07.01.2017, Filip Kortus

Musíme se zaměřit na koncovku, ví Ondřej Šulek

Jihočeši doma podlehli ve šlágru kola Kladnu, kdy nedokázali zužitkovat velké množství šancí a nevyužili ani velký počet přesilových her. Věčně usměvavého sympaťáka Ondřeje Šulka prohra hodně mrzela, po zápase mu nebylo moc do řeči. Jinak ale zaslouží šikovný mladík za poslední duely velkou pochvalu. Za posledních pět zápasů třikrát skóroval, připsal si dvě asistence a vysloužil si místo ve druhé formaci. Zcela zaslouženě.

Čím to, že jste dnes s Kladnem poprvé neuspěli?
Jednoznačně vinou špatné koncovky. Měli jsme dát rozhodně více než jednu branku. Zřejmě rozhodly dvojnásobné přesilové hry, které jsme nevyužili.

Trápila vás hlavně slabá koncovka?
Ano, musíme se na to zaměřit. Ještě to vypilovat do konce základní části, ať jsme v play off připraveni na všechno. Mimo hru máme také dva střelce, kteří hrají v prvních dvou lajnách a jsou schopni třeba v přesilovkách dát gól. Scházeli nám.

Dnes jste nevyužili dvojnásobnou přesilovou hru hned třikrát. Potvrdilo se pravidlo, že kdo nedá pět na tři, tak nemůže vyhrát?
Zřejmě ano, měli jsme tu možnost hned třikrát, ale ani jednou jsme to nevyužili. Škoda, pro příště to musí být lepší.

Doplatili jste na nevyužité přesilovky v závěru utkání?
Trefili se v přesilové hře a na konci dokázali využít rychlý brejk. Nemělo by se nám to stávat. Takže ano, na konci se nám to vrátilo.

Klíčovou oporou soupeře byl brankář Lukáš Cikánek? Byl jistý, puky z něho mockrát nevypadávaly.
Chytal výborně, to se musí nechat. Byl v pohodě, chytal jistě. Ale neproměněné šance byly o nás, ne o brankáři soupeře.

Ve druhé třetině jste to zkoušel zpoza obránce podobně jako při brance proti Benátkám nad Jizerou. Je to vaše oblíbená zakončovací situace?
Dá se to tak říct, když se ta situace naskytne, napálím to tam. Dnes jsem mířil do dolní poloviny branky, což nebylo dobré řešení. Měl jsem to poslat nahoru jako minule.

Před zápasem se hodně mluvilo o kanadském bitkaři Joshu Grattonovi a o jeho možném souboji s někým z vašich spoluhráčů. Probírali jste to v kabině?
Řešili jsme to. Martin Mazanec se na něho připravil, v jednu chvíli se spolu i pošťuchovali, ale nakonec k ničemu nedošlo. Nenechal se vyprovokovat, zvládl to dobře takticky.

Při jednom střídání se střetl právě s Martinem Mazancem a už to vypadalo, že se do sebe pustí. Taky jste to tak vnímal?
Poštěkávali na sebe už před tím, Martin tam nešel pouze kvůli němu. Do souboje ale nešli.

Neměl jste z něho trochu strach, když jste byli společně na ledě?
Moc střídání jsem proti němu neabsolvoval, takže jsem ani nemohl.

Postupem času jste se vypracoval až do druhé formace, hrajete s Martinem Heřmanem a Tomáš Nouzou. Když jste začínal v A-týmu, předsevzal jste si, že byste se chtěl probojovat do prvních dvou formací?
Žádné předsevzetí to nebylo, zranila se dvě pravá křídla. Kdyby byli kluci zdraví, byl bych ve třetí, čtvrté lajně.

Více vašich kanadských bodů vyplývá z většího prostoru na ledě?
Nedaří se mi podle mých představ, ale naštěstí mi to tam občas padne.

Příležitostně nastupujete i za juniorku. Máte raději nabitý program a rychlý sled zápasů za sebou?
Neabsolvoval jsem letní přípravu, tudíž mi někdy docházejí síly. V juniorce mám hodně prostoru, což mám rád.