04.05.2008, Tomáš Zetek

Snad budu mít aspoň týden volno, usmívá se Vladimír Sičák

Q u e b e c – Je to zvláštní pocit. Zažívá poprvé atmosféru mistrovství světa. Na druhou stranu je zatím pouze v roli náhradníka a k dopsání jeho jména na soupisku schází ještě řada nuancí. Ani tak neztrácí obránce HC MOUNTFIELD Vladimír Sičák optimismus a pobyt v Kanadě si užívá. Čas strávený v Quebecu bere i jako součást dovolené. „Když vidím hráče jako Kaberle nebo Židlický, říkám si, co tady děláš?“ směje budějovický bek.

Jste součástí mužstva, které je na mistrovství světa, ale zatím nejste na soupisce. Jaké ve vás převládají pocity?
Určitě pozitivní. Sezona se mi celkově povedla. Jsou tady lepší obránci, než jsem já. To je třeba vidět a podle toho se chovat.

Pořád máte šanci zahrát si na světovém šampionátu. Nejprve byste ale musel být dopsán na soupisku. V jaké jste v tuhle chvíli situaci?
Na soupisce je šest beků a dají se dopsat ještě dva. Slyšel jsem, že by mohl přijet Rozsíval nebo Hamrlík. Počítám, že když přijedou, tak mě trenér pošle domů. Nevím to sice ještě jistě, ale co bych tady jako devátý obránce, který není na soupisce, dělal? (smích)

Na postu "čekatele" jste mezi obránci společně s Ladislavem Šmídem. Máte oba šanci dostat se ještě na soupisku?
Řekl bych, že kdyby už nepřišel nikdo z NHL, tak by nás možná dopsal oba. I kdyby přišel jen jeden, tak pořád může nastat situace, že kouč bude potřebovat ještě jednoho beka.

Existuje nějaký termín, kdy byste se měl definitivně dozvědět, jaká bude vaše budoucnost na šampionátu?
Trenér říkal něco o neděli. Počítám tedy, že v pondělí by definitivně poslal ty kluky, s kterými už nepočítá, domů.

Na dálku tedy fandíte ve Stanley Cupu New Yorku Rangers a Montrealu...
Ani ne. Abych pravdu řekl, tak ty série vůbec nesleduji. Nemrzí mě, že nejsem na soupisce.

To zní, jako by jste si ani nechtěl na mistrovství světa zahrát...
To zase ne. Když jsem se koukal na zápas s Dány, tak jsem si říkal, že by to asi šlo. Něco bych si tam odehrál.

Jak vůbec snášíte to, že jenom trénujete a zápasy prostě nejsou?
Není to tak, že když nehrajeme, že bychom trénovali víc. Po zápase s Dánskem jsem byl ale unavený víc, než kluci na ledě. Sedět na těch dřevěných sedačkách na tribuně celý zápas, to je něco. (smích)

Jak na vás vůbec působí celkově atmosféra a organizace světového šampionátu?
Líbí se mi tady. Možná by bylo lepší, kdyby se hrálo někde jinde. Třeba když jsme byli na soustředění v Montrealu, tak tam to bylo krásné. Tady v Quebecu je to všechno trochu starší. Jak stadion, tak město. Nejsou tu ani žádné pořádné obchody.

Podle toho, co říkáte, to zní, jako by jste v době světového šampionátu zažíval příjemnou dovolenou...
To ne. Ale když člověk nehraje, tak je rád, když si může aspoň někam vyrazit, nakoupit. Tady je ale staré město a žádná příležitost k povyražení není. (smích)

Vy zatím mistrovství světa jako dovolenou brát musíte, protože jste vlastně po sezoně až doteď žádné volno neměl. Je to tak?
Máte pravdu. Hned po semifinále jsem jel s reprezentací do Švýcarska. Pak jsme měli turnaj v Liberci, soustředění v Praze a rovnou sem. Je toho dost a už by možná mohl být konec. (smích)

Příští týden začíná mužstvu HC MOUNTFIELD letní příprava. To vypadá, že nebudete mít vůbec žádné volno...
Nevím. Doufám, že se dohodneme alespoň na týdenním volnu. Na druhou stranu já trénovat potřebuji, to moc dobře vím, takže mi tolik nevadí, když volno nedostanu.

Jak to myslíte?
Když jsem bez kontroly, tak často přibírám a pak se mi pochopitelně nechce shazovat. Zatím jsem se ale nevážil, tak uvidíme. (smích)

Účast na mistrovství světa by se dala brát jako náplast za semifinálové vyřazení v extralize. Vzpomenete si ještě nyní, že jste mohl hrát s klubem o titul?
Určitě. Mrzí nás to všechny a dlouho na to budeme myslet. Dojde nám to ale možná až po letech, když se otočíme a řekneme si, že jsme vlastně tenkrát mohli vyhrát ligu. Pak si řeknu, vždyť já jsem nikdy nic nevyhrál a tenkrát jsem mohl. To teprve mrzet bude.

V podobné situaci v reprezentaci jako vy jsou třeba i karlovarští hráči Skuhravý s Kumstátem. Tedy jedni z těch, co zabránili HC MOUNTFIELD v cestě do finále. Neprobíhá mezi vámi ještě nějaké špičkování stran vyhecovaného semifinále?
Vůbec jsme se s klukama o tom nebavili. Jsme dobří kamarádi, takže si užíváme toho, že můžeme být na mistrovství. Udržujeme se v kondici a na podobné věci řeč nepřichází.

Těsně před uzavřením nominace byli v širším výběru národního týmu vaši spoluhráči z Českých Budějovic Kotrla, Vak a Veselý. Navíc Tomáš Kůrka přišel o pozvánku vinou zranění. Nemrzí vás, že jste jediným zástupcem klubu na takovéto akci?
Když vidím tu konkurenci, co tady je, na jakém se hraje hřišti a co tu je za soupeře... Já sám si kolikrát říkám, co tu děláš? Vždyť jsi malej, nejsi takovej hokejista jako třeba Kaberle nebo Židlický. Tak na ně tady koukám a snažím se taky něco přiučit. Konkurovat jim ale nejde. Dá se říct, že dostat se mezi tyhle hráče z české ligy je hodně těžké.