03.08.2015, Matěj Mayer

Nejlepší mládežník Jan Bárta: Za start v áčku bych byl vděčný

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Anketa o nejlepšího mládežníka sezony zná jméno už třetího vítěze. Radka Prokeše a Jiřího Smejkala na pomyslném trůně letos vystřídal Jan Bárta! Během uplynulé sezony teprve sedmnáctiletý forvard táhl českobudějovický starší dorost a v závěru ročníku předváděl také impozantní výkony v juniorce. Právě to stálo za tím, že z celkem 1010 hlasujících označilo hned 225 z vás za nejlepšího hráče mládeže právě jeho. Nyní vám s talentovaným hokejistou přinášíme velký rozhovor.

Sledoval jste anketu o nejlepšího hráče mládeže?
Sledoval jsem ji, i když víc to sledoval můj táta, který mi podával informace. Každý den jsem měl přehled o tom, kolik mám hlasů.

Od začátku jste byl ve vedení a nakonec jste i jednoznačně vyhrál. Nepřekvapilo vás to trochu?
Hodně mě to překvapilo, protože jsem to nečekal. Asi mám hodně kamarádů, kteří mi to přejí.

„Chtěl bych hrát profesionálně hokej, nejlépe v NHL“

Pojďme k vašim začátkům. V kolika letech jste začínal s hokejem a kdo vás k němu přivedl?
Myslím, že mi bylo pět let a přivedl mě k němu tady v Budějovicích táta. Původně jsem měl být fotbalista, ale to nevyšlo, a tak mě táta dal na hokej.

Co považujete zatím za svůj největší úspěch?
To bylo asi v mladším dorostu na turnaji v Quebecu, kde jsme vybojovali druhé místo, což si myslím, že je můj největší úspěch.

Který trenér na vás měl největší vliv?
Řekl bych, že pan Štrba, náš současný trenér v juniorce. Zatím ho máme sice krátce, ale když mě loni vzal do juniorky, tak se mi zdál jako jeden z nejlepších trenérů, pod kterým jsem hrál.

Jaké jsou vaše hokejové cíle?
Rád bych hrál profesionálně hokej a to tak dlouho, jak to jen bude možné. Nejradši bych samozřejmě hrál v NHL, ale to je asi sen každého hokejisty.

„Jsem taková "hlava" lajny, snažím se spíš tvořit hru“

S kým si na ledě nejlíp rozumíte?
Nejvíc si rozumíme s Ondrou Šulkem a Kubou Doktorem. Když přišel v osmé třídě Ondra Šulek do Budějovic, začali jsme spolu my tři hrát. Od té doby jsme spolu v lajně a díky tomu jsme sehraní.

Jak byste popsal svůj herní styl?
Nejsem střelec, spíš jsem taková „hlava“ naší lajny. Snažím se rozehrávat puky na křídla a tvořit hru.

Máte svůj hokejový vzor či oblíbený klub?
Mým vzorem je Vláďa Sobotka, líbí se mi jeho styl, napadání a tak. Můj oblíbený klub je tým NHL Carolina Hurricanes. Jinak taky samozřejmě fandím Motoru, chodím podporovat kluky na zápasy.

Jaké máte záliby ve volném čase?
Chodím hrát fotbal a taky rád trávím čas se svými kamarády.

Co si rád dáte k jídlu a k pití?
K jídlu určitě svíčkovou, ta je moje nejoblíbenější. K pití mám nejradši sprite.

Máte přítelkyni?
Přítelkyni nemám, ale už se něco rýsuje. Myslím, že mám dobře nakročeno. (smích)

Co vy a škola?
Chodím na střední průmyslovou školu stavební. Letos jdu do čtvrťáku a budu maturovat, tak snad to vyjde.

Uplynulou sezonu jste začal ve starším dorostu, kde se vám bodově hodně dařilo. Jako tým jste ale do play-off nepostoupili…
Byla to fakt velká smůla, že jsme tam nepostoupili. Podle mě jsme tým na play-off měli, ale uteklo nám to a nedá se nic dělat. Kdybychom vyhráli poslední zápas s Litvínovem, tak jsme ještě mohli postoupit, ale bohužel se to nepovedlo. Jak říkal trenér Všetečka – neměli jsme to nechat zajít tak daleko. Kdybychom zamakali na začátku sezony, tak bychom se nemuseli strachovat až do posledního zápasu.

Čemu přičítáte to, že se vám letos tak bodově dařilo?
Jak už jsem říkal – když hrajete s Ondrou Šulkem, který střílí hodně gólů, tak to jde snadno. Jemu stačí nahrát a on dá gól, takže se pak body sbírají jednoduše. (smích)

Už od října jste dostával prostor v juniorce, která se ale trápila. Jakou jste tam měl roli?
Ještě když tam trénoval pan Trummer, tak jsme do juniorky chodili s Ondrou hlavně proto, aby starší viděli, že tam nemají jisté místo. My „mlaďasové“ jsme byli posíláni na led, abychom hru trochu rozproudili a aby starší hráči viděli, že mají konkurenci. Možná i to mohlo pomoct k tomu, že jsme nakonec nesestoupili.

„Máme na to, abychom letos s juniorkou hráli nahoře“

V juniorském play-out jste byl bodově jeden z nejlepších v týmu. Proč myslíte, že se vám tak dařilo?
Myslím, že v základní části jsem se teprve propracovával do mužstva, zvykal jsem si na větší rychlost a podobně. V play-out už si všechno sedlo, rozehrál jsem se a dařilo se mi.

Letos už jste věkem junior. Jak se vám zatím jeví tým a jaké máte ambice?
Ambice máme letos velké, sešla se fakt skvělá parta. Myslím, že nebudeme hrát dole, máme tým na to, abychom se pohybovali v horních patrech tabulky.

Váš spoluhráč Kachyňa tento týden oznámil odchod do Kanady, neuvažoval jste i vy o zahraničním angažmá?
Myslím, že o tom uvažuje každý mladý hráč. Ale jak říká táta – je důležité hlavně udělat školu, takže proto pro mě zatím zahraničí nepřipadalo v úvahu. Protože ještě nemám agenta, tak jsem žádné nabídky ani neměl.

V sezoně 2013-14 jste byl krátce v reprezentaci, od té doby žádné pozvánky nepřišly?
Před rokem jsme hráli s Ondrou Šulkem tři zápasy za U17 ve Švýcarsku. S osmnáctkou jsem byl jen na kempech.

Určitě si dáváte před sezonou také osobní cíle, pomýšlíte třeba na start v A-týmu Motoru?
Rád bych byl tahounem juniorky a chtěl bych taky pravidelně bodovat. Kdybych si pak zahrál v áčku, tak bych byl opravdu moc rád a vděčný! Myslím, že kdybychom to s juniorkou někam dotáhli v této sezoně, tak by se to mohlo podařit.

Dříve jsme uvedli: