24.01.2013, Petr Lundák

Lukáš Sáblík: Začínám úplně znovu, jako na startu nové sezony

Č. B u d ě j o v i c e - V naší redakci jsme rozhodli, že vám také přineseme pohled na ty hráče HC MOUNTFIELD, kteří nejsou v současné době tolik vidět. Ano, jsou to marodi. I když už někteří z nich si postupně zase oťukávají led v Budvar aréně, tak zápasy jsou zatím pro ně tabu. Jedím z nich je i Lukáš Sáblík. Zkušený brankář, který přišel před sezonou vypomoci kádru. Hodně sympatický chlapík, který neodmítne žádnou vaši otázku či žádost o rozhovor, se teď zase pomaloučku vrací do hry po dlouhém zranění s klíční kostí.

Lukáši, začal jste už trénovat, jak to tedy s vámi aktuálně vypadá?
Doufám, že teď už to bude se mnou jen lepší. Tento týden mi vyndavali dráty z klíční kosti a včera (středa – poznámka) jsem byl poprvé na ledě a už bych se rád zase zapojil do týmu. Přece jen, byla to dost dlouhá doba, kdy jsem nemohl nic dělat.
Teď ale začínám, jako kdyby startovala nová sezona. Takže úplně od začátku! Bude to těžké, ale nedá se nic dělat.

Zranění se stalo na tréninku, že?
Ano. Klečel jsem u tyčky a přímou střelou jsem dostal puk do klíční kosti. Ve výstroji je totiž mezera na ohyb a puk se tam vejde. Bohužel letělo to přesně. Ale za život jsem schytal ran okolo krku a do klíční kosti možná stovky, bohudík to nikdy nemělo tak veliké následky. Až tedy teď, opravdu tohle bylo za mou kariéru první vážné zranění!

Takže to bude pro brankáře asi dost choulostivé místo, ne?
To ano, je. Místa okolo krku, v předloktí a tam, kde se prostě výstroj ohýbá. Místa ohybů vlastně na sto procent zakrýt nejde. Ale to byla nešťastná náhoda, že jsem ránu dostal právě sem.

Můžete nám prozradit, jaký spoluhráč to byl, který vás napálil?
Rosťa Dej. Paradoxně kamarád z Varů mě vlastně poslal na dovolenou (široce se usmívá). Teď se musím zase do tempa dostat zpátky, ale je mi jasné že nějakou dobu můj návrat ještě potrvá, za týden to rozhodně nebude!

Zraněnou jste měl pravou ruku, kde držíte hůl s vyrážečkou. Je pro brankáře těžší mít nepohyblivou ruku s vyrážečkou nebo tu s lapačkou?
Myslím si, že je to úplně jedno! Ruce musíte používat stejně, akorát jednotlivé pohyby jsou trochu odlišné. Například na lapačce není tak velká zátěž, ale zase musí být ruka trochu rychlejší. Druhá pak táhle vyrážečku a s ní držíte i hůl, takže tu ruky byste měl mít třeba trošku silnější. V důsledku je jedno, kterou máte zraněnou.
Spíš řešíte pohyblivost ruky. I proto jsem šel na operaci, kdybych na ní nešel, hybnost ruky bude omezená a já bych jí dost cítil. Zrovna ramenní klub je pro golmany dost důležitý.

Zrovna na postu brankářů teď není, co vymýšlet. Jakub Kovář má zpátky svou výbornou formu. Záda mu kryje Pavel Kantor, který se také předvedl v dobrém světle. Takže vy jste, ač to zní nepěkně, do počtu.
Určitě, já s tím počítám! Zase na druhou stranu, nikdo neříká, že za týden budu už fit a budu ready na to, abych vlezl hned do brány. To ne! Ruka je prostě slabší, pomalu tři měsíce jsem s ní nemohl hýbat, takže je to znát. Bude zde alespoň prostor na pořádnou rekonvalescenci, zlepšování se a nabírání herní jistoty. Je tedy dobře, že jsou klucí zdraví a jde jim to. Jen doufám, že jim zdraví vydrží, protože letos tu bylo a pořád je marodů opravdu hodně.

Stihnete ještě do konce sezony ostrý zápas?
To teď opravdu nevím. Jde o to, jak bude sezona dlouhá, koho trenér postaví a podobně. Jsem opravdu s fyzičkou dost pozadu a tedy oproti klukům v nevýhodné pozici.

Připadá v úvahu například rozchytání se v nižší soutěži, nabízí se Písek?
Možnost tu je, ale ještě jsme se o mě s trenéry nebavili, všechno je předčasné. Já určitě ale nechci jít do brány, když nebudu mít stoprocentní jistotu! Navíc v Písku není situace, kdy jsou výsledky nějak podřadné a na to, abych já se tam jel jen rozchytat. Nerad bych jel do Písku jen na půl připravený, abych pro Písek nebyl spíše přítěží. Samozřejmě budu rád, když si ještě zachytám, ale máte konec ledna a všechny soutěže jdou do finále a já teprve začínám (pousměje se).