28.05.2011, Petr Novotný

Kovář: Byl jsem jako fanoušek. Seděl na tribuně a držel palce

Č. B u d ě j o v i c e - Zatímco jeho spoluhráči už poctivě polykají tréninkové dávky a jeho parťák v brankářské dvojici střílí góly při fotbalových zápasech, Jakub Kovář zatím odpočívá. Zcela zaslouženě. Vždyť to jsou zhruba dva týdny, co na rozdíl od ostatních slezl z bratislavského ledu. Češi nakonec na mistrovství světa obsadili bronzové pozice a pro budějovický klub to znamená fakt, že dva roky po sobě jeho hráči dovezli na jih Čech medaile. „Z medaile mám velkou radost, ale…,“ říká Jakub Kovář.

Slůvko ale značí to, že medaili si neužil tolik, kolik by mohl. Zatímco v sezoně nechyběl Jakub Kovář v žádném extraligovém zápase a vytvořil nový rekord v počtu odchytaných minut v sezoně, na mistrovství světa se musel smířit s novou rolí. Až na jedno utkání totiž všechna ostatní sledoval z tribuny. Byl v roli brankářské trojky za dvojicí Pavelec – Štěpánek a víceméně trochu do počtu. „Byl jsem jako každý jiný fanoušek, který do Bratislavy přijel. Seděl jsem při utkáních na tribuně a držel jsme palce,“ usmívá se Jakub Kovář jak průběh turnaje prožíval.

Povětšinou se účastnil tréninků a byl k ruce, když si třeba některý z hráčů chtěl přidávat a potřeboval do branky gólmana. Ovšem byla to role, se kterou počítal. I proto, že do konečného výběru se dostal jen díky neúčasti Tomáš Vokouna. „I když jsem tam byl tak nějak navíc, přesto mi to dost dalo,“ ujistil Kovář. Tím dalo nemyslí třeba atmosféru šampionátu nebo nějaké přehnané zkušenosti z něho, ale spíše trénink. Vždyť od začátku kempu trénoval dva měsíce s většinou nejlepších hráčů, které tahle země má. S mnohými se na ledě ještě nikdy nepotkal a z tohoto pohledu je se svou účastí v reprezentaci spokojený.

Bronzová medaile, která se mu po dvou týdnech v Bratislavě houpala na krku, je s mírnou pachutí toho, že do bojů nezasáhl. Jen v duelu s Německem se dostal na předzápasové rozbruslení a pak zbytek utkání sledoval ze střídačky. Nebyla to velká změna od předchozích klání. Věděl, že do utkání by i tak naskočil jen v případě nějakých komplikací ohledně zdravotního stavu Štěpánka nebo velkého přídělu v jeho síti. Ani jedno mu nepřál, takže zůstával zcela klidný. Nervozitou z možného prvního startu na mistrovství dospělých netrpěl. Jediné v čem se pro něj utkání s Německem lišilo od ostatních, bylo to, že poznal i jak funguje kabina přímo při zápase. V přestávkách byl u udílení pokynů, rozebírání akcí a vytýkání chyb.

Český fanoušek byl v drtivé většině namlsaný výkony národního týmu a po čtvrtfinále s USA, které češi porazili 4:0, už pasoval národní výběr kolem Jaromíra Jágra na jasného vítěze celého turnaje. Jakub Kovář byl jiného názoru. „Myslím si, že takovou tu gloriolu spanilé jízdy kolem týmu vytvořili novináři. Podle mě jsme ani v jednom utkání kromě zápasu s Dánskem své soupeře totálně nepřehrávali a několikrát jsme vyhráli i díky štěstí,“ vysvětlil. Proto pro něj není třetí místo zklamáním a plnohodnotným ziskem.

Foto: www.isport.cz

Pro Jakuba Kováře je bronz z mistrovství světa už druhým v jeho kariéře. Ten první si vybojoval v roce 2006 ve Švédsku na mistrovství světa do osmnácti let a i po pěti letech na něj vzpomíná. „Nastoupil jsem tam tenkrát do dvou zápasů,“ ví stále dobře. Byl v podstatě u posledního úspěchu českého mládežnického hokeje. Pro mnohé je srovnání medaile z mládežnické soutěže a z dospělých naprosto nesrovnatelné a mnohdy ani nepochopitelné se něčím podobným zabývat. Mladý hokejista to vidí trochu jinak. „Hodně lidí staví mnohem výš medaili z dospělých, ale pro mě je to dané trochu tím, jak moc jsem se o ní zasloužil. Zatímco tady jsem si ji neužil tak, jak jsem si jí užít mohl jako hráči, co byli na ledě, tenkrát jsem odjížděl domů s pocitem, že jsem si jí vybojoval,“ vysvětluje.

V současné době si užívá zaslouženého odpočinku a přípravu HC MOUNTFIELD, která ukončila čtvrtý týden, sleduje pěkně z dálky. „Teď si potřebuju po náročné sezoně orazit. Tak tři týdny nebudu dělat nic a pak se postupně začnu pomalu zapojovat,“ uvedl Jakub Kovář v minulém týdnu svůj plán, na kterém byl domluvený s trenéry.