19.09.2012, Michal Heřman

Vývoj výstroje jde někdy až moc dopředu, míní Ptáček

Č. B u d ě j o v i c e - František Ptáček se již brzy bude těšit z absolutního rekordu v počtu startů v nejvyšší soutěži. V rámci tohoto jubilea přinášíme další rozhovor ze série článků, ve kterém se s obráncem Mountfieldu zaměřujeme na vývoj hokejové výstroje. Mimo jiné se dozvíte, jaký má Ptáček na vývoj názor, co mu vyhovuje či vyhovovalo a proč nezkusil v době revolučních bruslí slavné Vapory.

Začínal jsem s koženými botami a doma udělanou mřížkou, vzpomíná Ptáček

Vzpomenete si, co jste měl na sobě, když jste poprvé dorazil na hokejový trénink?
Pamatuji si, že jsem měl klasické kanady brusle. Mladší si to asi nepamatují, ale šlo o tenkou koženou botu a železné nože. Vůbec to nedrželo nohu. Možná bych je doma ještě někde našel. Jako kluci jsme museli mít helmu s mřížkou. Koupit ji ale bylo v naší republice nad lidské síly, takže jsme si ji museli doma udělat.

Jak to šlo s vaší výstrojí dále?
Postupem času, když táta poznal, že výstroj je důležitá, tak jsem dostal brusle Bauer. To byla pecka. Tuším, že to byly moje třetí brusle a s nimi jsem byl velký borec. (s úsměvem) Byly modrobílé a měly plastové nože. Doteď na ně vzpomínám. Byly moc pěkné. Výstroj šla samozřejmě s dobou. Spíše mě mrzí, že když si člověk nějakou výstroj oblíbil, tak jí výrobce přestal dělat a museli jsme si zvykat na nové věci. Bohužel výrobci mění výstroje každé dva roky a je jim to jedno. Neměl jsem takovou výhodu, že jsem si nemohl nechat změřit nohu a nechat si vyrobit brusle na míru, jako kluci v Americe. Většinou botu a brusli dost hledám, aby mi vyhovovala. Je to tak tři až čtyři roky zpět, kdy jsem nerad změnil značku bruslí. Bohužel mi ale bota už nevyhovovala.

Měl jste v začátcích problémy se změnou bruslí z hlediska skluzu a použití?
Myslím si, že ani ne. Bylo to docela jednoduché, protože jsem si je bral na začátek sezony. Měl jsem tedy čas si zvyknout. Když jsem do nich vlezl, tak to bylo dobré a příjemné. Ani nešlo tolik o skluz, ale o pocit boty na noze. Nikde mě nesměla tlačit nebo dřít do krve. To je důležité.

V letech 1997 a 2002 vydala firma Bauer nový typ bruslí Vapor. Dle NHL šlo o revoluční novinku. Vyzkoušel jste tyto brusle?
Právě že nevyzkoušel. Jsem zastánce kožené boty a tohle to byly pro mě kosmické materiály, které fakt drží. Nejsem zase tak těžký, abych to vyšlápl. Takže jsem sháněl brusle z krámů po republice a po Německu, a když už nebylo možné brusle sehnat, tak jsem musel přejít na jinou značku.

Máte stále stejné požadavky na broušení bruslí nebo to dříve bylo ještě náročnější?
Brousím ráno před každým rozbruslením. Spíše ale proto, abych měl klid, že tam není zvuk. Dokáži nebrousit měsíc, když začíná sezona a jen trénujeme. Dříve to bylo podobné. Stačilo mi, když tam byla trochu hrana.

Co chrániče nohou? Jakou změnou prošly?
Mezi chrániči je obecně trend, aby byly co nejmenší, nejlehčí a co nejvíce chránily. Když jsem byl v mladším dorostu, tak jsem nafasoval chrániče domácí výroby VHV. V porovnání s dneškem byly tyto chrániče, když to přeženu, dvakrát větší. Technologie jdou dopředu a znát je to samozřejmě i na chráničích.

Hodně starších věcí si hráči udržují, protože jsou lepší než nové, říká rekordman

Jste zastáncem starších typů ribana nebo používáte nové druhy?
Ribano nemám vcelku, ale mám dvojdílné. Jsem zastáncem klasického bavlněného ribana. Už to také začíná být pomalu problém, protože dnes se dělají nové z přiléhavých materiálů. Údajně lépe odvádí vodu, pot a mají vliv na tělesnou teplotu. Možná z hlediska funkčnosti jsou dobré, ale na těle mi to příjemné není.

Řekl jste, že na helmě jste si dělal doma mřížku. Měl jste i v mládí helmu vevnitř vyztuženou měkkou vrstvou od výrobce, nebo jste si ji doma vyztužoval?
Byla to spíše taková skořápka, která měla vevnitř něco málo, aby to do hlavy netlačilo. Hodně to bylo podobné klasické Gretzkovce. Opravdu jen taková slupka na hlavě. Pak se přišlo na to, že hokej je rychlejší, silnější a nárazy jsou větší, takže se helmy začaly dělat pořádně. Plus mínus se helmy drží již nějakou dobu stejně.

V současné době jsou plexiskla na helmách povinná, i když dříve tomu tak nebylo. Hrálo se vám lépe s plexisklem nebo bez něj?
Začínal jsem bez plexiskla a pak jsem ho musel mít. Bylo to nepříjemné, protože člověk se cítil tak trochu jako ve skleníku. Teď už jsem na to zvyklý a asi bych už s tím i hrál nadále a dohrál kariéru. Bez plexiskla ale člověk malinko lépe viděl a bylo to přeci jen příjemnější. Když to řeknu obecně, tak každý ochranný prvek omezuje a platí to i u plexiskla. Vím, že můj ročník a mladší už plexisklo musejí mít. Na výjimku se samozřejmě dá něco udělat, ale pro bezpečí očí je to lepší. Například já mám kvůli plexisklu šitý nos i horní ret. Myslím si, že bez plexiskla by se mi to nestalo. Kolikrát se stane, že plexisklo zachytí hokejku a ta pod ním pak udělá neplechu. Jak ale říkám. Pro oči je to dobrá ochrana.

V NHL je módní si plexiskla ztmavovat. Jaký na to máte názor?
Přiznám se, že jsem to nezkoušel. Navíc u nás v lize je to zakázané. Podobné výstřelky alá Ovečkin mě minuly. (s úsměvem)

Vrátil byste nějakou výstroj zpět nebo vám moderní druhy více vyhovují?
Patřím k hráčům, kteří nad tím moc nespekulují. Stejně tak u hokejek. Prostě si něco objednám, přijde to a hraju s tím. Více jak půlka hráčů je s výstrojí nespokojená, ale já to beru tak, že se s tím dá naučit hrát. Po tréninku nebo před tréninkem si chodím zastřílet, dám si několik přihrávek, forhend, bekhend a zvykám si na novou výstroj. Některé druhy výstroje bych ale přeci jen vrátil. Už se začíná moc myslet na bezpečí, a když to řeknu jinak, tak výstroj je nepoužitelná. Je neohebná a člověku v mnoha věcech překáží. Vrátil bych některé holenní chrániče nebo vesty. Někteří kluci si udržují vesty staré několik let. Vypadají jako ustřižená mikina s pokličkami na ramena. Je hodně oblíbená a kluci ji mají rádi. Proto si ji opravují a drží. Jsou to sice už relikvie, ale když se o to člověk stará, tak to vydrží.

Jste typ hráče, který si výstroj drží a opravuje?
Když mám něco oblíbeného, tak si to samozřejmě držím a snažím se o to pečovat. Teď jsem měl výstroj asi šest let a už byla dost na výměnu. Po sezoně jsem na to kouknul a něco vyměnil. Letos mám nové chrániče na ramena a lokty. Rukavice měním průběžně, protože ty tak nevydrží. Na sezonu mám spotřebu dva až dva a půl páru. Třeba holeně ale mám pořád staré. Už asi sedmý rok. Jsou právě ten typ, který je plně funkční, ale už se nevyrábí.

Ptáček má tři druhy hokejek. Podle opotřebení

Jaké používáte hokejky a jaký byl přechod z dřevěných hokejek na kompozit?
Docela dlouho jsem se změnám v hokejkách bránil. Když jsem začínal, tak byl módní trend mít nasazovačky, což byla tyč a do toho lopaty. Pak jsem měl dřevěné hokejky, se kterými jsem hrál cirka 10 let. Potom jsem přešel na kompozity, které mi moc neseděly. Za další rok se objevila jiná firma s hokejkami, které se mi líbily. Byly podobné dřevu a s nimi hraji dodnes.

Patříte k hráčům, kteří mají na sezonu velkou spotřebu hokejek?
Naopak. Jsem jeden z těch, co má spotřebu malou. Je to také tím, že nejsem útočník a nechodím na buly. Tam ty hokejky dostávají hodně zabrat. Stačí ji trochu naklepnou a při střele praskne. Beci jsou tohohle ušetření. Jinak hokejku využívám do doby, kdy to jde. Když už je špatná na zápas, tak jí používám na trénink a když už je špatná i na trénink, tak jí používám na střelbu po nebo před tréninkem. Dokud se nerozštípe.

Poznal jste jako střelec změny ve výstroji u brankářů?
Byla doba, kdy bylo vidět, že gólmani byli veliký a zabrali skoro celou branku. Teď mají jasně daná pravidla a všichni to mají stejné. Možná když bych se podíval na nějaké sestřihy či fotky ze starší doby, tak bych ten rozdíl viděl. Jak jde člověk s dobou, tak si to ani tak moc neuvědomuje.

Máte v souvislosti s výstrojí i nějakou zajímavost?
Jmenoval bych chránič na zuby. Pro mladé kluky a tuším, že i nároďáky je to povinné. Byl jsem jeden z prvních, kdo chránič zubů začal používat. Vypadal jsem jako boxer. Chránič byl velký, jako když uřízneme půlku pomeranče a dáme si ji do pusy. Dneska už to udělají tak, že chránič není ani vidět. Navíc dobře drží. Když jsem začínal, tak jsem měl chránič horních zubů s náklusem na spodek. Chránič relativně moderní, ale velký a masivní. Dneska je příjemné, že to člověk necítí a ví, že to má. Mám hodně okamžiků, kdy mi zuby ochránil.