25.10.2017, Klára Červená

Těšil jsem se na kluky, říká Luboš Rob mladší

Motor má za sebou těžké utkání s Benátkami nad Jizerou. Přestože tým trenéra Jelínka zvítězil 5:2 a stále si tak drží domácí neporazitelnost, v první půlce zápasu prohrával o dvě branky. Nejen k celému utkání se vyjádřil navrátilec ze severních Čech Luboš Rob, který si hned ve svém prvním utkání doma připsal asistenci.

Luboš Rob nastupoval v této sezóně v dresu Kadaně, přičemž přípravu strávil v celku extraligového Chomutova. Nyní se z hostování vrátil zpět do svého mateřského klubu. Poprvé si zahrál proti Benátkám nad Jizerou, které v první polovině utkání vedly. „Nečekal jsem, že budeme prohrávat 0:2, nicméně jsem pořád věřil, že zápas otočíme,“ říkal dvaadvacetiletý útočník a dodal: „První třetina nás překvapila. Přestože Benátky neměly moc střel, vedly o dvě branky. My měli šance i dost střel. Potom se konečně trefil Venca Nedorost a byla jen otázka času, kdy srovnáme. Třetí třetinu už jsme hráli dobře.“ V první třetině se Robovi povedlo vsítit gól sekundu po konci zápasu. „Věděl jsem, že je málo času, ale šteloval jsem si to a bohužel. Vystřelit o dvě sekundy dřív, gól by platil. Kdyby se mi povedlo šanci proměnit, bylo by to příjemné, ale Venca Nedorost dal hattrick. Je jedno, kdo branku dá,“ řekl.

Přestože nastoupil za Motor poprvé v sezoně, dostal důvěru trenéra a zahrál si v první formaci s Václavem Nedorostem a Miloslavem Čermákem. „Za celou sezónu jsem nebyl ve třetině tolik jako dneska za zápas. Venca je super hráč a s Mílou Čermákem jsem hrál už loni a bylo to super.“ Dvaadvacetiletý hráč má za sebou zajímavý start i z toho pohledu, že z pozice asistenta trenéra na něj dohlížel jeho otec Luboš Rob starší. „Myslel jsem, že to budu vnímat víc. Táta se stará o obránce. Občas sice něco řekne i útočníkům, ale útočníky má na starosti pan trenér Jelínek,“ uvedl na pravou míru.

V zápase s Benátkami znovu dostal šanci i Robův dlouholetý spoluhráč Radek Prokeš. „S Prokym jsme prošli všechny žákovské týmy, dorosty a juniorku. Stal se jedním z mých nejlepších kamarádů. Je příjemné, že jsme zase spolu v týmu. Když jsme se dozvěděli, že poprvé nastupujeme ve stejném zápase, říkali jsme si, že si spolu dáme obnovenou premiéru,“ směje se více než sto osmdesáti centimetrový útočník a doplňuje: „Ale hlavně, aby se vyhrávalo a abychom se oba udrželi v týmu a pomohli, jak budeme moct.“

Přestože Luboš Rob mladší na severu Čech nabyl nové zkušenosti, je rád, že se vrátil do své domoviny. „Hrál jsem tu čtyři roky a musím říct, že na první ligu je tady nejlepší prostředí, jaké může být. Chodí sem lidi a je dobře, že jsme zápas otočili, protože snad budou chodit dál.“ Ale to není to hlavní. „Když jsem byl na severu, nebyl jsem na tom psychicky moc dobře. Jednou z příčin bylo dojíždění jednou na trénink do Chomutova, jednou do Kadaně. Navíc jsem tam byl úplně sám. Opravdu jsem se těšil na kluky a na všechno tady,“ řekl. Původně to vypadalo, že si zahraje extraligu za Chomutov, nicméně skončil v prvoligové Kadani. „Ze začátku jsem plaval v systému, a když jsem se do něj konečně dostal, tak pan Růžička vsadil na jinou sestavu. Nejdřív se jim dařilo a trenér do toho nechtěl zasahovat. V Kadani jsem to nezvládl, to se přiznám. Musím říct, že každá prohra mě tlačila dolů,“ posteskl si Rob.