24.05.2012, Pavel Kortus ml.

Hlavně chci být přínosem pro tým, hlásí letní posila Dej

Č. B u d ě j o v i c e - V letní přestávce se kabina MOUNTFIELDU značně obměnila a jednou z nových akvizicí se stal Rastislav Dej. Třiadvacetiletý forvard se pro jih Čech rozhodl po pěti letech v Karlových Varech, kde slavil titul i smutnil po nezdarech v základní části. Na novou výzvu v MOUNTFIELDU se již moc těší a chce především pomoci týmu. "Chtěl bych být hlavně platný pro tým. Doufám, že zapadnu do mužstva a i osobně se budu zlepšovat," věří mladý útočník.

Přestup na jih a roky v Karlových Varech

Jak se vůbec narodil váš přestup do Budějovic?
Již v průběhu sezony o mě Budějovice projevily zájem, ale měl jsem ještě smlouvu v Karlových Varech. Za nabídku z jihu Čech jsem byl rád, byla velmi korektní a přesná. Ve Varech už jsem byl poměrně dlouho, ale rozhodl jsem se pro změnu, přestože jsem dostal nabídku na prodloužení smlouvy. Rozhodl jsem se tak i proto, že jsem v Karlových Varech zažil pěkné roky, vyhráli jsme titul, ale také méně povedené ročníky. Jsem ještě mladý a mám ambice hrát play off, což se nám v posledních letech příliš nedařilo. To byl asi ten hlavní důvod, proč jsem odešel.

V Karlových Varech jste působil pět sezon. Už jste cítil, že potřebujete změnu?
Ano. Ve Varech bylo všechno fajn a klapalo to, ať už šlo o zázemí nebo podmínky. Ale už jsem cítil, že to chce nový impulz po třech týmově nevydařených sezonách. Mám nějaké ambice a chtěl bych něčeho dosáhnout, proto jsem přijal nabídku z Budějovic. Je tu velmi dobrý tým, zázemí je také na vysoké úrovni. Zatím jsem rád, že jsem se takhle rozhodl.

V loňské sezoně jste v základní části vstřelil 10 branek a na 15 nahrál. Ani tato nejpovedenější sezona mezi dospělými nezměnila vaše rozhodnutí?
Co se týče osobních statistik, tak uplynulá sezona nebyla špatná. V úvodu sezony jsem hrál s Františkem Skladaným a Markem Melenovským, klapalo nám to a dařilo se. Ale hokej je týmový sport a na osobní statistiky se zase tolik nekouká. Nedostali jsme se do play off, což bylo velké zklamání a i proto zůstaly moje zlepšené individuální statistiky trošku ve stínu.

Dá se zpětně říci, co se ve Varech stalo, že jeden rok jste uhráli titul a druhý jste vůbec nepostoupili do play off?
Myslím, že to bylo v kvalitě týmu. V té mistrovské sezoně hrálo mužstvo, jež bylo dlouho spolu a bylo ideálně složené, jelikož zde působilo několik starších hráčů. Zejména v obraně jsme měli snad sedm hráčů, kteří byli okolo třiceti let. Po zisku titulu ale několik zkušených obránců odešlo a v zadních řadách nás začala tlačit bota.

Nové prostředí přináší nové výzvy

Co si od angažmá na jihu Čech slibujete?
Chtěl bych být hlavně platný pro tým. Doufám, že zapadnu do mužstva a i osobně se budu zlepšovat. Je to pro mě výzva a chtěl bych se přizpůsobit novému stylu, který se v Budějovicích nastolil. Přišel i nový trenér a bude se hrát trošku jiný hokej, než se hrál třeba loni. Je to pro mě zkouška do budoucnosti a v žádném případě nebudu litovat toho, že jsem šel na jih Čech.

MOUNTFIELD buduje nový tým. Počítal jste s tím již před vaším příchodem?
Samozřejmě jsem tušil o tom, že se zde mění řada věcí, i když jsem nevěděl, kolik hráčů přijde a kolik odejde. Tenhle krok bych neviděl vůbec špatně. Je tu plno mladých, talentovaných hráčů a vůbec bych v tom neviděl problém. Prostě to tak je, já to tak beru a chci, aby následující sezony byly úspěšné.

Ve 23 letech už jste považován prakticky ta hotového hráče. Berete to taky tak?
(usmívá se) Hotového hráče…je pravda, že už mám odehráno v extralize pár sezon a už jsem si na její tempo zvykl, ale za hotového hráče se určitě nepovažuju. Stále mám co zlepšovat, hlavně v takové celkové komplexnosti na ledě. Ještě toho je hodně, co musím vypilovat.

V Budějovicích již jste pár dní. Stihl jste zapadnout do kabiny?
Jsem tu dva týdny a zatím nemám v kabině s nikým problém. Je nás tu víc nových a zatím se tak nějak “oťukáváme.“ Kluci jsou v pohodě, je s nimi sranda. Zatím mě vcelku přijali, takže v tomhle ohledu je to bez problémů.

Jak se vám České Budějovice líbí jako město?
Jelikož to mám daleko domů, tak jsem zde zůstal minulý víkend a poohlédl se po okolí. Budějovice jsou pohodové město, kde je mnoho možností kulturního vyžití. Dále je tu mnoho parků, kde se člověk může projít s přítelkyní. Již jsem se ptal kluků a je zde mnoho památek a zámků jako například Hluboká nebo Český Krumlov.

Jihočechy v letošní sezoně převzal Peter Draisaitl. Jak se vám jeví příprava pod ním a Radkem Bělohlavem?
Tak ostatní trénují o trošku déle než já, ale zatím se mi příprava jeví velmi dobře. Pan Bělohlav má raději běžecké tréninky a pan Draisaitl dbá naopak spíše na posilovnu a podobné věci. Zatím si všechno pochvalujeme a příprava pod nimi myslím, že bude velmi dobrá na nadcházející sezonu.

Nedávno skončilo mistrovství světa ve Finsku a Švédku, kde Slovensko skončilo na druhém místě. Prožíval jste cestu slovenské reprezentace turnajem?
Klukům jsem fandil, s některými mladšími se znám i osobně. Pod novým trenérem dostala hra konečně řád, kluci přesně věděli, co mají a hrát a dodržovali to. Samozřejmě jim pomohla i přítomnost starších hráčů, kteří to mužstvo dokázali uklidnit, ať už se jedná o Cháru, Handzuše nebo Šatana. Bylo vidět, že se sešel dobrý kolektiv, hráči padali do střel, hráli jeden za druhého. Myslím, že medaili si zasloužili. Škoda jen, že nebyla zlatá, i když Rusové na turnaji šlapali asi nejlépe ze všech. Ale pro slovenský hokej je to velký úspěch po těch chudších letech, kdy se vůbec nedostali do čtvrtfinále. Lidé to ocenili, byly plné restaurace, bary a hokejová euforie vyvrcholila příjezdem hokejistů na zaplněné náměstí.

A co semifinále s Čechy?
Byl to hodně sledovaný zápas jak na Slovensku, tak v Česku. Samozřejmě jsem to také prožíval, bývali jsme společný stát a na mistrovství je to vždy takové malé derby. Jsem rád, že jsme zlomili to prokletí “českého komplexu,“ který už podle mě neexistuje. Zápas jsem sledoval a byl jsem rád, že jsme zvítězili (směje se).