Na budějovický led přijeli trápící se oceláři. Po nešťastném zápase ase Slavií chtěli hlavně vycházet ze zabezpečené obrany a využívat chyb soupeře. Postupně si vypracovali oba týmy řadu šancí, Jihočeši je využili třikrát. Naopak třinečtí ani jednou, protože budějovickou bránu hájil neprůstřelný Vladimír Hudáček. Dokázil zlikvidovat všech 44 střeleckých pokusů soupeře ! Důvěru, vloženou v něj nabídkou smlouvy nezklamal, a odvděčil se prvním čistým kontem v dresu budějovického týmu.

Hosté začali aktivněji, hned po minutě se usadili v útočném pásmu a nebezpečně pálil Janků, po něm vyzkoušel Hudáčkovu lapačku tvrdou ranou od modré čáry Jančařík. Jako blesk z čistého nebe se před bránou ocelářů zjevil Rob, ale nedokázal zvednout puk přes ležícího Vojtka. V následné početní výhodě Jihočeši poprvé skórovali. Postaral se o to Milan Michálek : ujel třinecké obraně a blafákem mazácky vyrovnal. I druhou přesilovou hru dokázali v pohodě hrající domácí využít, i když poněkud kuriózním způsobem. Milan Ndoma nevěděl co s pukem, proto se jej rozhodl nastřelit na hostujícího brankáře. Vojtek měl ale zacloněný výhled a k úžasu všech, i samotného střelce, se puk zastavil až v bráně. Snížení měl na hokejce Zadina, tváří v tvář Hudáčkovi ale neuspěl.

I ve druhé části se hrál vyrovnaný hokej, hosté se snažili vyrovnat, všechny jejich snahy ale zmařila vyjímečně dobrá budějovická obrana nebo brankář Hudáček. V obranné fázi, stejně tak jako při založení útoku, častokrát chyboval kapitán domácích Suchánek. Už to není žádný mladík, únava z předchozích zápasů sehraných na Moravě na něm byla znát. V polovině zápasu se ale blýskl nechytatelnou bombou od modré čáry kterou Vojtek s obtížemi vyrazil. Bleskurychlí třinečtí útočníci způsobovali časté závary před Hudáčkovou bránou, největší šance měl Zadina a Vlček. Co nepokryli domácí obránci, skončilo na betonech domácího brankáře. Velkou šanci si vypracoval agilní Janků, jehož střelu z prostoru mezi kruhy Hudáček reflexivně vyrazil. Další neuvěřitelný zákrok si připsal proti Skořepovi, když vleže zachytil lapačkou puk mířící do horní části brány. Nejnebezpečnější akce domácích předváděla řada Sailer – Michálek – Šimánek, přebruslovali soupeře a párkrát třinecké obraně pěkně zamotali hlavy. Při jednom z protiútoků se před Vojtka prokličkoval Michálek, ale neprosadil se. Puk se od třineckého brankáře odrazil i s hokejkou za bránu, odkud jej Rob poslal zpátky na modrou. Tam stál Patrik Hučko, proti jehož střele neměl dezorientovaný Vojtek bez hokejky žádnou šanci. Vyrovnání měli na hokejkách Janků se Skořepou, osamoceni před Hudáčkem ale neuspěli. Na druhé straně ještě zahrozil Bartoš, který se dostal sám před Vojtka. Ten celý zápas vyrážel střely před sebe, kdyby toho Jihočeši dokázali využít, mohlo být skóre možná dvouciferné. Hostující gólman byl opět bez hokejky, ale Bartošovu střelu vleže zázračně zneškodnil. Třinečtí začali být na konci třetiny nervózní, snad z démonického Hudáčka. Proto se na ledě začalo jiskřit.

Oceláři vstoupili i do poslední části lépe, jejich snaha vyrovnat byla ale marná, proto se omezili už jen na ostřelování domácí brány od modré čáry. Jejich tvrdé střely létaly okolo brány, nebo je sám Hudáček nebezpečně vyrážel, ke změně stavu to však nevedlo. Třinečtí doplatili na nedisciplinovanost a časté vyloučování, jejich snahu o vstřelení alespoň jednoho gólu korunovalo vyloučení dvou hostujících hráčů dvě minuty před koncem. Předchozí snahy zneškodnila v pohodě hrající obrana Jihočechů. Minutu před koncem mohli oceláři nakonec skórovat. Před hostujícími útočníky se objela díra v domácí obraně. Byla to spíše výkladní skříň, protože třinečtí, hrající oslabení pět na tři, mohli jet na Hudáčka ve dvou! Naštěstí zvolili snadnější variantu, tzn. zdržování , a posila v budějovickém brankovišti Vladimír Hudáček se mohl radovat ze své první vychytané nuly v budějovickém dresu.