Hokejový osud je někdy hodně vrtkavý. Jako mladý a nadějný hráč přišel Michal Švihálek ještě v žákovských kategoriích do Českých Budějovic. Ihned se stal oporou a putoval vždy o kategorii výše. Jeho talentu si všimli i trenéři reprezentačních výběrů mládeže a pravidelně se zúčastnil všech akcí. Byl součástí nadějného ročníku 1993, od kterého se čekal úspěch na MS „18“. Pokračoval i ve dvacítkách a účast na MS v Kanadě mu utekla doslova před nosem, když byl vyřazen jako poslední hráč.

Vždy byl zvyklý táhnout tým, mít spoustu času na ledě, hrát přesilovky i oslabení a bodově přispívat týmu. Za reprezentační výběry mládeže nastoupil celkem v 68 zápasech a připsal si 34 bodů (22+12). První sezóna v juniorce znamenala první zklamání v dosud skvělé kariéře. Přesto si v poslední extraligové sezóně v Českých Budějovicích zahrál za muže a v play-off vstřelil dvě branky. Minulá sezóna v Hradci Králové, ale znamenal spíše krok zpět a tak stále ještě mladík věří v probuzení a znovunastartování vzestupu kariéry. Předpoklady na to určitě má.

Michal Švihálek v reprezentaci

Loňská sezóna v Hradci Králové asi neproběhla podle vašeho očekávání. Čím to bylo způsobeno?
Co se týká týmu, tak si myslím, že sezóna špatná nebyla. Dostali jsme se do play-off a vypadli jsme s pozdějším mistrem. Z individuálního hlediska to nebylo rozhodně takové, jak jsem si to představoval. Myslel jsem si, že jsem měl dobrý závěr předešlé sezóny a moje hra se zvedne, že se dostanu více na led a to se moc nepovedlo. Neměl jsem žádné body, sice jsem se do šancí dostával, ale pak už to bylo i o nervozitě a nepovedlo se to tak, jak bych chtěl. Čtyři body za čtyřicet osm zápasů je na útočníka málo. Nevymlouvám se, sezónu jsem neměl dobrou a tak to beru.

Určitě jste přemýšlel, kde se stala chyba a čím by to mohlo být.
Samozřejmě jsem o tom přemýšlel, ale nechci si připouštět, že bych něco zanedbal nebo vypustil. Spíš si myslím, že trochu rozhodovalo i štěstí a to se ke mně nenaklonilo.

Vaše skvěle rozjetá kariéra se poprvé zadrhla v juniorce, kde se vám nepovedlo dovést tým do play-off. Od té doby se zdá, že vaše výkonnost již není tak vysoká.
Jedna sezóna v juniorce se nepovedla, udělal jsem jen pár bodů a šel jsem zpátky do staršího dorostu. Možná, že tam se vše zpomalilo, ale další sezóna v juniorce už zase byla dobrá. Pak následoval přestup do mužů a to není lehké. Už to není jako v juniorech, že hrajete první, nebo druhou lajnu. Člověk se musí smířit s tím, že nemá tolik času na ledě, je to těžší, ale na druhou stranu musíte přijmout úlohu, kterou vám trenéři v týmu dají. Zatím to ještě nebylo ideální, mezi muži jsem se ještě úplně neprosadil.

Měl jste za sebou skvělou kariéru v mládežnických reprezentacích, mluvilo se o vás jako o naději budějovického hokeje. Nečekal jste přeci jen, že dostanete více prostoru na ledě, že si zahraje alespoň chvíli v prvních dvou útocích?
Když přijdete do mužů a je vám osmnáct let, je těžké se mezi zkušené hráče dostat. Pak už je to o tom dostat tu šanci a já jsem ji zatím ještě nedostal. Letos jsme měli v Hradci marodku a hráli jsme na tři útoky a to jsem se dostal do hry více. To bylo skvělé, protože jsem najednou měl třeba i patnáct minut na ledě. Hra našeho útoku se hodně zvedla. Bohužel jsme nedávali góly, ale svoje jsme si dokázali uhrát.

Přesto to musí být ohromná změna pro hráče, který byl zvyklý od malička být na ledě přes dvacet minut, rozhoduje zápasy a táhne tým, najednou hrát třeba jen pět minut.
Ze začátku jste rád, že jste se dostal do mužů a že v týmu vůbec můžete být. Pak už chcete být na ledě více a přispět týmu i bodově. To se mi zatím ještě nepovedlo vybudovat si v týmu takovou pozici, abych hrál těch dvacet minut. Rozdíl mezi dvaceti minutami a třeba čtyřmi na ledě je obrovský.

Nelitujete zpětně toho, že jste neodešel hrát juniorskou soutěž do zámoří?
Musím přiznat, že toho trochu lituji, že se mi nepovedlo odejít. Možná mohlo být vše jinak, ale taky nemuselo a mohla se mi kariéra úplně sesypat.

Loňská sezóna skončila a v Hradci vám oznámili, že s vámi do té další nepočítají. Co následovalo?
Trenér mi řekl, že se mnou nepočítá. Zřejmě se mu nehodím do koncepce, kterou má pro příští sezónu. Beru to tak, jak je to. Zavolal mi agent, že Motor má o mě zájem. Já jsem řekl, že chci podepsat a do tří dnů jsme smlouvu podepsali.

Takže jste se ani nebavil s nikým z realizačního týmu o tom, co od vás očekávají a jaká bude vaše úloha v týmu?
O tom jsme se do teď nebavili. Tady se teprve krystalizuje sestava, stále je tu dost hráčů, kteří ještě nemají smlouvu a bojují o ni. Všechno se uvidí, možná ještě přijdou i nějaké posily. Myslím, že rozhodne příprava. Před sezónou bude dost přípravných zápasů a pak se ukáže, jakou roli v týmu dostanu.

Sledoval jste loni v Hradci Králové působení Motoru v první lize?
Občas jsme se o tom v kabině bavili. Vím, že to tu bylo hrozně těžké a kluci se sešli prakticky před sezónou a bez letní přípravy. Do poslední chvíle se dával kádr dohromady. Podle jmen jsem si myslel, že by Motor mohl hrát vysoko, ale vím, že to bylo hodně těžké.

Jaké to bylo vrátit se po roce do města, kde jste hokejově dorůstal?
Většinu kluků v kabině jsem znal. Vracel jsem se vlastně do týmu, ze kterého jsem odešel v juniorech, takže to nebylo těžké.

Máte za sebou velkou část letní přípravy. Jak se cítíte?
Nejsem milovník kol, takže na Lipně jsem trpěl, ale patří to k tomu. Teď jsme na ledě a to si užívám. To je úplně něco jiného než jen běhání a posilování. Samozřejmě máme i tu posilovnu a běh, ale tohle je velmi příjemné zpestření.

Co teď tedy na ledě vlastně trénujete?
Není to jako v sezóně, kdy se trénují nějaké situace nebo přesilovky. Děláme cvičení, kde se víc bruslí, cvičení dva na jednoho a prostě vše, kde se hodně bruslí. Je to fyzicky náročnější, ale to se nám pak v sezóně bude hodit.

Sám jste říkal, že je ještě v týmu dost hráčů, kteří bojují o smlouvu na příští sezónu. Není v týmu cítit třeba napětí nebo nervozita?
Napětí určitě ne, to by bylo jenom horší. Tohle rozhodně nikdo nechce. Každý se snaží udělat maximum, aby se do sestavy dostal a mohl podepsat smlouvu a v sezóně tady hrát. Loni jsem viděl, kolik lidí tady chodí na hokej a před tolika lidmi by každý chtěl hrát. Myslím si, že i tohle žene všechny dopředu.

Jak byste si tedy představoval příští sezónu, abyste byl spokojen?
Byl bych rád, kdybych se už více bodově prosadil. To by bylo pro mě osobně skvělé. Důležité je, abychom se hlavně zvedli jako tým. Loni to nebylo úplně ideální a my musíme postoupit do play-off a od toho se tu bude všechno odvíjet. Já jsem tu podepisoval smlouvu, protože věřím, že se tady vyhrávat bude. Staví se tu na to tým a pro mě je to nejdůležitější věc.

Kam se chystáte letos na dovolenou?
To budu řešit až po letní přípravě, ale chtěl bych s přítelkyní někam odletět a odpočinout si před novou sezónou.