15.05.2014, Jakub Musil

Roman Vráblík: Někdo chodí o víkendu běhat jen tak, já si jdu zaběhat za míčkem

ČESKÉ BUDĚJOVICE — Zabalil si výstroj do tašky, hokejky opřel o stěnu a před rozhovorem si dal pod ret žvýkací tabák, tak jak je zvyklý. Na hokejistu nic neobvyklého. Až na to, že v tašce tentokrát neměl všechny chrániče, které potřebuje na hokej, a místo bruslí jen obyčejné tenisky. Roman Vráblík si totiž letní přípravu zpestřuje sportem, který je jeho povolání nejbližší: hokejbalem. Po skončení hokejové sezóny začal hrát za svůj rodný Písek a jako jeho kapitán teď s týmem bojuje o postup do finále 2. národní hokejbalové ligy.

Tvrdá dřina v letní přípravě a do toho ještě o víkendech hokejbal. To toho ještě nemáte dost?
No jo, je toho ažaž. (smích) Ale vždycky jsem si chtěl po sezóně zahrát hokejbal a nikdy to nějak nevyšlo, tak jsem rád, že teď to klaplo. Navíc v Písku, kde jsem vyrůstal a prakticky tam všechny ty kluky znám.

To se to opravdu dá všechno stíhat? Jak často máte vlastně v této fázi letní přípravy tréninky?
Většinou trénujeme dvakrát denně. Pondělí dvakrát, úterý dvakrát, středa jednou, čtvrtek dvakrát, pátek jednou. Víkendy máme volné, takže o těch jsem na hokejbale.

To musí mít manželka radost. Co na to říká? Nesnažila se vám to rozmlouvat?
Ne, to ne. Sice si myslela, že budu hrát hokejbal jen do té doby, než začne letní příprava, ale co jí zbývá, no. (smích) Samozřejmě když chceme teď něco dělat nebo někam jet, tak třeba nemůžeme, ale snažíme si to vynahrazovat alespoň odpoledne, když nic nemám.

S tím, že hrajete hokejbal, nemá problém ani vedení klubu?
Bavil jsem se o tom s Petrem Sailerem a pokud se nezraním, tak by s tím neměl být žádný problém.

A nebojíte se přece jen toho zranění?
Samozřejmě, že na to myslím a do soubojů nechodím úplně na plno. Když vidím, že něco hrozí, tak se vždycky nejprve postarám o sebe, aby se mi nic nestalo.

Nepřijde vám, že jdou do vás někteří protihráči tvrději, aby se pak mohli v hospodě u piva pochlubit, že „sundali toho Vráblíka z Motoru“?
Ne, to si nemyslím. Některé kluky, co proti nám hrají, dokonce znám. Samozřejmě nějaké narážky na to, že jsem hokejista, tam jsou, ale je to sport a každý chce vyhrát a být lepší než ten druhý. To je stejné jako v hokeji.

Ve čtvrtfinále proti budějovickému Starsu proměnil Roman Vráblík rozhodující nájezd.
(Foto: Václav Kozma)

V minulých letech nastupoval za Písek například i Jakub Kovář. Ten ale říkal, že má za celý rok toho chytání dost a v hokejbale chodí hrát radši do pole. Vy byste si to nechtěl vyzkoušet třeba v bráně?
Ne, to určitě ne! Když vidím, jaký jsou s tím míčkem rány a jak to různě zatáčí, tak bych tam určitě nešel. Já bych nešel asi ani do útoku. Jak jsme zvyklý hrát hokej v obraně, tak mě to na tomhle postu baví i tady. Akorát je to horší s tím běháním, tady si člověk neodpočine, pořád musí běhat.

Dá se to nějak srovnat s hokejem po fyzické stránce?
Je to trošku o něčem jiném. Tady člověk prostě pořád běhá, pořád je v pohybu. Na hokeji si člověk přece jen může odpočinout. Když se jde do útoku, tak se veze a trochu si odpočine. V tomhle bych řekl, že je to větší námaha, takže to beru jako takovou přípravu. Někdo jde o víkendu jen tak navíc běhat, já si jdu zaběhat za míčkem.

Takže když se vám podaří postoupit do finále, budete chodit i dál?
Určitě bych chtěl. Tady jsme si na hokeji bohužel play-off nezahráli, což mě hrozně mrzelo. Tohle je de facto moje první play-off, tak si to chci užít alespoň takhle.

Na minulé sezoně s Motorem se asi moc pozitivního najít nedá, že?
Pozitivní určitě nebyla, no. Myslím, že jsme všichni čekali, že bude lepší, ale už je to za náma. A když to vezmeme z tohohle hlediska, tak horší už to být letos snad nemůže, takže tenhle rok bude, myslím, tím nejnižším cílem play-off.

Značně by k tomu mělo přispět i nové složení týmu. Co zatím říkáte na posily?
Jsou to zkušení hráči, kteří hráli extraligu, takže myslím, že se o ně budeme moci opřít. A hlavně už mají něco za sebou a myslím si, že týmu budou jedině prospěšní.

Jak to vlastně vypadá s vámi? Už máte smlouvu?
Smlouva se zatím řeší, ale už jsme předběžně domluveni, takže by žádná komplikace nastat neměla. Důležité je, že už jsem hráč Budějovic a nemusím do Hradce.

Minulý rok to asi muselo být nepříjemné, když jste na začátku sezony nevěděl, co s vámi bude…
Nejprve jsem musel tak jako všichni do Hradce. Pak mě týden před sezónou poslali na měsíc zpátky do Budějovic a nebyli se schopni vyjádřit, co bude dál. Pro mě to bylo nepříjemné, protože jsem si musel platit byt tady i tam a oni to pořád protahovali. Nakonec jsem tam ten byt pustil a jsem rád, že jsem mohl zůstat v Budějovicích.

Letos už nic podobného tedy nehrozí?
Naštěstí ne. Budějovice mě koupily, takže s Hradcem už nemám nic společného.