Banes Motor České Budějovice
27.10.2016, Tomáš Kučera

Před 70 lety byl otevřen zimní stadion v Českých Budějovicích

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Počátky hokeje v naší zemi jsou samozřejmě spojeny hlavně s bruslením na rybnících, řekách či zamrzlých pláccích. Největší rozmach ale přišel až s možností pravidelného tréninku a zápasů na umělých ledových plochách. První u nás byla v Praze na Štvanici definitvně otevřená až v roce 1932! To už se hokej v Čechách hrál přes 20 let a Češi byli už pětkrát mistry Evropy a měli i bronz z olympiády. Druhý stadion (nepočítaje dnes slovenskou Bratislavu) pak byl otevřen až v roce 1946 v Českých Budějovicích. Přesně před 70 lety, 27. října. Po zboření Štvanice v roce 2011 je tak českobudějovický stadion, dnes zvaný Budvar aréna, nejstarším u nás. Pojďme si projít jeho bohatou historii...
Ještě předtím, než se v roce 1946 stadion s umělou plochou postavil, už se v Českých Budějovicích 35 let hrál hokej. Zdejší nadšenci byli odkázáni na vrtochy počasí, a tak se na plochách jako byla ta na slepém rameni Malše, na Sokolském stadionu nebo na tenisových kurtech místního LTC sice odehrály památné bitvy třeba i o mistra Čech, nebo postup do nejvyšší soutěže, ale také se velmi často nehrálo kvůli oblevě vůbec a zklamaní diváci odcházeli naštvaně domů.

1946: Zimní stadion ze zbytků synagogy

V parku Háječek se hrál hokej už před druhou světovou válkou, působil zde tým místních Němců. Po válce se právě toto místo ukázalo jako nejvhodnější pro stavbu umělé plochy. Na základy bylo použito i 900 kubíků suti ze zbořené židovské synagogy, která stála do roku 1942 přes ulici. A zrodilo se zde nakonec vlastně také posvátné místo, svatostánek nejpopulárnější české hry - hokeje. Slavný den prvního otevření nastal 27. října 1946, kdy se hrálo památné utkání místního AC Stadion s československou reprezentací. Hokej se díky novému stadionu stal okamžitě místním fenoménem, českobudějovičtí hráči šli díky pravidelnému tréninku ohromně nahoru a hned 4 z nich se stali už v roce 1949 mistry světa. Právě po tomto šampionátu se hrál v Českých Budějovicích i první mezistátní zápas, v němž Československo zničilo Rakousko 16:2! Za dva roky, 6. března 1951, se pak po výhře 5:3 se Sokolem NV Bratislava (dnešním Slovanem) na českobudějovické ledové ploše mohl slavit první a dosud jediný republikový mistrovský titul.



1957: Stadion v plamenech

Tohle bylo velké neštěstí! V únoru 1957 se stadion ocitnul v plamenech tak rychle, že někteří hráči stihli tak tak sami uniknout. Přestože hasiči, vojáci i dobrovolníci byli na místě opravdu rychle, ze stadionu toho mnoho nezbylo. Na obnovu umělé ledové plochy přišly dary od všemožných organizací i jednotlivců z celé země. Aby mohl Slavoj (tak se zrovna v té době náš klub nazýval) dohrát ligovou sezonu, musel si dokonce vypůjčit dresy, protože všechny sady shořely v kabinách. Do té doby ale bylo zázemí stadionu upřímně řečeno dosti provizorní a dostavba byla i bez ohně nutná. I díky požáru se tak možná dostavovalo dřív, než by na to došla řada při normálním chodu věcí. Díky obětavé práci mnoha brigádníků i samotných hokejistů se mohlo v říjnu 1957 chodit opět na hokej na stejném místě. A kapacita byla ještě větší, než předtím.


1966: Teď už na nás nebude pršet

Tohle byl další klíčový okamžik místního stadionu. Až v roce 1966 se konečně dočkal zastřešení, do té doby byli hráči vystaveni všem rozmarům počasí, takže se hrávalo za chumelenice nebo v hustém dešti. Pod novou střechou si ale jako první nezahráli místní hokejisté, v srpnu 1966 se v hale odehrála skupina mistrovství světa ve volejbalu a představily se zde týmy Polska, Rumunska, Nizozemska, Turecka a Mongolska. Od září už plocha patřila hokejistům a 19. listopadu 1966 se v českobudějovické hale hrál i první oficiální mezistátní zápas pod střechou, když Československo porazilo Německou demokratickou republiku 11:4! Důležitou věcí byla i stavba druhé ledové plochy mezi roky 1975-79, která značně ulehčila ploše hlavní.

Hokejové reprezentační zápasy na ZS v Českých Budějovicích:
7. 3. 1949 s Rakouskem (16:2)
19. 11. 1966 s NDR (11:4)
11. 1. 1972 s NDR (8:2)
4. 9. 1979 s NDR (9:3)
2. 9. 1980 s NDR (11:3)
17. 1. 1984 s Finskem (7:1)
22. 4. 1994 se Švédskem (4:3)
18. 4. 1996 s Kanadou (6:3)
20. 4. 2003 s Ruskem (1:2)
14. 12. 2005 s Finskem (4:1)
11. 11. 2010 se Švédskem (3:4)



2000 - 2002: Totální rekonstrukce a divoká voda

V srpnu roku 2000 začala dlouho připravovaná rekonstrukce zimního stadionu, která měla podle původních plánů stát město České Budějovice 235 milionů korun. Nakonec to bylo ještě mnohem víc, protože se ukázalo, že třeba zastaralé chladící zařízení potřebuje mnohem lepší zabezpečení, do střechy mezitím zateklo a problémů bylo, jak už to tak při totálních rekonstrukcích bývá, hodně. Jenže to, co přišlo v srpnu 2002, to byla teprve ta pravá katastrofa. Rozvodněná stoletá voda na Vltavě způsobila, že byl stadion kompletně vytopen. Pohled na nedávno zrekonstruovaný stadion po odtoku vody byl více než k pláči. A znovu se ukázalo obrovské nadšení všech místních, nebyl čas se litovat, uklízelo se a opravovalo a od 4. října 2002 už se v Budvar aréně, jak byla hala nově pojmenována, hraje zase skvělý hokej. Vrcholem byly zatím semifinálové účasti v extralize, zápasy Ligy mistrů a také mistrovství světa v hokeji hráčů do 18 let v roce 2005. V nové hale se také pořádá spousta koncertů a rádi ji využívají třeba volejbalisté k reprezentačním duelům.



K 70 letům nejstaršího zimního stadionu v Česku nelze přát naší hale nic jiného, než aby jediným živlem, který ji bude ovládat, byli fantastičtí fandové místního hokeje!

Sociální sítě

Branky a nahrávky: 5. Remeš (Vachun, Lev), 6. Pitel (Willmann), 29. Vachun (Mar. Kříž, Hoch), 31. Pitel (Willmann, Hoch), 39....