Čeňka Píchy a jedné vlastní bratislavského Fábryho vyhráli Jihočeši 5:3 a stali se mistry Československa! Fenomenální, obrovský úspěch chlapců, kteří do jednoho začínali na rybnících a řekách! Pohledem doby ale nic extra. Utkání bylo sehráno v rámci "Turnaje o pohár míru", který se ale jinak nevydařil, a tak se i kvůli tomu žádná velká sláva nekonala. Po zápase nikdo nepořídil fotku šampionů, hráči nedostali žádný pohár, zakřičeli si před 5000 diváky jako po každém jiném vítězství a rozjeli se domů na večeři.



Až po sezoně si pro mistrovský pohár přijel kapitán František Mizera (zcela vlevo) s tajemníkem oddílu Janem Tesařem (po hráčově levici) do Tyršova domu v Praze. Trofej se pak na dlouhá léta ztratila, až v roce 2003 ji objevil Jaroslav Pouzar v depozitáři českobudějovické sokolovny


Pícha, Mizera a spol. přepsali historii

Ale skvělý výkon docenila historie později. Famózní byl v ročníku Čeněk Pícha, který ve 14 duelech vstřelil neskutečných 24 branek a byl nejlepším střelcem ligy. Pouze v předposledním kole nedal gól, jinak se trefil v každém zápase. Jeho dvorním nahrávačem a neoficiálním trenérem byl další mistr světa z roku 1949 František Mizera, střelec 7 gólů. V útoku je doplňoval ještě třináctigólový Vintíř Němec. Ve druhém útoku se střídali další velmi solidní borci - nejstarší hráč mužstva třiačtyřicetiletý Leopold Vávra (6 gólů), budoucí reprezentant Karel Bílek (2 góly) a solidní ligoví hráči Václav Kalista (2 góly) a Miroslav Pešek (1 gól). Několik zápasů sehrál i tehdy jedenadvacetiletý mladíček Karel Oberleitner, jediný dodnes žijící borec z mistrovského kádru.

V obraně hrál prim další mistr světa z roku 1949 František Vacovský (3 góly), kterého doplňovali velezkušení tvrďáci Roman Charypar (1 gól) a Stanislav Pícha, či poctivý Vladislav Mizera. Kometou ročníku byl nováček Jan Lidral (2 góly), který patřil mezi nejlepší obránce celé ligy a brzy to dotáhl do reprezentace. V brance, jak si můžete přečíst výše, chytali Karel Kroupa a po jeho odvelení Jiří Kolouch. Mužstvo vedl místo dlouholeté duše mužstva Václava Pilouška, před sezonou nuceně odeslaného budovat venkov, dosazený funkcionář Jan Kališ, který ale do hokeje nemluvil a působil spíše jako jakýsi vedoucí mužstva. Podrobně si (nejen o této sezoně) můžete počíst v knize Ladislava Lhoty Českobudějovické zlato, stříbro, bronz.

Budeme zase černo-oranžoví

Heroické výkony tehdejších mistrů je třeba neustále připomínat. Jak už víte, nemáme žádnou fotku mistrovského celku. Ta u článku je o dva roky mladší, kdy Českobudějovičtí získali ligový bronz. Až před několika lety se podařilo získat jednu unikátní fotografii ze sezony 1950-51, kde Jihočeši oblékají pruhované dresy, které jsme připomínali při výročním utkání k 90 letům klubu. Ale kmenovými dresy mistrovského SKP České Budějovice byly zejména ty černo-oranžové, které vidíte na dobové kolorované fotografii. A právě v těch se 3. března představí současní hráči proti Spartě. Je třeba velmi poděkovat všem partnerům, kteří umožnili odehrát utkání bez reklam na dresech. Jmenovitě jde o společnosti MADETA, ČEZ, Energie AG, OIG Power, FCC environment, Kappa a všichni partneři BPA. Velký dík patří i městu České Budějovice a Jihočeskému kraji. Vážíme si vaší úcty ke klubové historii! Nenechte si tenhle zápas rozhodně ujít alespoň on-line. A určitě si nezapomeňte zakoupit něco ze speciální RETRO KOLEKCE v našem fanshopu.

Sociální sítě

19. narozeniny dnes slaví útočník Pavel Novák. Přejeme všechno nejlepší! ??

Na našem webu přinášíme rozhovory i s hráči z minulosti Motoru, protože je co si připomínat. Posledním respondentem byl bývalý...

Jsme zpět online a rovnou nabízíme rozhovor s jedním z objevů sezóny, útočníkem MATĚJEM TOMANEM: hcmotor.cz/clanek.asp?id=…

''Máte web? A mohla bych ho vidět?'' Stejně jako skoro všem ostatním klubům (zdravíme do @hcvitkovice) nám nefunguje náš web...